Jak na zeleninu na balkonech či malých městských zahrádkách

Máte malou zahradu okolo 300, 400 metrů nebo dokonce méně. Na ní nějaký ten trávník, tujky, aby k vám sousedi nekoukali, květiny na udržované předzahrádce a houpačku a pískoviště nebo domeček pro děti. Dva nebo tři ovocné stromy. A zatraceně málo času – a ještě méně chuti pravidelně plít záhony. Ale přesto chuť na nějakou tu vlastní zeleninu? Pak čtěte dále. Nebudete sice asi zavařovat, ale pro vlastní spotřebu si bez problémů můžete mnoho zeleniny vypěstovat. Návod se hodí i pro osluněné balkony.

Pěstovat můžete v květináči třeba i ředkvičky. Zdroj: Pixabay

Divili byste se, kolik zeleniny je vhodné pro pěstování v nádobách, pokud jsou tyto nádoby dostatečně velké. Jako ideální se jeví speciální pěstební pytle, ve kterých se velmi daří rajčatům a bramborám, nebo hranaté velké nádoby s automatickým zavlažováním – to proto, abyste mohli v klidu odjet na dovolenou. A jaké druhy zeleniny takto vypěstujete? Fazole, hrášek, ředkvičky, mrkev, brambory, rajčata, okurky, papriky…ba i cukety a dýně, pokud máte nádoby opravdu velké. Když dodržíte pět našich zásad, dosáhnete pěkné úrody a na vaši „zahrádku“ bude i hezký pohled.

Najděte místo

Vyberte umístění nádob. Praktické je jejich řazení vedle sebe. Pokud máte malou městskou zahrádku, jako ideální se jeví využití jedné zdi domu, často to bývá jedna z bočních zdí, protože na čelní míváme  úhlednou předzahrádku a vzadu zase prostor k trávení volného času, který nechceme mít narušený nádobami k pěstování. Zeď akumuluje teplo a chrání rostliny před nepřízní počasí. Nesmí to být však zeď orientovaná na sever, tam by bylo málo světla a tepla. Musíte vybrat místo, které je většinu dne osluněné. Pokud máte okapový chodníček vysypaný štěrkem, můžete nádoby umístit jednu vedle druhé přímo na něj, jen zajistěte vhodné podnádoby, aby vám voda po zálivce netekla k základům domu.

Rajčata pěstujte odděleně. Zdroj: Canstockphoto

Zabezpečte zálivku

2) Vyberte samotné nádoby. Nešetřete. Rostlina v kýblu od barvy také vyroste, ale esteticky vás celek tak otráví, že se do pěstování příští rok už nepustíte. Kupte si pěstební pytle, které jsou praktické, protože jdou postupně vyhrnovat, nebo velké hranaté květináče se systémem samozavlažování. Pokud vyberete pytle, dbejte na to, aby měl i drenáž. Opatřete pod něj vhodnou „podmisku“, jednak proto, aby se vám voda nevsakovala, kam nemá, ale také proto, že voda v podmisce udrží substrát v pytli vlhký, pokud odjíždíte, a nenajdete tak rostliny v nádobách po návratu z dovolené uschlé. Na zálivku jsou totiž pochopitelně náročnější než rostliny v půdě.

Takovéto velké, hranaté květináče seženete se spodním rezervoárem na vodu a systémem samozavlažování. To je praktické při delší dovolené. Zdroj: Pixabay

Pátrejte

Vyberte si správné odrůdy. U mnoha druhů rajčat, paprik a další zeleniny přímo najdete poznámku „vhodné pro pěstování v květináči“. Často to znamená vysadit si vlastní sazenice, nabídka semen bývá větší než nabídka sazenic. Nebojte se toho, zvládnete to v interiéru na okenním parapetu. Sazenice každopádně patří ven až po „zmrzlých“, tedy po polovině května. Odrůdy, které se vám jednou v nádobě osvědčily, si zapište, ať už příští rok netápete. Zapisujte i ty, jejichž úroda nesplnila očekávání. Po pár pokusech to vyladíte a výnosy z pouhých deseti až dvanácti nádob, které se vyrovnají podél jedné stěny malého rodinného domu, vám zabezpečí značnou část spotřeby. Autorka článku kombinuje čtyři až pět rostlin vysoce výnosných odrůd rajčat, např. Hildares, dvě až  tři rostliny paprik (osvědčila se například odrůda Hamík), dva samostatné květináče po jedné výnosné žluté cuketě, velký květináč ředkviček, další se saláty a poslední s hráškem pro děti (který stihne vyrůst a plodit 2x) a sklízet je co celé léto.

Děti milují sladký čerstvý hrášek. Dejte jim nádobu, substrát a osivo a nechte to na nich. Budou mít ohromnou radost z klíčení, květu a především sklizně! Zdroj: Pixabay

Hnojte a přiměřeně stříkejte

Užívejte vhodná biologická hnojiva. Uvědomte si, že zatímco rajče v půdě si má možnost vzít živiny z širokého okolí, rostlina v nádobě je odkázána na vás. Základem je kvalitní substrát. Se stříkáním zeleniny v nádobách to není třeba přehánět, ostatně pěstujete si ji doma, abyste si byli jisti, že neobsahuje tolik různých škodlivin, jako ta z obchodu, ale minimálně rajčata musíte dle doporučených postupů stříkat proti plísni. Postřik se provádí několikrát za sezonu. Jinak má zelenina v nádobách výhodu, není třeba ji okopávat, netrpí nájezdy slimáků a různých housenek, ani škůdci se k ní většinou tak snadno nedostanou. Na různé plísňové choroby bohužel nádoba vliv nemá, je ale výhodou, že pokud je napadena jedna rostlina, ihned ji můžete přesunout od ostatních a léčit ji odděleně. Kdyby pokus nevyšel, alespoň nepřijdete o ostatní.

Čím větší nádoba, tím lepší. Zdroj: Pinterest

Nebuďte megalomani

Častou začátečnickou chybou jsou „velké“ oči. Rajčata, kterým se v tmavých, vyhřátých pytlích enormně daří, necháme přerůst do dvoumetrových oblud a plody v sedmi, osmi patrech jsou pak malé a neduživé. Lepší je po pěti patrech rajčata zaštípnout. Také cukety nám sice narostou v květináči klidně obří, budou-li mít dost vody, ale menší jsou chutnější a rostlina bude rychleji nasazovat na nové. Hrášek, ředkvičky, mrkev a podobně potřebují rozestupy, zde je méně rozhodně více.

Na balkoně uplatníte samozavlažovací květináče s oporou i multifunkční pěstitelské pytle. Zdroj: Canstockphoto

Fotogalerie: