Způsobila vám divoká prasata škody na pozemku? Co dělat a kam se obrátit?

Opečováváte zahradu s veškerou láskou, večer jdete v poklidu spát a ráno najdete pozemek zpustošený. Navštívila vás divoká prasata a k tomu všemu ještě probrala úrodu. Dá se jejich návštěvě zabránit? A co když se škoda už stane?

Divoká prasata umí způsobit pořádné škody. Zdroj: Unsplash

Jaké škody vám mohou prasata způsobit?

Rozhodně ne malé. Divočáci se živí tak, že hledají potravu v půdě. Svým rypákem rozhrabávají zeminu a vybírají kořínky, hlízy rostlin, larvy brouků, žížaly, krtky či myši. Určitě si vzpomenete, kolikrát jste už jeli okolo různě velkých rozrytých kol na loukách a polích. Stačí jich pár a během chvíle zničí celou úrodu. Jejich aktivita je největší na jaře a na podzim.

Jak může vypadat bezpečnostní dveřní kování?

Dá se bránit jejich návštěvám?

Nejlepší je vždy prevence než řešit následky. I před těmito nezvanými hosty existuje určitá ochrana. Asi nejúčinnější a nejčastěji využívaný je pevný plot ze dřeva, pletiva či kamene. Čím vyšší, tím lepší. Možná vás to překvapí, ale divoká prasata umí skákat docela vysoko. Je také důležité, aby byl plot stabilní a pevný a prasata neměla vůbec touhu se do něčeho pouštět. Vzhledem k tomu, že jsou to chytrá zvířata, dokáží se ovšem podhrabat, prokousat nebo hrazení nějak poškodit. Někde také není možné plot po celém pozemku mít a v takovém případě můžete vyzkoušet další způsoby ochrany.

Elektrický ohradník

Efektivní ochranou jsou elektrické ohradníky a patří k nejúčinnějším zábranám na trhu. Působí jako fyzická i psychická překážka. Základ tvoří generátor elektrického napětí, který vede elektřinu do vedení ohradníku. Jde o krátké a intenzivní proudové impulsy. Stačí, aby si to divočáci párkrát vyzkoušeli a brzy si rozmyslí, jestli chtějí navštěvovat váš pozemek. Zapojení by mělo probíhat raději přes odborníky, aby byla zajištěna bezpečnost pro zvířata i osoby, kteří se v jeho blízkosti pohybují. Není úplně vhodný tam, kde běhají malé děti.

Elektrický ohradník může být efektivním řešením problému s divokými prasaty. Zdroj: Pexels

Pachový ohradník

Pachové ohradníky jsou levnou a rychlou možností, jak předcházet škodám způsobenou černou zvěří. Funguje tak, že je nějaký nosič, který je napuštěný koncentrátem. Ten má přirozeně odpuzovat zvěř. Hranice tohoto ohradníku jsou určeny stromy, kůly, plotem apod. Tam se koncentrát aplikuje. Je nutné tuto proceduru pravidelně opakovat alespoň dvakrát za rok. S pachovými ohradníky se často můžete setkat podél silnic, kde mají za úkol zvířata odklonit od úmyslu skočit do silnice. Je třeba upozornit na to, že tato ochrana není tak účinná a kdybyste měli na zahradě něco skutečně dobrého, je pravděpodobné, že vás prasata navštíví i přes to.

Máte nárok na odškodné, když vám divočáci zničí zahradu?

Divoká prasata se ráda krmí a potravu hledají všude možně. Jejich čich je natolik vyvinutý, že najdou všechny hlízy rostlin, kořínky, larvy brouků, rejsky, myšice či krtky. Vše vyryjí rypákem a dokáží tak znehodnotit velkou část půdy a na hodně dlouho. Když se dostanou až na váš pozemek, máte nárok na nějaké odškodnění? Existují dvě varianty odpovědi. Pokud je váš pozemek zároveň pozemek honebním, máte možnost obrátit se na představitele honebního společenstva nebo mysliveckého spolku. Ti vaši žádost přezkoumají a škodu vám mohou buď uhradit nebo se pokusit odlovit divoká prasata v zasaženém úseku honitby. Ohlásit škodu musíte do dvaceti dnů od vzniku události. Pokud váš pozemek nepatří mezi honební pozemky, pak je odpovědnost zcela na vás. Musíte si jej zajistit tak, aby se tam prasata nedostala. Řešením v tomto ohledu není ani odlov, není to totiž možné. Jelikož nejde o honební plochu, není možné zde jen tak lovit, a to ani s oprávněním.

Pevný plot je ideální ochranou před divokými prasaty. Zdroj: Unsplash

O všech podrobnostech se dočtete v Zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Řešením, alespoň částečným, může být vhodné pojištění. Některé pojišťovny nabízí v rámci pojištění majetku i kompenzaci poškozeného plotu právě například zvěří, případně i poškození zahrad, rostlin či porostů.

Zdroj: Zákon o myslivosti, Občanský zákoník