Jak zařídit koupelnu pro handicapované a seniory

Nemocnice, léčebné ústavy a domy pro seniory už dávno nepatří k jediným místům, kde jsou vhodně zařízení koupelny pro handicapované. Postupně k nim přibývá stále víc rodinných domů a bytů, v nichž bydlí vozíčkář nebo senior s omezenou schopností pohybu. Zařídit takovou koupelnu je poměrně snadné, když víte, jak na to. 

Walk-in sprcha je ideálním řešením každé bezbariérové koupelny. Zdroj: Hüppe

Prostor musí být bezbariérový

Pokud budete zařizovat koupelnu pro handicapovaného v typicky malé panelákové koupelně, můžeme vám předem prozradit, že to bude téměř nemožné. Člověk o berlích, případně na vozíčku, potřebuje dostatečně velký manévrovací prostor v koupelně, ale musíte zohlednit také velikost dveří. V koupelně musí mít možnost otočit se dokola – to je minimálně metr a půl (na průměr) manipulačního prostoru, ideální je samozřejmě více prostoru.

Nástup do sprchového koutu usnadní verze bez vaničky, tedy dlažba se sprchovým žlabem. Zdroj: Geberit

V běžných koupelnách jsou dveře široké 60 nebo 70 cm, vy budete potřebovat alespoň 90 cm. V opačném případě se vozíčkář do koupelny vůbec nedostane, člověk o berlích jen s problémy. Místo klasických křídlových dveří vybírejte z posuvných variant, ideální jsou posuvné dveře do pouzdra ve stěně. Pohodlně se ovládají, ale také dobře těsní. Zámek dveří musí být odemykatelný také zvenčí.

V koupelně pro handicapované se hodí sedátko. Zdroj: Ravak

Dejte přednost sprše před vanou

Kromě samotné velikosti koupelny hraje velkou roli také fakt, zda se v ní nachází sprchový kout nebo vana. Právě ta totiž není do koupelny pro osobu s omezenou schopností pohybu nejšťastnější volbou – místo ní se poohlédněte po variantě sprchového koutu walk-in, která je velmi oblíbená i v běžných koupelnách.

ZAJÍMAVOST: Handicap je dle výkladu ze slovníků nevýhoda, překážka, tělesné poškození. Tím se nemyslí jen invalidita, ale také následky stáří a jiné tělesné anomálie. Lidé se s handicapem rodí, nebo ho mohou získat v průběhu života.

Toaleta s integrovanou sprškou pomůže omýt intimní partie. Zdroj: Geberit

Takový sprchový kout je plně bezbariérový, upravit jej můžete podle vlastních požadavků. Minimální rozměr sprchového koutu pro osobu s handicapem je 90 × 90 cm, šíře vstupu musí být také minimálně 90 cm. Chybět by nemělo ani sedátko, klidně výklopné, jeho minimální velikost je 45 × 45 cm, výška 46 cm, vzdálenost od rohu sprchového koutu 60 cm.

Relaxaci můžete umocnit masážním panelem. Zdroj: Hansgrohe

Posledním prvkem ve sprše musejí být madla, o která se bude moct člověk opřít – ta se umisťují do výšky 80 cm, ideálně 30 cm od rohu (vodorovná), svislá madla s minimální délkou půl metru pak nejméně 90 cm od rohu. Sprchový kout je třeba oddělit zástěnou, aby nedošlo k namočení vozíku, který by měl být handicapovaný schopen odložit co nejblíže sprchy.

U umyvadla je třeba, aby se pod něj vešel vozíček. Nezapomeňte na dostatečně široký vstup do místnosti. Zdroj: Duravit

Jak můžete pomoci výběrem vhodné toalety?

Pokud máte v domácnosti handicapovaného, na nabídku klasických toalet se ani nedívejte. Místo toho projděte nabídku předstěnových instalačních toalet, u nichž se počítá s montáží opěrných madel (stejných jako ve sprše) – taková toaleta je prodloužená. Můžete k ní přidat také vestavbu v podobě oddáleného ručního (nožního) či senzorového splachování. Horní hrana sedátka vaší toalety musí být umístěna 46 cm nad zemí, od stěny ji musí dělit minimálně 45 cm. Vodorovná madla umístěte do výšky 80 cm, svislá na délku 50 cm. Jednotlivá madla by měl dělit prostor 60 cm.

Moderní ovládání vody může být v podomítkovém provedení. Zdroj: Hansgrohe

Přístupné musí být také umyvadlo

Zatímco v běžné koupelně najdete hned pod umyvadlem designovou skříňku, v případě koupelny pro handicapované se tomuto řešení vyhněte. Naopak se snažte prostor pod umyvadlem na maximum uvolnit – například tím, že sifon zabudujete do stěny. Vozíčkář pak bude moct zajet až pod umyvadlo – vybrat vhodné umyvadlo nebude problém, na trhu je už spousta hezkých kousků určených přímo pro handicapované.

Umyvadlo pro osobu s omezenou možností pohybu by mělo být ve výšce 80 cm, ideální je ploché umyvadlo, které je v přední části obloukově profilované (vykrojené). Všechny elektrické zásuvky, vodovodní baterie, úložné prostory i vypínače musejí být snadno dostupné. Ideální výška od podlahy je 60 až 120 cm.

Volte termostatické provedení baterie. Zdroj: Grohe

V koupelně nesmí chybět ani umyvadlo – aby se v něm viděl jak handicapovaný, ale i zdravý člověk, by měla být spodní hrana ve výšce minimálně 90 cm od země (tak se zasune pod umyvadlo vozík minimálně 30 cm), horní hrana ve výšce 180 cm. Handicapovaný ocení sklon zrcadla 10 stupňů. Pořídit však můžete také sklopné zrcadlo.

Asymetrické radiátory usnadní věšení ručníků, zdroj: Zehnder

Dejte si pozor na mokrou podlahu

V každé koupelně je mokro – minimálně při sprchování, a proto je třeba minimalizovat riziko uklouznutí, které by mohlo mít pro handicapovaného fatální následky. Podlahu vybírejte s vhodnou protiskluzovou ochranou, takový povrch je zdrsněný a neklouže ani, když je mokrý. Stejná úprava musí být také ve sprchovém koutě. Alternativou je pořízení protiskluzových podložek.

Hlavová sprcha zajistí příjemný pobyt pod tekoucí vodou, a přitom jsou ruce volné. Zdroj: Grohe

Více informací o technických kritériích, která zabezpečují bezbariérové užívání staveb, najdete ve vyhlášce č. 398/2009 Sb.