Zahrada
Co stihnete zasít v srpnu, můžete sklízet už na podzim
Srpen – měsíc typický dozráváním ovoce a postupným sklízením zeleniny. Sezóna však ale zdaleka nekončí, tak proč ještě nevyužít příznivé podmínky a nezajistit si čerstvou zeleninu až do podzimu. Máme pro vás tipy na pár druhů s kratší vegetační dobou, na které je spolehnutí.
Nastal čas listové zeleniny
Třeba takový kozlíček polníček neboli salát polníček je možné vysévat až do poloviny podzimu. Pokud se rozhodnete právě pro srpen, tak vyberte polostinné stanoviště, kde ho nebudou tolik ohrožovat vysoké teploty. Semínka vysévejte do hloubky 1 cm a do rýh, které jsou od sebe vzdálené 25 cm. První týdny po výsevu dbejte na pravidelnou zálivku, nezapomínejte ani na odplevelování. Až sazeničky povyrostou, vrhněte se na jejich vyjednocení – na 10 až 15 cm od sebe. Polníček obsahuje velké množství minerálních látek a vitamínů, hlavně vitamínu C, ale také vitamínu A, E, betakarotenu i kyseliny listové. Posiluje imunitu a psychické zdraví.
Do půlky srpna, a pro úrodu v zimě klidně ještě v září či říjnu, můžete radostně vysévat i špenát. Tomu bude rovněž svědčit spíše polostinné místo, které ho ochrání před vysokými srpnovými teplotami a vysycháním půdy, což by mohlo mít za následek špatné klíčení semen. Špenát se vysévá asi 0,5 cm hluboko a do řádků od sebe vzdálených 20 cm. Ani tady nezapomínáme na dostatečnou zálivku a pravidelné odplevelování. Špenát je plný vitamínů, minerálních látek a je oblíbený pro svůj vysoký obsah kyseliny listové.
Stejně jako polníček nebo špenát, lze v srpnu vysévat i mangold, roketu a asijské druhy listové zeleniny – mizuna, mibuna a Kai Choi neboli čínská hořčice. Do poloviny měsíce se vysévají rovněž saláty pro podzimní sklizeň, například odrůda Jupiter, Saturn či Humil, nebo takzvané celoroční polní saláty, třeba odrůda Rosela a Medim.
Ředkve a ředkvičky
Pro svou lahodnou a svěží chuť vyzkoušejte ředkev vodnici, která vás příjemně překvapí svým rychlým růstem a dobrou skladovatelností. A abyste si s ní zpestřili jídelníček i v zimě, je ideální dobou pro výsev právě srpen. Semena se vysévají na slunné stanoviště a do rýh, které by od sebe měly být vzdáleny asi 40 cm. Po vzejití se jednotlivé sazeničky vyjednocují na vzdálenost 15 cm. Vodnice vyžaduje vydatnou zálivku a pravidelné zbavování plevelů. Po napadení škůdci začne na obranu vylučovat hořké látky, které pak kazí její chuť. Proto se vyplatí záhon chránit netkanou textilií. Ředkev vodnice obsahuje až 90 % vody a pozitivně působí na činnost srdce.
Krátkou vegetační dobu – 30 až 40 dní mají i klasické ředkvičky, které je možné směle vysévat až do konce srpna. Záhon pro ředkvičky by však neměl být přehnojený, jinak by mohlo dojít ke špatnému vývinu bulv. Semínka vyséváme do hloubky 1 cm a řídce – odpadne nám tak jednocení jednotlivých rostlinek. V horkém počasí nezapomínáme na zálivku. Jako ochranu před škůdci opět volíme přikrytí netkanou textilií. Pro letní pěstování se hodí například odrůda Kvinta či Tercia. Ředkvičky přispívají k lepšímu trávení, mají spoustu vlákniny a posilují nervy i imunitu.
Mrkev i fenykl
Mrkev Rondo, která je určená pro přímou konzumaci, je velmi ranou odrůdou kulaté mrkve typu Parisian s krátkými kořeny (3–5 cm). Její vegetační doba se pohybuje okolo 80 dní, takže do konce sezóny stihne bez problémů dozrát. Vysévá se do poloviny srpna a do sponu 20 x 5 cm. Je náročnější na dostatek zálivky a živin. Vyniká především svou chutí, ale i léčebnými účinky.
Do půlky měsíce srpna lze vysévat také řapíkatý fenykl, který dozrává přibližně za 70 dní. Vysévá se klasicky do řádků a následně se jednotí do sponu přibližně 30 x 50 cm. Díky pomalu se zkracujícím dnům nebudou mít rostliny tendenci vybíhat do květu, což se podepíše na lepším vývoji bulv. Fenykl nevyžaduje okopávání, jelikož by mohlo dojít k poškození jeho kořenů. Je skvělý do zeleninových salátů a příznivě ovlivňuje trávení.
Fotogalerie:
Světla (ne)jen na zahradu
You must be logged in to post a comment Login