Vzdálenost průčelí rodinného domu od komunikace aneb odkud můžeme začít stavět?

Ceny pozemků stále rostou podobně jako nároky na bydlení. Většina z nás chce hodně muziky za málo peněz, a tak se snaží využít každý metr čtvereční pozemku. Jenže ne vždy je možné začít stavět přímo na jeho hraně. Kdy je to tedy možné a kdy už ne?

Problematikou vzdálenosti průčelí rodinného domu od komunikace se zabývají ustanovení Vyhlášky č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v aktuálním znění, a to zejména v § 25 a § 26 kde se říká:

V paragrafu 25 se mj. říká:

(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného  domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

(7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

(8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

V paragrafu 26 jsou výjimky

Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 4, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 a 3 , § 25 odst. 2 až 7.

Legislativa tedy umožňuje udělit výjimky z uváděných odstupových vzdáleností, vztahujících se k rodinným a bytovým domům. O výjimkách z obecných požadavků na využívání území rozhoduje příslušný stavební úřad.

Avšak při řešení vzdálenosti průčelí rodinného či obytného domu od související komunikace nesledujeme jen shora citovaná ustanovení Vyhlášky č. 501/2006 Sb., a  hygienické hledisko, kde je sledován limit zatížení hlukem obytných budov 50 dB v denní době od 6 hod do 22 hod a 40 dB v noci od 22 hod do 6 hod.

V řešeném území je nutno dále respektovat urbanistické souvislosti, uspořádání stávající zástavby a regulativy územního plánu, pokud je pro dané území zpracován. Také musíme v místě stavby akceptovat tzv. Stavební čáru, kterou  na pozemcích vytváří spojnice průčelních hran sousedních a souvisejících budov, a to ve výši rostlého nebo upraveného  terénu. Pokud je stanovena v územním plánu, nesmí být překročena s výjimkou arkýřů, rizalitů. Stavební čára se většinou neshoduje s hranicí pozemků. Také při řešení umístění domu nutno brát v úvahu tzv. Uliční čáru, což je hranice mezi veřejným prostorem či komunikací a soukromým pozemkem.