Zahrada
Tajemství bohaté úrody rajčat
Za to, že dnes můžeme rajčata pěstovat i u nás vděčíme španělským mořeplavcům, kteří se zasloužili o jejich transport do Evropy. Díky tomu si získala nezastupitelné místo na našich zahrádkách i balkonech. Péče o ně je jednoduchá, ale neméně důležitá. Pěkně šťavnatá úroda si žádá tyto pracovní operace.
Vzhůru do kypření a odplevelování
Kypřením půdy se rozumí její rozrušení, zejména pak nepropustné krusty na povrchu, která vzniká vlivem přísušku a mohla by snadno způsobit špatné provzdušnění kořenů, což by se následně podepsalo na horším vývoji rajčat. Rozvoj kořenového systému můžeme během kypření také podpořit přihrnutím zeminy ke stonku rostliny.
I za odplevelování nám rajčata později poděkují. Nejlepší je odstraňovat ještě malé rostlinky plevele, které by mohly rajčata ochudit o vláhu a živiny, nebo jim později začít i stínit.
Kvalitní zálivka
Dalším krokem k úspěchu je pravidelná zálivka, jež se podílí na celkové stabilitě rostliny. A aby byla co nejúčinnější, vyplatí se kolem každé sazenice vytvořit takzvanou závlahovou misku, která zabrání odplavení zálivkové vody do okolí a zadrží vláhu. Odpařování vody může omezit také mulč, díky kterému bude půda i déle vyhřátá. K rajčatům se hodí například sláma, posekaná tráva či pytlovina.
Usnadněte si práci v kuchyni. Které doplňky jsou praktické ve dřezu?
Ideální dobou k realizování zálivky je ráno nebo dopoledne, kdy se voda nejlépe vsakuje do půdy a rychle proniká ke kořenům. Od věci není ani večerní zalévání, avšak voda se během chladnějšího večera či noci vstřebává pomaleji, a to může někdy vést k rozvoji plísní. Zálivková voda by měla být dešťová, odstátá, měkká a přirozeně vyhřátá od slunce. Studená voda způsobuje rostlinám šok, který se později může podepsat na jejich náchylnosti k chorobám. Rajčatům nikdy nedopřávejte víc zálivky, než je potřeba. Při přelití dochází k uhnívání kořenů a následně i celé rostliny.
Hnojení je základ
Vitální a zdravý růst rajčat zásadně podpoří vodorozpustná hnojiva s vysokým obsahem živin a mikroelementů, kterými formou zálivky hnojíme přibližně jednou za dva týdny. Díky tomu, že jsou rozpustná ve vodě, se mnohem lépe vsakují do půdy a rychle pronikají ke kořenovému systému rostliny. K takovému hnojení se výborně hodí například známý Kristalon nebo také Horticerit (hnojivo s obsahem cereritu) či Vitality komplex (rajče a paprika). V létě vám rajčata poděkují i za Guáno z trusu mořských ptáků, které zajistí vydatný přísun fosforu a draslíku.
Venkovní dlažba se pokládá na terče. Jak na to?
Vyzrajte na choroby a škůdce
Mezi nejznámější choroby rajčat patří především plíseň bramborová, skvrnitost nebo čerň rajčatová, jejichž častou příčinou je vysoká vlhkost. Ze škůdců je nejvíce trápí klasicky mšice, svilušky, molice a třásněnky. Abychom se těmto problémům do budoucna vyhnuli, je důležité začít včas s kvalitním hnojením a preventivním postřikem. Ten aplikujeme minimálně třikrát v sezoně a v období, kdy by nemělo delší dobu pršet. Vhodným přípravkem je třeba Kuprikol 50, Novozir, Champion 50WP, Acrobat MZ WG či Dithane. Z přírodních prostředků je to například Biosan a k ekologické likvidaci škůdců skvěle poslouží Rock Effect.
Nezbytné zaštipování
Zaštipování čili odstraňování přebytečných výhonků a listů je podstatné hlavně u tyčkových rajčat. U těch zachováváme pouze hlavní stonek, který postupně vyvazujeme během celého vegetačního období k opoře. Tento hlavní výhon zaštipujeme za 7 až 8 vijanem (hroznem květů), aby nám krásně dozrály všechny plody. Rovněž rostlinu zbavujeme spodních listů, také listů nemocných, slabých či nějak poškozených. Boční výhony odštipujeme ihned, jak se objeví, aby rány po nich nebyly zbytečně velké. Rajčata keříčková se zaštipovat nemusí, ale můžeme je trochu tvarovat, aby měly plody uvnitř keříčku dostatek světla.
Zdroj info: zahradní architektka Alexandra Kuklová, Zeleninová zahrada
Fotogalerie:
Do jaké nádrže zachytávat dešťovou vodu a proč?
You must be logged in to post a comment Login