Co s tím, když nás ruší vzhled sousedovy nemovitosti nebo se nám nelíbí nepořádek na jeho zahradě?

Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné v jedné lokalitě postavit dům z kulatiny vedle funkcionalistické vily? A jak je možné, že některé polorozpadlé domy desítky let hyzdí obec a nikdo s tím nic nenadělá? A ještě horší variantou je nepořádek na zahradě, který láká hlodavce a další škůdce, kteří pak nelítostně pustoší vámi obdělávanou půdu a váš majetek. Co s tím?

Rodinný dům by v každém případě měl v konkrétním prostředí působit harmonicky. Měl by objemem, podlažností, výškou odpovídat v území související zástavbě. Vlastní strukturování domu, členění hmoty domu a fasád, tvary oken, charakter související drobné architektury  a dalších objektů na pozemku  je už jen na požadavku investora a na projektantovi, který má přiměřenou kvalifikaci vytvořit do daného místa kvalitní architekturu.

Proti vzhledu sousedního domu se lze bránit jen sporadicky, v rámci legislativy. 

Stavební zákon ani související prováděcí vyhlášky se nezabývají termínem vzhled stavby ani jeho změnami. Dle MMR v jednom z metodických textů je definován vzhled stavby jako objektivně zjistitelnými fyzikálními charakteristikami, kterými jsou tvar, rozměry, povrch a barevnost jeho vnějších viditelných částí.  Z toho vyplývá, že vzhled domu lze z hlediska stavebního práva ovlivnit jen, co se týká hlavního objemu hmoty domu, zastavěné plochy, odstupových vzdáleností, dodržení  podmínek denního osvětlení a oslunění. Je nutno dodržet ustanovení Vyhlášky č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Dále pokud je pro obec vypracován územní plán, musí se dodržet regulativy, stanovující procento zastavění pozemku, výšku zástavby, tvar střech apod.

Pravomoc má stavební úřad

Na stavbu rodinných domů se nově vztahuje podle § 104 novely stavebního zákona pouze ohlášení stavby. Po obdržení ohlášení stavební úřad posoudí, zdali tato stavba splňuje podmínky stavebního zákona. Avšak ohlášení nemá charakter správního řízení, souhlas s ohlášením stavby není správním rozhodnutím, a proto se proti němu nelze odvolat. Stavebník však musí k žádosti Ohlášení doložit doklad o informování  vlastníků sousedních pozemků. Tady je tedy prostor vyslovit případný nesouhlas se zástavbou sousedního domu, který se nám nemusí líbit. Je vhodné se pak obrátit na příslušný stavební úřad.

Co když se se sousedy nedohodneme?

Pokud nebudeme schopni se svými sousedy domluvit v souvislosti s novou stavbou, která se nám nelíbí, a nebo s činěním kolem domu, pak naše protesty padají do kategorie tzv. občanskoprávních námitek. Podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, nebo čímž by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dodatečná opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době, odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.