Zelené hnojení – zdraví pro vaši zahradu

Nemáte k dispozici hnůj ani kompost, ale rádi byste se půdě na vaší zahradě odvděčili za dary, které vám během vegetační sezóny poskytla? Vsaďte na zelené hnojení – je ekologické, efektivní, a navíc šetří vaši peněženku.

Zelené bohatství

Zelené hnojení představují určité druhy rostlin, které se vysévají a následně zarývají do půdy za účelem jejího ozdravení a odpočinku od intenzivního obhospodařování. Jednoduše řečeno, jde o přírodní vyhnojení půdy biomasou rostlin. To má za následek zlepšení úrodnosti, což blíže znamená obohacení půdy o potřebné živiny a zefektivnění jejich příjmu později pěstovanými plodinami. Zelené hnojení také chrání půdu před vlivy větrné a vodní eroze, před suchem a zabraňuje rozmnožování i růstu plevelů.

Hořčice bílá se hodí pro lehké až středně těžké půdy i ty vápenité. Zdroj: Pixabay

Dále podporuje tvorbu humusu, prokypřuje půdu a zlepšuje její strukturu. Na tom má svou zásluhu kořenový systém rostlin v kombinaci s prospěšnými půdními mikroorganismy, kterým se v takových podmínkách daří. Při růstu zeleného hnojení dochází k množení užitečných bakterií, takže choroboplodné zárodky hub a plísní mají menší šanci k rozvoji a půda zůstává biologicky čistější. Jako ochrana proti škůdcům a chorobám působí také přímo některé používané druhy rostlin. Mezi další benefity patří snížení výparu vody, příznivé ovlivnění tepelného režimu půdy, zmírnění její kyselosti i odstranění takzvané půdní únavy způsobené opakovaným pěstováním obdobných plodin.

Svazenka je nenáročná a má skvělou odplevelovací schopnost. Uplatnění najde také u kyselejších půd. Zdroj: Pixabay

Kam (ne)jen pro zahradní osvětlení

Pravidla úspěchu

Půdu můžeme zeleným hnojením osévat od jara až do podzimu. Zkrátka pokaždé, když zůstane některý z našich užitkových záhonů volný, i když třeba jen na pár týdnů. Pro zapravení zeleného hnojení do půdy ještě před zimou, je nejpozdějším termínem jeho výsevu konec srpna až začátek září. Jestliže se nám ale stane, že na zarytí zapomene, nic tak strašného se neděje. Půda zůstane přes zimu alespoň chráněna před mrazem. V takovém případě pak počkáme, až nám jarní počasí dovolí akci dokončit. Avšak, pokud máme v plánu rostliny zarývat právě až na jaře, volíme pro podzimní výsev ozimé druhy (např. řepka, žito, vikev), které snášejí i chlad.

Jeteloviny patří mezi rostliny čeledi vikvovitých neboli bobovitých, které žijí v symbióze s hlízkovými bakteriemi poutající vzdušný dusík. Zdroj: Pixabay

Samotný výsev provádíme ihned po sklizni plodin. Semena do půdy zapravujeme buď jednoduše rozhozem, což není příliš ekonomické, nebo je vyséváme do řádků od sebe vzdálených 15 až 25 cm. Co se týká velikosti semen a hloubky jejich zapravení do půdy, platí zde pravidlo, které říká, že menší semena zapravujeme mělčeji (cca do 2 cm) a větší naopak hlouběji (cca do 3 cm). Než semínka vzejdou, udržujeme půdu rovnoměrně vlhkou. Před zarytím by vzrostlé rostliny měly měřit alespoň 20 cm. Můžeme je nechat i vykvést, květy budou na naši zahradu lákat užitečný hmyz, ale pamatujte na to, že nejvíce živin rostliny obsahují před začátkem kvetení.

Pohanka prospívá i na chudé půdě a výrazně zlepšuje její strukturu. Zdroj: Pixabay

Jestliže necháme rostliny narůst do větší výšky, ještě před jejich zapracováním do půdy je posekáme, ušlapeme nebo uválíme. Větší množství rostlinné biomasy pak zarýváme hlouběji a menší množství zase mělčeji. Rovněž záleží na půdě – u těžších půd zapravujeme spíše mladé rostlinky a do menší hloubky (asi 10–15 cm), u lehčích půd můžeme jít naopak do větší hloubky (asi 20–30 cm) a zarývat rostliny vývojově starší.

Ozdravné druhy

Mezi vhodné rostliny pro zelené hnojení patří například hořčice, řepka ozimá, svazenka vratičolistá, peluška jarní, hrách, jetel, vojtěška, pohanka, žito, hrachor, komonice, vikev, lupina, jílek mnohokvětý, ředkev olejná, čirok obecný či měsíček lékařský a další. Ty můžete vysévat jednotlivě nebo ve směsi.

Vikev, hlavně vikev huňatá, je vhodným druhem pro podzimní výsev a jarní zapravení do půdy. Zdroj: Pixabay

Každá z rostlin má svá specifika. Univerzální zelené hnojení představuje svazenka vratičolistá, která není příbuzná s žádnou tuzemsky pěstovanou kulturní plodinou, takže půdě vždy poskytne příjemnou změnu. Navíc rychle roste, dobře snáší sucho a výborně prokořeňuje půdu. Skvělé jsou i všechny vikvovité rostliny, jež obohacují půdu o dusík a rovněž ji díky svému kůlovému kořenu prokořeňují. Jsou vhodné pro ozdravení půdy zejména po pěstování košťálovin, což se nedá říct o řepce a hořčici, jelikož pochází ze stejné čeledi. Ty jsou zase univerzální všude tam, kde košťáloviny předtím nerostly. Proti háďátkům i dalším patogenům v půdě pomůže měsíček lékařský i čirok obecný s významnými nematocidními účinky. K nejčastěji vysévaným směsím patří luskoobilní směs z hrachu, ovse a pelušky, která má pozitivní vliv snad na všechny vlastnosti půdy.

Fotogalerie: