Jak velká může být nejmenší plocha pro stavbu rodinného domku?

I když máte pozemek, snadno se může stát, že váš vysněný dům na něj nebudete moci postavit. Proč? Není totiž možné zcela zastavět plochu pozemku. Proto je nutné respektovat ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcí vyhlášky a zejména pak platný územní plán s jeho regulativy, pokud je pro obec zpracován.

Dům Zdroj: Ovelos

V regulativech územního plánu jsou pro konkrétní zastavěné i zastavitelné plochy v obci definovány takzvané koeficienty zastavěnosti, které určují v konkrétním území obce její hustotu zástavby.  Koeficienty definují procentuální poměr všech zastavěných ploch na konkrétním pozemku vůči celkové výměře pozemku. Dále také koeficienty v regulativech určují procentuální poměr zpevněných ploch a ozeleněných ploch na pozemku vůči celému pozemku.

Ptejte se na koeficient zastavěnosti

Obvykle se v regulativech u pozemků pro individuální rodinné domky pohybuje koeficient  zastavění  pozemku v rozsahu 25 až 30 %.

Nezapomeňte, že velká zahrada zabere kvůli údržbě mnoho času . Zdroj: Iveta Kopicová

Zastavěná plocha je v §2 odst (7) stavebního zákona definována takto (citace):

Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

Z této definice jednoznačně vyplývá, že např. u malých pozemků pro výstavbu individuálních rodinných domků, t.j. o velikosti cca 400 m², se zastavitelností budovami v rozsahu do 30 % t.j.do 120 m² včetně garáže a ostatními objekty (kůlna, přístřešek, krytý bazén a pod.), je praktické si udělat pečlivou prostorovou rozvahu o koncepci uspořádání domu a jeho provozním využívání. A to proto, abychom se předem přesvědčili o tom, že se naše představy u malého pozemku nepříčí s možnou realitou.

Pokud obec nemá platný územní plán, stavební úřad se řídí mimo jiné i prováděcími vyhláškami ke stavebnímu zákonu, zejména Vyhláškou č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území.  Z ní vyplývá požadavek na řešení vsakování srážkových vod na pozemku.

V § 20 odst. (5) se stanovuje (citace): … stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno  vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno přednostně jejich vsakování.

V § 20 odst. (3) se stanovuje (citace): Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě

1. a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
2. b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

Z platné legislativy, uplatňované při povolovacím procesu staveb, je zřejmá regulace hustota zástavby v konkrétním místě obce. Pokud není řešena regulativy platného územního plánu obce, pak přichází na řadu předpis na řešení likvidace dešťových vod v území. S tím úzce souvisí i relizace zeleně na pozemcích, které plní nejen funkci vsakování dešťových vod, ale hlavně je přínosné pro venkovní pobyt obyvatel na pozemku a také pro životní prostředí širšího souvisejícho území..

Fotogalerie: