Zvyšte efektivitu zahrady a výnosy plodin: Čas sestavit si vlastní osevní plán podle tříletého cyklu

Většinu zahradnických úkolů je nutné během zimních měsíců odložit. Je třeba zastavit se v rámci nekonečného cyklu sázení, plení, rytí, hrabání a řezání. Avšak pokud leden využijete k důkladnému plánování a přípravám na nadcházející sezónu, můžete čas strávený na zahradě využívat efektivněji. Střídáním plodin pomocí tříletého cyklu můžete zlepšit zdraví půdy, snížit výskyt škůdců a chorob a zároveň zajistit, aby vaše zahrada byla produktivní a výnosy z plodin vysoké.

Detailně zpracovaný osevní plán vám ušetří mnoho času během sezóny. Zdroj: Canstockphoto

Důležitá je vizualizace

Při plánování a přípravě plánu setí zahrady je třeba udělat několik klíčových kroků. Zkontrolujte uspořádání vaší zahrady a určete, které oblasti budou nejlepší pro výsadbu různých druhů zeleniny, ovoce a květin. Vezměte v úvahu důležité faktory jako sluneční světlo, typ půdy a drenáž.

Můžete si pomoci prostřednictvím čtverečkovaného papíru, na kterém si snadno a rychle rozvrhnete své záhony v požadovaném měřítku. S tímto praktickým pomocníkem uvidíte dispozice své užitkové zahrady mnohem jasněji a hned získáte lepší představu o tom, co a v jakém množství si můžete vysít. Také byste již měli vědět, jestli budete pěstovat v záhoncích monokultury nebo zda chcete mít záhony namíchané. Na záhonech můžete pěstovat během jedné sezóny i více plodin po sobě – mnoho z nich má krátkou vegetační dobu (ředkvičky, salát, hrách) a mohou na sebe tedy plynule navazovat.

Kam pro krby a krbová kamna?

Nezapomeňte vedle sebe umístit druhy zeleniny tak, aby se spolu navzájem příliš neomezovaly. Například jahodníku vyhovuje sousedství košťálovin, ale pěkně narostlá brokolice mu může sebrat to nejdůležitější pro dobrou prosperitu – dostatek světla. Dbejte na rozdílné agrotechnické požadavky sousedících druhů zeleniny a zohledněte je během pěstování. Taková mrkev a cibule nebo pórek a celer se navzájem podporují, ale mají odlišné nároky na závlahu.

Nezapomeňte, že některé druhy se vzájemně na jednom záhonu nesnesou. Zdroj: Pixabay

Princip tříletého cyklu

Princip tříletého cyklu v osevních postupech je založen na myšlence střídání plodin. Jedná se o metodu pravidelného přesouvání různých rostlin po zahradě za účelem zlepšení zdraví půdy, snížení výskytu škůdců a chorob a zlepšení výnosů plodin.

Jak správně kombinovat zeleninu v záhonech, aby úroda byla opravdu bohatá uvidíte ZDE

Základní myšlenkou je, že všechny rostliny mají různé požadavky na živiny a pomocí průběžného rotování umístění rostlin v různých částech zahrady můžete zajistit, že půda bude doplněna živinami, které každá rostlina potřebuje. Navíc také pomáhá přerušit životní cyklus škůdců a chorob, které mohou být specifické pouze pro určitou plodinu. Princip tříletého cyklu v osevním plánu rozděluje zahradu na tři části, z nichž každá je na jeden rok osázena jinou skupinou plodin – zeleninou první, druhé nebo třetí tratě. Je důležité poznamenat, že tříletý cyklus je jedním z příkladů střídání plodin, existují další osevní postupy a metody, které lze použít a upravit je podle vašich specifických potřeb a preferencí.

Jestliže vytvoříte osevní postup, který se vám osvědčí, můžete ho využívat i v dalších letech. Jen budete měnit umístění rostlin. Zdroj: Canstockphoto

Zelenina první tratě

Zelenina první tratě vyžaduje největší množství živin v půdě oproti dalším dvěma skupinám. Na začátku vegetace si potrpí na kypření a odplevelení. V období růstu je musíte stále přihnojovat i organickými či umělými hnojivy. Mají také vysoké nároky na vláhu v půdě. Zeleninu první tratě je potřeba zasévat do záhonů, které byly vyhnojené ještě na podzim. Do této skupiny zeleniny spadá příkladem rajčata, paprika, lilek, kedlubna, květák, brokolice, kapusta, dýně, patisony, hlávkové zelí, kadeřavá a růžičková kapusta, okurky, rané brambory, cukrová kukuřice či celer.

V teplých dnech je třeba rajčata klidně i dvakrát denně zalévat. Zdroj: Pixabay

Zelenina druhé tratě

Zelenina druhé tratě má stále poměrně vysoké nároky na výživu v půdě, ale nesnáší přímé ošetření organickými hnojivy. Na záhony je proto vysazujte až druhý rok po přihnojení. Většina plodin z této skupiny vyžaduje hodně vody, zejména během první poloviny vegetačního období. Nezbytností je pravidelné odplevelování a kypření půdy. V této kategorii je především mrkev, petržel, červená řepa, ředkvičky, mangold, pórek, salát, špenát, česnek, cibule nebo šalotka.

Mrkev se například snese s rajčaty, koprem nebo salátem. Zdroj: Pixabay

Zelenina třetí tratě

Tyto plodiny nesnášejí přímé hnojení organickými i umělými hnojivy a nemají příliš v radost z vysokého obsah dusíku v půdě. Umístěte je na záhony až dva roky po přímém hnojení. Zelenina třetí tratě se skládá především z luštěnin – hrách, fazole a bob.

Zdroj: Agris, Jak pěstovat, Zahrádkářská poradna

Fotogalerie: