Znáte všechny velikonoční zvyky? Okořeňte letošní svátky jara méně známými tradicemi a pobavte sebe i přátele

Přestože Velikonoce patří mezi nejdůležitější křesťanské svátky, slavíme je všichni, tedy i nevěřící. Jsou to svátky hlásající začátek jara a kdo by se na něj netěšil? K Velikonocům se pojí řada nejrůznějších tradic a zvyků, znáte všechny?

K tradiční výzdobě patří zajíčci i slepice. Zdroj: Pixabay

Barvení vajíček

Hlavní tradicí je barvení vajíček – tedy kraslic. Ty zdobí každou domácnost, ale zároveň se s nimi odměňují koledníci. Barví se vařená vajíčka, ale některé metody barvení se používají i na vyfoukaná. A proč vajíčka? Jsou totiž symbolem zrození a plodnosti.

Pletení pomlázek a hodování 

Dalším klasickým zvykem bývá pletení pomlázek a následně koledování. Chlapci si pomlázku pletou ze čtyř, ale klidně i z dvanácti vrbových proutků a na Velikonoční pondělí se s ní vydávají hodovat za dívkami, které pomlázkou „vyšupají“, a tím dívce zajistí mladost a krásu. Koledování provází tradiční říkanky a dívka odmění chlapce kraslicí, sladkostí a někdy i barevnou stuhou, kterou uváže koledníkovi na konec pomlázky.

Hledání vajíček

Další tradicí je schovávání vajíček a jiných cukrovinek na zahradě nebo v domě. Rodiče poschovávají za stromky či jiné předměty vajíčka a děti se je na Velikonoční pondělí vydají hledat. Rodiče přitom děti povzbuzují slovy přihořívá a po těsném přiblížení k vajíčku zvolají hoří. Pro větší děti můžete hledání zpestřit nejrůznějšími hádankami.

Hledání vajíček je zábavná tradice pro děti. Zdroj: Pixabay

Velikonoční hry

Foukaná – hra, ke které budete potřebovat brčko a ideálně vyfouklá vajíčka. Děti musí pomocí foukání do brčka dostat vajíčko od startu až do cíle. Ten, kdo ho dostane do cíle nejdříve, vyhrává. 

Běh s vajíčkem – k této hře je potřeba lžíce a vajíčko. S vajíčkem na lžičce je potřeba přeběhnout od startu do cíle bez spadnutí vajíčka. Pro ztížení lze přidávat nejrůznější překážky. 

Ťukání – dva hráči stojící proti sobě drží vajíčko v ruce a ťukají s nimi navzájem špičkami do sebe. Zvítězí ten, kterému vajíčko nepraskne.

Kutálení – nechte vajíčka kutálet z kopce. Vyhrává ten, kterému se vajíčko nejdále dokutálí. 

Házení – hráči soutěží naproti sobě. Jeden hodí a udělá krok zpět, druhý musí vajíčko chytit a takto se hra opakuje dokola, dokud jednomu vajíčko nespadne. 

Co dokáže paspulka, nebo knoflík?

Vymetání sazí

Dle křesťanů by se na Škaredou středu měly vymetat saze z komína. Pokud tedy topíte dřevem, nebo uhlím, můžete tuto tradici také praktikovat. V tento den je potřeba také dokončit veškeré předvelikonoční úklidy.

Zelené pokrmy a omývání pomocí rosy

Na Zelený čtvrtek neuklízejte a vyzkoušejte uvařit, nebo upéct zelené pokrmy. Podle této tradice vám zelené jídlo přinese zdraví po celý rok. Zvykem v tento den je také omývaní se ráno jarní rosou, zajišťuje to totiž krásu. 

Připravte si k jídlu něco zeleného. Zdroj: Pixabay

Pečení

Velikonoční tradicí je také pečení pochoutek.

• Beránek – mezi nejoblíbenější pečivo během Velikonoc patří zejména pečený beránek, který ozdobí sváteční stůl. Beránek se polévá čokoládou a případně zdobí stuhou. Symbolizuje nevinnost a čistotu. Křesťané v beránkovi vidí Ježíše Krista, který se obětoval pro svět a byl umučen.
• Mazanec – další oblíbenou pochoutkou je mazanec, který se peče na Bílou sobotu. Těsto je stejné, jako na vánočku a přidat do něj lze rozinky nebo oříšky. Přestože dříve se dělal ve slané variantě, dnes ho nezná nikdo jinak než jako sladké pečivo.
• Jidáše – obvykle se pečou na Zelený čtvrtek a svým tvarem připomínají zamotaný váleček. Symbolizují provaz, kterým se oběsil Jidáš hned poté, co zradil Ježíše.

Svatý týden

Svatým týdnem si připomínáme poslední dny Ježíše Krista, jeho smrt a zároveň zmrtvýchvstání. Tento týden začíná květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí.

• Květná neděle – tímto dnem začíná Svatý týden a právě Květná neděla hlásá příchod Ježíše do Jeruzaléma, kde byl vítán a oslavován. Tento den se konají mše v kostelích, kde se předčítají pašije o Ježíšově smrti. Tradicí v tento den je, že se na mše nosí větvičky – ideálně kočičky, které jsou následovně posvěceny.
• Zelený čtvrtek – tento den se Ježíš účastnil poslední večeře s apoštoly a zároveň ho zradil Jidáš. U nás na Zelený čtvrtek přestávají zvonit zvony, které odlétají do Říma. Do Bílé soboty bývají z ulic slyše řehtačky a hospodyňky doma uklízejí. 
• Velký pátek – na Velký pátek se vedl soud s Ježíšem, kterého mučili, bičovali a ukřižovali. Tento den bychom se měli postit – minimálně nejíst maso. 
• Bílá sobota – tento den byl Ježíš již pohřben v hrobě a držel se smutek. Nekonaly se ani žádné bohoslužby a lidé se odpoledne modlili. Po setmění přilétají zvony zpět do kostela. Na Bílou sobotu se světí velikonoční svíce, pečou se mazance a beránci. Hospodyňky s dětmi také barví vajíčka a muži pletou pomlázky.
• Boží hod – tento den byl nalezen hrob Ježíše prázdný. Na Boží hod se oslavuje Ježíšovo vzkříšení a jakási naděje. V dřívějších dobách si lidé oblékli to nejlepší oblečení a vyrazili na mši. I dnes se v tento den nosí nejrůznější pokrmy do kostela, které jsou posvěceny. Boží hod také symbolizuje konec půstu a začátek oslav. 
• Velikonoční pondělí – muži se v pondělí vydávají na koledování a ženy je odměňují kraslicemi nebo dobrotami. Někde se ještě dnes polévají ženy ledovou vodou. 

Svatý týden patří mezi nejhlavnější křesťanské svátky. Zdroj: Pixabay

Fotogalerie:

Trendy jsou přírodní svítidla