Zvyky a tradice na Štědrý den: Znáte je všechny?

Štědrý den je už za měsíc, a tak je fajn si připomenout zvyky a tradice, které se s ním pojí. Mnoho jich už bohužel zaniklo. Přitom jsou krásné a můžete navíc sebe i své děti mnohému naučit. Vycházely totiž z moudrosti a zkušeností lidí, kteří si museli umět poradit v mnohem nuznějších podmínkách než dnes. Jaké tradice a zvyky dodržujete u vás doma? Zařadíte i nějaké (staro)nové?

Sváteční tabule už dnes vypadají mnohem modernější. Stále jsou ale kouzelné. Zdroj: Canstockphoto

Jak to bylo na Štědrý den?

Naši předkové se rozhodně na Štědrý den nenudili. Ráno vstávali brzy, aby toho dne všechno potřebné stihli a zdaleka nešlo jen o jídlo a pití. Bylo toho mnohem víc. Hospodyně začaly okamžitě péct a vařit, aby do večera připravily veškeré chody na večerní tabuli. Což nebylo jen tak. Po probuzení se všichni hned šli opláchnout studenou vodou ke studni. To mělo zajistit do dalšího roku pevné zdraví. Zároveň se od rána všichni postili, aby viděli zlaté prasátko. Možná jste si mysleli, že tento zvyk je vlastně nesmysl, ale pochází z pohanských dob, ještě když se slavil zimní slunovrat. Jeho symbolem bylo totiž, mimo slunce, také zlaté prase.

Když si k večeru dáte na Štědrý den pod polštář vlašský ořech a sníte ho hned ráno po probuzení, budete po celý rok chráněni před blechami a štěnicemi. Kdo během štědrovečerní večere snědl kousek okoralého chleba, přivolal si štěstí. Proti bolestem nohou měla fungovat sekerka pod slavnostním stolem. Kdo během vánočního hodování na ni šlápnul, měl od takových problémů klid. Hodně záleželo i na tom, který den v týdnu byl Štědrý večer. Pokud připadl na pondělí, měla být dobrá úroda a hodně medu. V úterý se mělo urodit hodně vína a obilí, středa znamenala příznivý rok, mnoho vína, ale ne med. Čtvrtek znamená úrodný rok, vína méně. Pátek je předzvěstí tuhé zimy, sobota malou úrodou ovoce a dostatkem žita, v neděli můžete čekat teplou zimu.

Kam (nejen) pro vánoční světélka?

A co zvířata na Štědrý den?

Nutné je myslet také na zvířata. Slepicím sypali lidé zrní s mákem, aby příští rok dobře nesly. S dvouletými koňmi se chodilo na procházku do lesa na dříví, aby během dalších let jezdili jako vítr. Kohout dostával česnek. Samozřejmě svůj příděl musel dostat i dobytek a další zvířata. K ovocným stromům dávali lidé kosti od večeře, aby byla příští rok hojná úroda. Hospodyně také mohla pohladit vařečkou nebo kopistem, poté co zadělala na chléb či vdolky, ovocné stromy, aby začaly rodit. Chlév ten den zůstal nečištěný, aby nezačala zvířata kulhat.

Štědrovečerní hostina

Svá pevná pravidla měla i hostina na Štědrý večer. Standardně se používal bílý ubrus, který měl zůstat na stole až do Štěpána. Hospodáři na něj dali semena všech plodin, která chtěli pěstovat. Tato semena se pak přidala k ostatním před setím. Pod talíř patřila rybí šupina, aby rodina netrpěla příští rok nedostatkem peněz. Podobně fungovala i mince pod talířkem. Seno pod stolem přinášelo štěstí. Podobně fungovala i sláma. Aby došlo k upevnění rodinné soudržnosti, dával se kolem stolu železný řetěz. Kdo na něm měl položené nohy, toho se příští rok drželo zdraví. Když přidáte kolem stolu ještě provazy, nemusíte se už bát zlodějů.

