Zařizujeme dětský pokoj: Pro jedno, dvě, ale i tři děti

Dětský pokoj plní mnoho funkcí. Děti si zde hrají, rozvíjí svoji kreativitu, učí se, ale také zde odpočívají. I proto by měl být jejich dětský pokoj zázemím, kam se budou rády vracet. Je pokojíček, který máte k dispozici, malý? Žádný strach. I malý prostor lze zařídit tak, aby v něm byly vaše děti v rámci možností spokojené.

Palanda může více dětem posloužit dokonale. Pod spodní lůžko je vhodné umístit úložné prostory. Zdroj: Domestav

Barvy stěn a podlaha v dětském pokoji

Je váš dětský pokoj malý? V tom případě volte spíše výmalbu světlých odstínů, je jen na vás, o jakou barvu se bude jednat. Pokojík bude působit mnohem vzdušněji. Kromě klasické bílé barvy jsou ideální zejména pastelové odstíny – nejoblíbenější je růžová, modrá a zelená. Tmavší prvky můžete do pokoje vnést v podobě maleb na stěnách, nebo můžete zkombinovat třeba dvě barvy, kdy tu tmavší dáte jen na jednu stěnu. Tapeta se svislým vzorem dokáže pokojíček opticky prodloužit. Vyhýbejte se hnědé barvě, která je pro malé děti nezajímavá. Ty potřebují barvičky, které budou rozvíjet jejich kreativitu a fantazii. Jestliže se však jedná o pokojík starších dětí, mohou ocenit i tuto barvu.

Děti nemají tolik věcí (nepočítáme-li hračky), ponechte jim proto více prostoru pro hraní. Zdroj: Ikea

Dětský pokoj může opticky změnit i vhodná podlaha – ta by měla být o něco málo tmavší než výmalba. O optické zvětšení se může postarat také zrcadlo, to by však nemělo odrážet moc věcí – pokoj by naopak působil stísněně. Obecně platí, že tmavé barvy prostor opticky zmenšují. A ty světlé jej zase opticky zvětší. Hrací koutek umístěte co nejdál od toho studijního. Oddělit jej můžete například kusovým kobercem. 

Děti si nejčastěji hrají na zemi. Pořiďte jim proto krytinu z přírodního materiálu. Zdroj: Forbo

Jaký volit nábytek?

Pokud zařizujete malý dětský pokoj, musíte nákupu nábytku věnovat mnohem větší pozornost než ve chvílích, kdy byste zařizovali pokoj velký. O to víc pozornosti věnujte v případě, že zařizujete malý dětský pokoj pro více dětí. Nábytek by měl být kvalitní a měl by se do pokoje bez problémů vejít. Při nákupu nábytku je třeba zvážit jeho ergonomii, věk dítěte, ale také prostorové uspořádání. Jednou z několika možností je výroba nábytku na míru. Nakupujete v běžných obchodech s nábytkem? V tom případě nábytek umístěte tak, aby v pokoji zůstalo i místo na hraní. Podlaha je totiž místem, kde se odehrává většina dětských her. Prostor využijte na maximum – skříně volte až ke stropu. Do horních polic můžete dát méně používané věci. Aby pokoj vypadal vzdušněji, můžete použít také skříňky na nožičkách nebo zavěšené skříňky. Lépe se vám pod nimi bude vytírat. Spoustu úložných prostor mohou vyřešit také zásuvky pod postelí.

Pokud máte dostatek úložných prostor jinde v bytě, můžete méně používané věci schovat mimo dětský pokoj. V tom nechávejte pouze to, co děti opravdu potřebují a využijí.

Psací stůl

V pokojíčku předškoláka velký psací stůl nepotřebujete, bude vám stačit výklopná deska. Co by však v pokojíčku chybět nemělo, je knihovnička a kvalitní postel. S nástupem do školy je třeba pořídit stůl, u něhož bude moct malý školák dělat své úkoly. Ideální jsou například rostoucí psací stoly, které dětem vydrží do dospělosti. Psací stůl je třeba postavit do blízkosti denního světla (při nedostatku doplníme kvalitním osvětlením, spíše bílé než žluté světlo), dbáme na vhodnou výšku stolu i židle. Ideální je pracovní deska stolu nakloněna fixně do 8 – 10 stupňů. Polohovatelná deska může být nastavena mezi 0 – 81 stupni. Běžná výška psacího stolu je 75 centimetrů, což je pro malé děti, které rostou, hodně. I proto je třeba přizpůsobit výšku stolu právě jejich výšce. Zde hovoříme o výšce stolu mezi 50 až 75 centimetry. Šířka stolu by měla být mezi 60 až 80 centimetry. Hloubka stolu by měla být alespoň 60 centimetrů. A to zejména kvůli nutné vzdálenosti monitoru počítače od obličeje, která je také 60 centimetrů. 

Máte opravdu vysoký strop?I takovéto řešení může být účelné. Zdroj: Tumidei

Židle

Šetřit byste neměli ani na kvalitní židli, která má velký vliv na držení dětského těla. Židle by měla být nastavitelná s výškou dítěte, měla by být pohodlná a podporovat zdravý vývoj páteře. Při sezení na židli by dítě mělo bez potíží dosáhnout celými chodidly na podlahu, nohy by měly být v kolenou v pravém úhlu. Děti by při sezení neměly cítit odpor židle, ale neměly by mít ani nedostatečnou oporu. Právě opora židle je velmi důležitá. Svaly dítěte se dlouhým sezením unavují a je třeba je podpořit, aby se dítě nezačalo na židli vrtět a různě se prohýbat. Špatní držení těla může vést k potížím v podobě skoliózy apod.

S výběrem postele si dejte na čas

Jestliže zařizujete malý dětský pokoj jednomu dítěti, můžete mu pořídit i obyčejnou postel, nebo můžete zvolit palandu, kdy je lůžko nahoře a prostor pod ní může sloužit buď ke hraní, nebo do něj můžete umístit úložné prostory. Zařizujete dětský pokoj pro více sourozenců? V tom případě je vhodným řešením například palanda. Ta, která bude vyrobená na míru, může vyřešit také problémy s úložnými prostory. Nikdy však nepořizujte příliš vysokou palandu. Dítě spící nahoře by mohlo mít problémy se spánkem. Vzduch u stropu je vydýchaný a teplý. I proto volte palandy, jejichž horní patro je ve výšce maximálně 150 centimetrů. Výška spodního lůžka palandy by měla být kolem 40 cm. Postele i s nábytkem stavíme podél stěn, prostor uprostřed slouží ke hraní.

Obývají pokoj kluk i holka? Dopřejte jim vlastní barvy i dekorace. Zdroj: Tumidei

Dětská postel by měla být široká alespoň 80 centimetrů a vysoká 25 centimetrů, aby se na ní dítě pohodlně vyspalo. Délka se může pohybovat mezi 180 až 200 centimetry. Taková postel bude vyhovovat také starším dětem. I ve chvílích, kdy je váš dětský pokoj malý, by neměly být rozměry postele menší. Co se matrace týče, malé děti (miminka a batolata) ocení spíše tvrdší matraci. S rostoucím věkem je však vhodnější zvolit o trochu měkčí matraci. Špatnou volbou není ani postel s čelem, mnoho dětí v noci cestuje po posteli směrem nahoru, takže nebude hrozit srážka se stěnou. Menším dětem je vhodné k posteli připevnit také zábranu, která zabrání jejich pádu z postele dolů – obzvlášť u palandy je třeba myslet na bezpečnost.

Úložné prostory uzavřete, nebudete tolik muset utírat prach. Zdroj: Tumidei

Řešením by mohlo být také zásuvné lůžko. To zásuvné (nižší) by bylo přes den schované pod postelí. Sice přijdete o možné úložné prostory, ale děti nebudou muset spát na palandě. Někdy však může nastat problém v tom, že dítě spící na zásuvném lůžku bude chtít být ve své postýlce i během dne, zatímco sourozenec na „klasické“ posteli jej může nařknout z nedostatku prostoru na hraní.

Posledním řešením je také kolejnicový systém, kdy jsou na stěnách zabudované kolejnice, na nichž jsou připevněny postele, psací stolky i komody. Se všemi částmi pak lze pohybovat tak, aby se vždy využívalo jen to, co je potřeba.

Pracovní stůl je nezbytnost

Máte jedno dítě? Umístěte mu psací stůl pod vyvýšenou postel. Ušetříte tak spoustu místa. V tomto případě se ale musíte postarat o pořízení kvalitního osvětlení. Pokud máte děti dvě, doporučujeme vám spojit obě pracovní místa do jedné plochy – zde se vyplatí šetřit každý centimetr. Posloužit může například deska z masivu či lamina, kterou doplníte o úložné kontejnery. Jestliže to ale situace dovolí, volte spíše nábytek rostoucí.

Stěnu můžete proměnit v prostornou pracovní plochu, ke které se vejdou i dvě děti najednou. Zdroj: Pinterest

Více dětí a jejich soukromí

Malé děti ocení, když budou mít ve svém dětském pokoji parťáka. S rostoucím věkem však roste i touha dětí po vlastním soukromí. V tuto chvíli se z parťáka stává protivník, který tomu druhému neumožňuje „mít chvíli pro sebe“. Hodně rodičů to řeší tak, že obětují svoji ložnici a sami spí v obývacím pokoji. To však také není nejšťastnější řešení. Děti sice získají své soukromí, ale rodiče o to své přijdou. Nebylo by lepší obětovat obývací pokoj, který se pro dvě děti zařizuje mnohem lépe než úzká nudle? Původní pokojíček můžete proměnit v menší obývák.

Jak pokoj rozdělit

Pokud se nechcete pouštět do stavebních úprav, můžete pokojík rozdělit alespoň opticky. A to ve formě nízkých skříněk, knihovničky či závěsu. Do všech částí pokoje by se však měl dostat dostatek denního světla. Pokud vám to prostor umožní, můžete každému dítěti vyhradit polovinu pokoje.

Dovolí-li to velikost pokoje, můžete rozdělit pokoj pomocí oboustranně přístupné stěny doplněné lehkým závěsem. Zdroj: Pinterest

Při zařizování pokoje pro tři děti budete potřebovat alespoň 12 metrů čtverečních, každé dítě by mělo mít 3 zóny: spací, odpočinkovou a studijní. Malé dítě bude potřebovat více prostoru ke hře, starší ke studiu. Pokud je pokoj menší, budou se zde děti cítit nepříjemně a stísněně.

Fotogalerie: