Vysaďte jedlý les na vaší zahradě a už nechoďte nakupovat

Mezi prvními, kdo začal termín jedlý les používat, byl Robert Hart, který si jedlý les vysadil na své zahradě. Tehdejší důvod byl velmi jednoduchý. Chtěl být soběstačný. Začal jednoletou zeleninou a ovocnými stromy, ale další rok už přešel na trvalkovou zeleninu a byliny. A rostlin přibývalo. V dnešní podobě je jedlý les složen z takového množství jedlých rostlin, že uživí celou rodinu. Víme, co všechno v něm vysadit.

V dnešní podobě jedlý les představuje několik rostlinných pater, které sázíme nad sebou a kombinujeme tak, aby se vzájemně doplňovaly. Jednotlivá patra představují dlouhověké stromy, krátkověké stromy, stromokeře, keře, traviny, byliny, jednoleté rostliny, popínavé rostliny a houby. Principem jedlého lesa je šikovně využít všechny užitečné vazby mezi rostlinami a složit je dohromady v jeden celek z druhů, které jsme si vybrali. 

Jedlý les by se měl skládat alespoň ze třech rostlinných pater

Než se pustíte do výběru stromů a rostlin do jednotlivých pater, je potřeba vzít v úvahu několik důležitých faktů. První z nich je uspořádání rostlin, a to s ohledem na usazení vůči světovým stranám, tedy na přísun slunce, ale i povětrnostní vlivy. Dále je nutné vzít v potaz velikost. Jedlý les se plánuje v dlouhodobém horizontu, takže když si pořídíme menší stromek nebo keř, musíme zjistit, do jaké výšky (nebo šířky) se rozrůstají. Podívejte se, kam budou větve zasahovat za deset, patnáct let. Nebudou kazit výhled, nebudou si stromy vzájemně překážet? Má keř možnost se zvětšovat? Posledním činitelem je vybrat správné společenství rostlin. V přírodě spolu vytvářejí vztahy, v nichž jsou schopné se podělit o zdroje živin, světla a dokonce i vody. Jedlý les se plánuje právě na těchto principech.

Záběry přímo ze zahrady Roberta Harta

Praxe je docela jednoduchá

Nejprve se vysadí stromy a pomocí mulčování se kolem nich potlačí růst plevelů. Tím získáme organický zdroj živin pro další výsadbu. Sázíme podpůrné rostliny, které vybíráme podle funkce, kterou mají ve společenství plnit, aby prospívaly ostatním květinám. Rostliny jako například kostival nebo rebarbora slouží jako zdroj mulče, jetel, vojtěška nebo rakytník dodávají do půdy dusík. Bohatě kvetoucí rostliny pak lákají užitečný hmyz, který odpuzuje škůdce. Křen a medvědí česnek zase chrání rostliny před houbovitými rostlinami.

Kolem stromů se sází popínavé rostliny a pod ně další jedlé keře

Vhodné stromy, keře a další rostliny

Mezi nejčastější ovocné stromy patří jabloně nebo hrušně. Vhodné jsou staré a krajové odrůdy, kterým extenzivní pěstování lépe vyhovuje. Zvolit můžete i odrůdy jabloní určené do ekologických sadů, které jsou výrazně odolnější proti některým chorobám, jako je například strupovitost. Podobně vybírejte i meruňky nebo broskvoně. Dobře se ve volném režimu pěstují třešně, a zejména višně. Starší odrůdy ale bývají cizosprašné, což je nutné vzít při výsadbě v úvahu. Drobné ovoce zastupují keře, patří sem angrešt, všechny druhy rybízů, dřín, muchovník, aronie, maliník ad. a menší rostlinky jako jsou borůvky, brusinky, lesní jahody ad. Liány mají v přírodních porostech nezastupitelné místo, využívají totiž i prostor, který by klasické dřevině nestačil. Patří sem ostružiník, za vyzkoušení stojí minikiwi. Mezi traviny řadíme jedlý bambus, zástupcem popínavých rostlin je například akébie pětičetná. Bylinné patro můžeme vysázet z pelyňku, máty, bazalky ad.