Využijte jehličí ze zahrady efektivně a vyrobte si hrabanku

Jehličnaté stromy a keře jsou již dlouhá léta stálezelenými stálicemi rodinných zahrad. Často nevyžadují tolik péče jako listnáče, a hlavně, tedy až na výjimky, na podzim neopadávají. To ale neznamená, že neprodukují žádný “odpad” – produkují. A lze ho velmi efektivně využít. Říká vám něco hrabanka? 

Nahrabte si jehličí

Hrabanka, také příznačně jehličnatka, je druh zeminy, který vzniká rozkladem jehličí, přesněji opadanky z jehličnatých stromů a keřů. Výrobou se dá přirovnat ke kompostu, avšak s tím rozdílem, že základ tvoří zpravidla jediná organická surovina. K jejím charakteristickým vlastnostem patří nádherná kyprost, sypkost, dobrá propustnost, menší schopnost zadržet vodu, rovněž vázat živiny a nízké pH, jehož hodnota se pohybuje mezi 3,5 až 5,5.

Hrabanka je nedílnou součástí lesa. Vyrobit si ji můžete i doma. Zdroj: Pixabay

Na hrabanku můžete narazit v jehličnatých lesích, kde přirozeně vzniká a obnovuje se z opadu dřevin a lesní půdy. Je nezbytnou součástí ekosystému – její nedostatek se projevuje špatnou funkcí lesa a jeho snadnou zranitelností. Z tohoto důvodu není vhodné, a ani legálně povolené, hrabanku sbírat a z lesa ji vyvážet. Jde o protiprávní čin, který se trestá pokutou ve výši několika tisíc korun. 

Z borovice, smrku, nebo je to jedno?

Do hrabanky můžete použít jehličí téměř z jakéhokoliv jehličnanu. Důležité je, aby nebylo napadeno chorobami, škůdci nebo chemicky ošetřeno. Nejkvalitnější a zároveň nejcennější je hrabanka z borovicového opadu, jejímž typickým znakem je nadýchanost. Naopak za nejméně vyhovující se považuje jehličí ze smrku. To se mnohem rychleji rozkládá a není tak krásně kypré. Nejnižší hodnotu pH má jehličnatka z již zmiňovaného smrku a jedle. K výrobě je možné využít třeba i jehličí ze zeravů, rovněž můžete zrecyklovat dušičkové vazby, vánoční stromeček a věnce.

Nejlepší hrabanka je z borovicového jehličí. Využít lze však jakékoliv. Zdroj: Pixabay

Žádná dřina

Vyrobit kvalitní hrabanku není vůbec nic složitého – v zásadě jde o jednoduché kompostování. Nejprve shrabte jehličí a následně ho uložte na stinné, vlhké místo a ideálně do ohrádky. Také ho můžete proložit hlinitou zeminou s nízkým pH, ale nezapomeňte na to, že hrabanka by měla být tvořena ze tří čtvrtin pouze jehličím. Pak už jen čekáte, a to přibližně 2 roky. Občas můžete nashromážděný materiál prohodit a tím ho provzdušnit. A v případě, že by se vám zdál příliš suchý, pokropit jej vodou. 

Vyrábí se velmi podobně jako běžný kompost. Zdroj: Pixabay

Pokud se vám do výroby hrabanky úplně nechce, ale spadené jehličí vám na zahradě vizuálně vadí, můžete ho přidat i do běžného kompostu. Ale pozor, stejně jako listí z ořešáků se rozkládá mnohem déle, takže by rozhodně nemělo být hlavní surovinou, nýbrž vedlejší. Proto ho zkombinujte i s dalším bioodpadem, jinak bude výsledný kompost příliš kyselý. 

Kam s tím?

Díky tomu, že hrabanka má nižší pH, najde uplatnění zejména při pěstování kyselomilných rostlin. Hodí se do vřesovišť, skvělá je pro rododendrony a azalky, rovněž se využívá při pěstování borůvek i brusinek či zakrslých jehličnanů – bonsají. Kromě toho je vhodná také jako přísada do substrátů pro interiérové rostliny. Nemá sice tak kyselé pH jako rašelina, ale umožňuje ji alespoň částečně nahradit a trochu tím neekologicky těženou rašelinu ušetřit. 

Jehličnatku využijete při pěstování borůvek, ale i jiných kyselomilných rostlin. Zdroj: Pixabay

Charakteristická kyprost hrabanky se postupně vytrácí, takže je důležité ji využít ve správný čas, a ne si ji šetřit. Pokud byste tak udělali, proces rozkladu bude dále pokračovat a nakonec vám vznikne hutná a těžká hmota, která už není pro rostliny úplně košer.

Fotogalerie:

Úžasná atmosféra na zahradě s inteligentním osvětlením Philips HUE