Zpestřete zahradu skalníkem, nezklame vás

Skalníky, latinským názvem Cotoneaster, jsou velmi variabilní a atraktivní keře čeledě růžovitých, které sčítají více než 50 druhů, ale i spoustu kultivarů. Hodí se na různá stanoviště s odlišnými podmínkami a jsou nenáročné. Proto pokud hledáte něco, čím doplnit nebo obohatit zahradu a nechcete dlouho vybírat, pak sáhněte právě po skalníku. Určitě vás nezklame.

Asie, Evropa i Afrika, to jsou kontinenty odkud skalníky pochází. U nás se volně v přírodě vyskytuje pouze původní skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), který najde uplatnění zejména v přírodě podobných prvcích či přírodou inspirovaných zahradách. Okouzlí vás proměnlivou barvou svých plodů, ty mohou být cihlově červené až fialové.

Skalníky lze výborně množit řízkováním (řízky odebírejte nejlépe v polovině června), také hřížením nebo semeny.

Skalníky jsou často používané druhy keřů v městské zeleni, což svědčí především o jejich nenáročnosti a širokému spektru využití. Nemusíte se je však bát umístit ani do vašich rodinných zahrad nebo předzahrádek. Výborně nahradí třeba takový trávník a zpevní svah. K těmto účelům se nejčastěji využívají následující dva půdopokryvné druhy – skalník Dammerův (C. dammeri) a vodorovný (C. horizontalis).

Skalník Dammerův patří mezi druhy stálezelené a lze ho pěstovat také na opoře či v nádobách. Polostálezelený skalník vodorovný je známý pro svou spolehlivost a rychlost růstu (za rok až 1 m přírůstku). Oblíbeným kultivarem je C. horizontalis ‚Variegatus‘, jehož typickým znakem jsou bíle panašované listy.

Skalník vodorovný je potřeba usměrňovat řezem, jinak přeroste do míst, kde ho není potřeba.

Absolutně neprůchodný živý plot zajistí zase skalníky ostrolisté (C. acutifolius) a rozkladité (C. divaricatus), které dorůstají do více než 3 m výšky. Výborně snášejí sestřihy a hluboké řezy během celé vegetační sezony, je možné je tvarovat a jsou krásně husté. Skalky, ale také nádoby, obohatí skalník drobnolistý (C. microphyllus). Skvěle vypadá rovněž C. microphyllus var. thymifolius, jehož šedozelené listy připomínají tymián.

Jde o druhy dlouhověké, které během zimy zdobí většinou červené malvičky.

Ve větších zahradách, klidně i jako solitéra, vynikne zejména skalník vrbolistý (C. salicifolia). Jeho typickým znakem je vystoupavý růst, takže bez problému doroste až do 5 m výšky. Místo najde především ve smíšených keřových výsadbách, krásně však vypadá i mezi travinami.  Pozornost si rovněž zaslouží jeho kultivar zvaný ‚Sympathie,‘ který byl vyšlechtěn v České republice. Není sice vůbec tak vzrůstný jako původní druh (dorůstá max. do 0,4 m), ale svými krásnými červenými plody ozvláštní suché dekorace. Hodí se do skalek, na svahy, také do mobilních nádob.

Neopadavý skalník vrbolistý dodá zahradě během zimních měsíců svěží zelenou barvu.

Keře mnoha tváří, asi tak by se daly skalníky definovat. Nejsou náročné na péči, nepotřebují nijak zvlášť hnojit, mají rády slunce, také polostín, daří se jim v každé půdě a sázet je můžete směle od jara až do podzimu. Najdete mezi nimi druhy opadavé, polostálezelené a stálezelené. V zimě však zdobí zahradu i ty opadavé, protože jejich větvičky jsou posety drobnými, často červenými nebo cihlově zbarvenými (C. Franchetii) plody.

Fotogalerie:

Jaké osvětlení do zahrady?