Luštěniny nesměly chybět na vánočním stole. Zdroj: Freepik

Na stůl se pokládalo devět pokrmů, protože devítka je symbolem úplnosti a má moc přivolat zázraky. U večeře pak má sedět sudý počet osob. Když ne, měl by být přidaný jeden talíř navíc pro možného návštěvníka. Podle pověr chodila večer kolem stavení smrtka a kdyby viděla u stolu lichý počet talířů, příští rok by se do domu pro někoho vrátila. Od stolu nesmí nikdo stávat až na samotnou hospodyni. Mimo zvířat dostával svůj díl od večeře i oheň nebo voda, aby neškodily. Na Vánoce se měli všichni dobře najíst. Kdo vstal od stolu hladový, trpěl hladem v dalším roce. Samotná večeře se zahajovala nekvašeným chlebem z mouky a vody s trochou medu. Chybět nesměla kaše, ať už jáhlová, pohanková či obilná, opět slazená medem. Byla symbolem hojnosti. Jedlo se také dost ovoce. To dostávalo i služebnictvo a chudí. Symbolizovalo „ovoce vybraného“, tedy Ježíše. Po celé svátky byl na stole položený chléb v jednom rohu a kdokoliv si ho mohl ukrojit podle potřeby. V dalším rohu byla mísa s trochou všeho, co pole dalo, aby byla v následujícím roce dobrá úroda. Další roh obsadily mince, které měly přinést rodině příští rok bohatství a poslední patřil misce s kousky jídla pro zvířata. Na stole mělo čestné místo maso, spíše vepřové a už se pekla i předchůdkyně dnešní vánočky. Zatímco bohatí lidé hodovali na kanci, domácím praseti a často si užívali cizokrajné koření a dovážených dobrůtek, pili medovinu nebo kvalitní víno, chudí lidé byli rádi, že se dobře najedli, pili hlavně bílé pšeničné pivo či hořké z ječmenného sladu. Hojně se u nich podávala čočka, kroupový kuba a někde i křížaly.

Prostor, kde se konala večeře, musel být uklizený, vyzdobený a upravený. Po večeři přinesl hospodář stromeček ozdobený sušenými jablíčky, švestkami, cukrovím, ořechy a řetězy. Zapálil svíčky a všichni kolem stromečku zpívali koledy. Tam, kde neměli stromeček, stavěli jesličky.

Po večeři došlo na lití olova, lodičky i házení střevícem

Tyto tradice většina lidí zná. Hvězdička v rozkrojeném jablíčku znamená, že se příští rok sejdou všichni ve zdraví. Křížek smrt či nemoc. U dětí je oblíbené pouštění lodiček z rozpůlené skořápky vlašských ořechů s malými zapálenými svíčkami. Lodička, která dlouho svítí a nepotopí se, přináší svému majiteli dlouhý a šťastný život. Když pluje doprostřed nádoby, znamená to cestu do světa a když zůstává skořápka u kraje lavoru, její majitel příští rok moc cestovat nebude.

Pouštění lodiček je tradice, která se dochovala dodnes. Zdroj: Canstockphoto

Další tradicí je lití olova, které se roztaví a následně vlije do nádoby se studenou vodou. Ze vzniklých tvarů se pak věští budoucnost. Ne vždy měli lidé přístup k olovu, proto odlévali také vosk. Kdo se chtěl v dalším roce provdat, měl nabírat během Štědrého dne devět patek od vánoček. Natěšená mladá slečna měla sníst jablko ve venkovních dveřích. Když kolem ní projde jako první muž, má svatbu takřka jistou. Známá je určitě tradice házení střevícem přes hlavu. Bota obrácená špičkou ke dveřím znamená svatbu a odchod z domova. Pata ke dveřím opak. Jak jsou na tom muži? Ti mohli vytáhnout z hromady dřeva jedno polínko. Rovné znamenalo krásnou štíhlou ženu, křivé a sukovité kulhavou či pokřivenou a silné ženu kyprých tvarů. A pak je tu známé jmelí a polibek pod ním, které nosí lásku a štěstí.

Věděli jste, že podle křesťanských legend bylo jmelí původně stromem, ze kterého Josef vyrobil kolébku pro Ježíška a později byl z tohoto stromu vyroben kříž pro ukřižování Ježíše? Strom po této události uschl a rozpadl se na větvičky. Tím, že lidem nosí štěstí, se vlastně kaje a odčiňuje svou vinu.

Co na Štědrý den nedělat?  

Nesmí se vynášet ani půjčovat nic z domu, jinak by se odneslo i štěstí. Kdybyste cokoliv půjčeného domů přinesli, mohlo by vám do něj proniknout zlo. Je ale povoleno dát a dostat, aby se tak dělo i po celý rok. Ve sváteční dny nemají lidé pracovat. Prokazují tím úctu Bohu. Zvuk kolovratu způsobuje neplodnost ovocných stromů. Pokud budete tkát, plést či tkát, způsobíte neúrodu a nemocný dobytek. Nesmí se také prát a věšet prádlo, nebo chodit do hospody, hrát karty a jiné hazardní hry. Zákaz se týkal i nadávání. 

Zdroje info: Vánoční tradinář, Vánoce: zvyky a pověry

Látky, které nepustí zimu dovnitř a teplo ven. A ještě mnohem víc. Jak vypadají a kam pro ně?