Velikonoční zvyky v Česku: Znáte všechny?

Zatímco dříve znamenalo jaro příchod nového života a oslavovalo se s velkou radostí, později získalo také křesťanský rozměr, jímž je zmrtvýchvstání Ježíše Krista. S Velikonoci se však pojí nejen oslavy a radosti, ale také spousta zvyků a tradic. A jaké to jsou? To vám dnes řekneme.

Zatímco v zimě hrají prim vánoční svátky, v jarním období to jsou Velikonoce, které mají pro křesťanskou kulturu také velký duchovní význam. Křesťané si o Velikonocích připomínají Ježíše – a jeho umučení a následné zmrtvýchvstání. V židovské kultuře jde o pesach, což lze považovat za židovskou obdobu Velikonoc. Židé vzpomínají na vysvobození Izraelitů pod Mojžíšovým vedením s otroctví.

Velikonoce jsou jako dělané k tomu, abyste si svůj domov oživili jarní výzdobou. Zdroj: pixabay.com

Oslavy jara však tu však nejsou až od dob, kdy se začaly slavit Velikonoce jako takové. Právě naopak, probíhaly už dříve, většinou v souvislosti s rovnodenností. Mezi starodávné zvyky patřilo pálení Morany, která byla symbolem zimy. A jaké další tradice se dříve dodržovaly a v některých koutech republiky se ještě stále dodržují?

Květná neděle

Květná neděle je týden před velikonočními svátky a začíná jí takzvaný svatý týden. Připomíná nám slavný Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. V této době mu lidé ještě nadšeně mávali zelenými ratolestmi a provolávaly mu slávu. Je smutné, že o pár dnů později už křičeli opak – tedy, aby jej ukřižovali. Květné neděli se říká také Pašijová, protože se v kostelích čtou pašije o Kristově smrti. Už odpradávna si lidé nosí na mše větvičky (v Česku většinou kočičky), které kněží světí.

Barvená vejce jsou symbolem nového života. Zdroj: pixabay.com

Zelený čtvrtek

V tento den se vzpomíná na Ježíšovu poslední večeři s apoštoly, ale také Jidášovu zradu a Kristovo Getsemanské noční utrpení. V kostelích přestávají zvonit zvony, ty dle pověsti odlétají do Říma, zmlknou také varhany. Až do večera v Bílou sobotu se z ulic ozývají dřevěné řehtačky a klepačky. Hospodyně si v tuto dobu dávaly záležet na dokonalém úklidu – nejen kvůli čistotě, ale také symbolu vymetení zimy z domu. To se většinou provádělo o den dřív, na Škaredou středu. Ve čtvrtek se pekly výborné sladké Jidáše.

Velký pátek

Soud s Ježíšem, ale i jeho bičování, mučení a následné ukřižování trvaly několik dlouhých hodin. Tyto události si lidé připomínají na Velký pátek, kdy se drží přísný půst. V dřívějších dobách se v tento den nejenže nejedlo maso, mnozí nejedli vůbec nic. Předkové věřili, že se v tento den otvírají hory a vydávají lidem své poklady. Pokud vás napadá souvislost s básní Poklad od K. J. Erbena, napadá vás správně.

O Velikonocích se vůbec nemusíte bát zářivých barev. Zdroj: pixabay.com

Lidé, kteří se zrovna nehonili po lesích ve snaze najít poklad, se snažili ušetřit jinak. Na Velký pátek se nedoporučovalo nikomu nic půjčovat. Lidé se měli ještě před svítáním omýt ve vodě, aby byli zdraví – jde o zvyk, který se hojně udržuje ještě stále ve východní Evropě, ale i v pravoslavném Rusku, kde se ale Velikonoce slaví později. O Velkém pátku se nepracovalo s půdou, ženy zase nepraly prádlo.

Bílá sobota

V Bílou sobotu již Ježíš ležel v hrobě. Jednalo se o den smutku, nekonaly se žádné bohoslužby. V dřívějších dobách se lidé ve tři hodiny odpoledne modlili křížovou cestou. Téhož dne se po setmění vrací do chrámů světlo, varhany a zvony. Dále se křtí a biřmují ti, kteří se na křest připravovali i několik měsíců. Světí se velikonoční svíce, hospodyňky pečou mazanec s rozkrojeným křížem na vrchu, případně pečou beránka jako symbol Ježíšovy oběti. V tento den se barví a zdobí vejce, která jsou nedílnou součástí Velikonoc a jsou symbolem nového života. Chlapci pletou pomlázky, muži mohou sázet stromy, kterým se pak prý lépe daří.

Kraslice jako způsob, jak si můžete vyzdobit nejen svůj dům, ale i zahradu. Zdroj: pixabay.com

Boží hod velikonoční

V tento den byl hrob Ježíše prázdný a kámen, který zakrýval vchod, byl odvalen. Dlouhá staletí byl tento den dnem radosti, vzkříšení a naděje. V dřívějších časech šlo o nejslavnější den v roce. Chodilo se na mše, lidé nosili to nejlepší oblečení, co doma měli. Dodnes se v mnohých domácnostech dodržuje zvyk přinášení pokrmů do kostelů, kde jsou posvěceny. V Česku jde většinou o beránka, v jiných zemích se nosí plné tácy jídla. Na Boží hod velikonoční končí půst a hoduje se.

Velikonoční pondělí

O Velikonočním pondělí se muži a chlapci vydávají na pomlázku. Dle tradic žena, která je vyšupaná mladými vrbovými proutky, neuschne, ale bude krásná. Jde o tradici, která je známá již několik století. V mnohých rodinách se ženy navíc polévají vodou. Za odměnu dostávali koledníci pestré stuhy a malovaná vajíčka.

Fotogalerie: