Rady a tipy
Nevíte, jak velký si pořídit pozemek pro rodinný domek?
Velká zahrada vypadá pěkně, ale jen do té doby, než na ní dvakrát týdně budete sekat trávu. A na malém pozemku zase bude chybět místo pro vysázení dalších rostlinek. Která varianta je lepší? Odpověď častokrát může přijít samovolně, protože do vašich úvah o velikosti pozemku může (a častokrát se i tak děje) zasáhnout úřad.
Obecně řečeno pozemek pro výstavbu rodinného domu může mít v každém městě či obci různou rozlohu. Obce si však většinou nějakým způsobem hlídají hustotu zástavby, která je platná na celé území, nebo jeho část. Jedním z hledisek hustoty zástavby může být právě pro určité území stanovení maximálních či minimálních velikostí pozemků.
Tuto regulaci v území může stanovit územní či regulační plán obce nebo zpracovaná územní studie. Regulace, stanovená formou regulativů v územním nebo regulačním plánu, je závazná a je uvedena v jeho takzvané závazné části. Regulace uvedena v územní studii není závazná, avšak obce z nich při řešení rozvoje vycházejí. Územní studie se oproti územnímu nebo regulačnímu plánu neprojednává s dotčenými orgány státní správy, správci inženýrských sítí a ostatními subjekty, ale obce si je nechávají zpracovat proto, že řeší území oproti územnímu plánu ve větší podrobnosti a rozvoj obce, její uspořádání a plánování výstavby je zde daleko zřetelnější. Viditelnější je související zástavba, velikost okolních staveb, jejich vzájemné odstupy, vazby a napojení na komunikace ale i omezující vztahy a limity v území.
Prvotní a důležité informace o podmínkách zástavby v území a na konkrétním pozemku se dozvíte na místně příslušném stavebním úřadě.
Roli hraje i procento zastavění pozemku
Dalším regulativem, stanoveným v závazné části územního plánu je procento zastavění pozemku. Většinou u pozemků o velikosti 450 až 600 m2, může být maximálně hlavní stavbou zastavěná plocha o 40% a minimální plocha zeleně 30%.
U pozemků o výměře 600–900 m2 může být maximálně zastavěná plocha hlavní stavbou 30% a minimální plocha zeleně na pozemku 35%.
Pozemky o výměře nad 900 m2 pak mohou mít maximálně zastavěnou plochu hlavní o 25%, a minimálně plocha zeleně ve výši 40%.
A co když obec nemá vypracovaný územní plán?
V případě, že obec nemá vypracovaný platný územní plán, pak se stavební úřady při povolovacím řízení řídí Vyhláškou O obecných požadavcích na využívání území. Tam se říká v § 20 odst.5:
… vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch; musí být řešeno přednostně jejich vsakováním pokud se neplánuje jejich jiné využití.
Pak je v § 21 odst. 3 uvedeno:
…. vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
- a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4
- b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3
Tímto se v území legislativní cestou řeší rovnováha vodohospodářských poměrů, ale má to i nepřímý vliv na hustotu zástavby v daném území. Odpovídající velikost pozemku pro rodinný domek je ta, která umožní optimální funkční a provozní uspořádání domku, jeho dobré a nekomplikované napojení na inženýrskou infrastrukturu, zaručí jeho dobré oslunění a denní osvětlení, zaručí jeho pohodu z hlediska hluku a ostatních negativních jevů. K tomu je nutno respektovat v konkrétním území i další obecně technické podmínky, mezi které patří dodržení odstupových vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb, respektování ochranných pásem inženýrských sítí v území, ale i charakter stávající okolní zástavby.
Fotogalerie:
Nezapomeňte na vhodné pojištění
You must be logged in to post a comment Login