Jak velká může být terasa se zastřešením, aniž bychom potřebovali stavební povolení

To, že si přejete u domku velkou zastřešenou terasu ještě neznamená, že ji budete mít. Nejprve je třeba vzít v úvahu dva legislativně nejdůležitější dokumenty, které platí pro předmětné území, a v závislosti na jejich znění, si posléze možná budete moci splnit sen. Poradíme, kam se podívat a na co se soustředit.

Většina z nás touží po velké terase

První z dokumentů je informace z platného územního plánu obce a tom, zda je pozemek zastavitelný a pro jaký účel využití. V územním plánu jsou také stanoveny podmínky pro konkrétní využití území tzv.regulativy. V regulativech jsou pro území s konkrétním pozemkem definovány, mimo jiné, i koeficienty zastavěnosti, které regulují pro danou obec hustotu zástavby. Koeficienty stanovují procentuální poměr všech zastavěných ploch na daném pozemku k jeho celkové výměře a také dále koeficienty mohou definovat procento zpevněných a ozeleněných ploch na pozemku k ploše celého pozemku. Obvykle se v regulativech lokalit pro výstavbu individuálních rodinných domů pohybuje koeficient zastavitelnosti pozemku mezi 25 až 30 %.

Zastřešená terasa se započítává do takzvané zastavěné plochy

Informace z územního plánu o maximálním možném procentu zastavitelnosti pozemku, o minimálním procentu zeleně na pozemku, o maximální výšce staveb a podobně  jsou stavebníkovi poskytnuty příslušným stavebním úřadem nebo úřadem územního plánování. Pokud z poskytnutých informací vyplyne, že je pozemek dostatečně veliký a je možné na něm vybudovat krytou terasu, je třeba se dále zabývat platnou legislativou.

Je-li zastřešení spojeno se zemí, počítá se k zastavěné ploše

Další podmínka pro záměr vybudování kryté terasy vyplývá ze stavebního zákona, z jeho ustanovení § 103, týkající se staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení staveb (citace odst. 1e):

…Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavby a zařízení o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení….

Pro tento účel je třeba si říci, co je zastavěná plocha. Zastavěná plocha je v §2 odst (7) stavebního zákona definována takto (citace):

Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

Při plánování terasy přemýšlejte nad její orientací vůči světovým stranám

Z uvedeného vyplývá, že je stavba kryté nebo polokryté terasy na konkrétním pozemku, a to bez ohlášení nebo stavebního povolení, možná tehdy, pokud to dovolí velikost předmětného pozemku a podmínky z platného územního plánu a pokud její zastavěná plocha nepřekročí velikost 25 m² a výšku 5 m.  Pro zdárnost našeho záměru, vybudování kryté terasy, je však nutno se informovat na příslušném stavebním úřadě o všech možnostech a případných podmínkách její výstavby.

Čím terasu natřít?