Zahrada

Zimní výsev: Tajná metoda, jak využít chladné měsíce k úspěšnému klíčení

Od   | 

Zahrada během zimy většinou vypadá opuštěně a neplodně, takže by málokoho napadlo zkoušet něco sázet právě v tomto období. Přesto existuje metoda, která využívá chladných měsíců k tomu, aby semena sama poznala správný čas pro klíčení a zajistila si pevný start do sezóny.

Těžký zahradní kompost nebo jílovitá hlína z venkovní zahrady mohou zamrznout a vytvořit ztvrdlou krustu, skrz kterou semena špatně klíčí. Volte raději lehký, kyprý výsevní substrát. Zdroj: iStock

V přírodě je to úplně běžné: semena opadaná na podzim si v klidu lebedí pod tenkou vrstvou hlíny, aby s prvními teplejšími paprsky vykoukla na svět. A přesně tento princip můžeme využít ve své vlastní zahradě. Metoda Winter sowing, tedy zimní výsev, si získává stále větší oblibu – a není divu. Dovoluje nám napodobit přirozené procesy klíčení, a přitom na jaře ušetřit spoustu času i práce. Proč tedy jen vyčkávat na lepší počasí, když můžeme část práce udělat už v zimě?

Co je Winter sowing a v čem spočívá jeho kouzlo

Metoda zvaná Winter sowing staví na jednoduchém nápadu: využít to, co se v přírodě děje samo od sebe. Semena v divoké přírodě totiž často spadnou na zem už na podzim, projdou chladným obdobím a na jaře vyklíčí bez jakéhokoli lidského zásahu. Zahradník v rámci zimního výsevu jen zkopíruje tento přirozený cyklus, ale dokáže ho přizpůsobit tak, aby semena nebyla vydána na pospas drsným podmínkám.

Základním principem je stratifikace, tedy vystavení semen chladu a kolísání teplot. Když je vysejete v lednu či únoru (třeba do průhledných plastových nádob), sami zjistíte, že klíčky se objeví přesně ve chvíli, kdy to pro ně bude ideální – žádné složité odhadování termínů ani opakované přesazování zevnitř ven. Kromě toho semena dostanou otužilou „výchovu“, takže nové rostlinky bývají silnější a vyrovnaněji reagují na jarní výkyvy počasí. Navíc ušetříme místo v interiéru či ve vytápěném skleníku, kde by jinak zabíraly prostor klíčící sazenice.

 

Trendy je varná deska s integrovanou digestoří: Jak vypadá a kam pro ni?

 

Proč se do zimního výsevu pustit

Rostliny vyrostlé v chladném období se přizpůsobí nízkým teplotám už od rané fáze klíčení. Díky tomu bývají otužilejší a méně náchylné k chorobám či poškození při přesazování ven na záhony. Máte v šuplíku semínka s nejistou klíčivostí, nebo jste si objednali semena exotických druhů, které vyžadují chladovou stratifikaci? Zima je ideální čas vyzkoušet nejrůznější varianty a pozorovat, které rostliny se s podmínkami poperou nejlépe.

Během zimních měsíců se o osivo většinou nemusíme příliš starat. Příroda jej zalévá sněhem či deštěm, a pokud je nádobám ponechán správně upravený kryt, voda nevyteče a semena nevyschnou. Na rozdíl od výsevu v bytě nebo ve skleníku nemusíte denně kontrolovat, zda nepřelíváte nebo nepropásnete klíčení. Výsev v zimě vám navíc na jaře ušetří spoustu práce. Jakmile se oteplí, jednoduše přemístíte již rostoucí sazenice do záhonů či do truhlíků. Navíc nepotřebujete investovat do speciálního vybavení, protože vše, co potřebujete, najdete doma (plastové nádoby, průhledné obaly apod.).

Jaké rostliny se hodí pro zimní výsev

Zimní výsev se nejvíce využívá u rostlin, které skutečně požadují stratifikaci – například některé druhy trvalek, bylinek či stromů. Klasičtí favorité jsou třeba levandule, šalvěj lékařská, máta nebo třapatka nachová. U okrasných květin se metoda osvědčuje například u trvalkových druhů, jako jsou vlčí máky, hledíky či náprstníky. Neznamená to však, že se technika nedá vyzkoušet i s určitými druhy zeleniny. Některé druhy listové zeleniny nebo košťálovin (saláty, kapusta, kadeřávek) také snášejí chlad a vyklíčí venku spolehlivě. Experimentovat se dá i s kořenovou zeleninou, ovšem ta si obvykle lépe vede při klasickém jarním výsevu přímo do záhonu.

Ačkoli je Winter sowing nenáročná metoda, vyplatí se alespoň jednou za pár týdnů nahlédnout, zda nedošlo k přílišnému vyschnutí substrátu nebo zda semena nezačala klíčit příliš brzy kvůli neobvykle teplému období. Zdroj: Pixabay

Postup krok za krokem

Důležitým prvním krokem je vybrat si nádoby, které semínkům poskytnou dostatečnou ochranu před zimou, a přitom k nim pustí světlo, vzduch i vláhu. Já osobně často používám obyčejné průhledné krabičky, do kterých vyvrtám nebo vyříznu několik otvorů kvůli odtoku přebytečné vody. Bez problému ale využijete i obyčejné nádobky od mléka nebo PET láhve – klíčové je myslet na dostatečný počet otvorů ve dně, aby se přebytečná voda měla kudy odvádět. V horní části nebo po obvodu zhotovte menší větrací otvory. Pokud použijete obyčejné kyblíky či misky, můžete je zakrýt průhlednou fólií a tu opatřit několika otvory.

Zima sama o sobě přináší sníh a dešťovou vodu. Pokud jsou nádoby opatřeny dobrým drenážním systémem, není nutné zalévat semínka příliš často. Nechte pracovat přírodu. Zdroj: Pixabay

Substrát by měl být lehký, dobře propustný a zároveň bohatý na živiny. Skvěle se osvědčil směsný substrát pro výsev nebo domácí kompost smíchaný s perlitem (případně pískem). Vrstva substrátu by v nádobě měla být přibližně 5–10 cm, aby sazenice měly dost místa pro kořenový systém. Semena rozprostřete po povrchu připraveného substrátu. Někdy je vhodné je lehce přitlačit do zeminy, záleží však na konkrétních požadavcích každého druhu (některá semena potřebují světlo ke klíčení, takže je nezakrývejte). Vždy si přečtěte informace na obalu osiva. Zlehka pokropte vodou, aby se semena i zemina zvlhčily. Jakmile máte zaseto, zakryjte nádobu víkem či fólií s otvory a uzavřete ji lepicí páskou či gumičkou. Důležité je, aby se dovnitř dostal déšť a světlo, ale zároveň aby semena byla chráněná před prudkými poryvy větru a před hraboši nebo ptáky.

Zdroj info: She Grows, Garden Answer, Native Plant Seeds

 

Jaké mechy vybrat pro mechový obraz a kam pro ně?

 

 


You must be logged in to post a comment Login