S vyvýšeným záhonem vás už nebudou bolet záda

Pěstování zeleniny a bylinek s sebou nemusí pokaždé nést bolavá záda a otlačená kolena. Když si na své zahradě vyrobíte vyvýšený záhon, nejenže se vyhnete těmto útrapám, ale zároveň vytvoříte dokonalou živnou půdu pro vaši úrodu.

Nespornou výhodou vyvýšených záhonů je jednak fakt, že se nemusíte hrbit až k zemi, když budete chtít sklízet, co jste zaseli, ale také to, že pro všechny rostliny, které chcete pěstovat, zajistíte kvalitní půdu, kterou na běžných záhonech často nemají.

Je jen na vás, jakou výšku záhonu si zvolíte.

Když se budete rozhodovat, kam vyvýšený záhon umístit, nejlépe uděláte, když ho postavíte v co nejkratší vzdálenosti od domu, už jen proto, že si budete moct pohodlně užívat všeho, co na záhonu pěstujete. S jeho zakládáním si počkejte nejlépe na jaro, kdy jsou nejlepší podmínky pro klíčení a růst zeleniny, bylinek, ale i okrasných nebo léčivých květin.

Největší kusy dřevin patří do spodní části záhonu.

Velikost vyvýšeného záhonu je na vás, nejlépe se však obhospodařuje, když jeho výška dosahuje zhruba výšky stolu. Při jeho zakládání budete muset mít připraveno několik věcí: prkna, která budou tvořit obvodovou konstrukci, dřeviny různých velikostí, od velkých kmenů až po drobné větvičky, kompost, hnůj, dřevěné uhlí a pletivo do spodní části proti myším a hrabošům.

Menší a menší větve budete postupně přidávat do horních vrstev.

Když vyrobíte obvodovou konstrukci a na její dno připevníte pletivo, pusťte se do odrývání vytyčené půdy na místě, kde budete chtít záhon umístit. Odryté drny se vám budou ještě hodit. Po usazení začněte záhon zaplňovat od největších kusů dřevin po nejmenší. Každou vrstvu proložte hnojem a nezapomeňte ji prolít vodou.

Největší kusy přijdou do spodní části záhonu.

Tato směs vám zaručí její kvalitní tlení, které zvyšuje teplotu uvnitř záhonu. A to mají rostlinky rády. Na závěr přijdou na řadu vyryté drny, kterými vystelete poslední patro záhonu, přidáte dřevěné uhlí a kompost a tyto životadárné suroviny prokypříte hráběmi nebo vidlemi.

Vysoký záhon si najde své místo třeba i na zahradě mateřské školy.

Než začnete sázet zeleninu a další zahradní pochutiny, musíte počkat zhruba týden, než si půda v záhonu sedne. Pak se můžete pustit do práce. Pokud máte záhon dostatečně prohnojený, nesázejte sem kořenovou zeleninu, kedlubny, saláty nebo zelí, které už tak obsahují dost dusitanů.

Rostlinná džungle prospívá každému záhonu.

Nebojte se sem zasadit i okrasné květiny nebo léčivky, jako je třeba měsíček lékařský nebo afrikán, kteří odpuzují škůdce a čistí půdu. U vyvýšeného záhonu také platí pravidlo, že čím víc rostlin na něm pěstujete, tím lépe, protože se tak vyhnete nekonečnému vytrhávání plevele.

Po osázení pokryjte záhon poslední vrstvou, štěpkou nejlépe z listových dřevin, která půdu zbytečně neochuzuje o živiny.

Zhruba po roce pěstování ve vyvýšeném záhonu nemá plevel šanci!

Další výhodou vyvýšeného záhonu je to, že ho i přes přetrvávající suché období nemusíte denně zalévat. Půda v něm je natolik vyživená a vlhká, že rostliny nemají na zálivku příliš velké nároky, zvlášť když je „přikryjete“ slámou. Díky ní půda nevysychá a zúrodňuje ji. Aby si tyto vlastnosti uchovala i do další sezony, na zimu záhon přikryjte mulčem.

Ve vyvýšeném záhonu se dá pěstovat leccos.

Jestliže příliš neholdujete pěstování bylinek a zeleniny a dáváte přednost spíš okrasným květinám, máme pro vás dobrou zprávu. Vyvýšený záhon se dá využít i pro tyto účely.

Zdroj: Přírodní zahrady Tomáš Svoboda