Stavět na nepravidelném pozemku nemusí být vždycky prohra

Našli jste pozemek, který vám vyhovuje umístěním i rozlohou, ale váháte nad jeho tvarem? Není to ani obdélník, ani čtverec, ale lichoběžník či jiný nepravidelný tvar? Je to výhra, nebo v tomto případě sázíte na Černého Petra? 

Předně si musíme uvědomit, že pro stavbu domu nelze využít celou plochu pozemku. Musíme respektovat určitá obecně platná omezení. Důležité informace k pozemku a k podmínkám jeho zastavitelnosti se získávají na příslušném stavebním úřadě.

Musíme se však řešením jeho využitelnosti více zabývat tak, abychom nevýhodu proměnili v šanci na dobré bydlení.

Respektování stavební a uliční čáry

Při umísťování domu na pozemek musíme akceptovat tzv. stavební čáru. Tu na pozemcích tvoří spojnice průčelních hran sousedních budov, a to ve výši rostlého či upraveného terénu. Dále je nutnost zohlednit tzv. uliční čáru. To je hranice mezi veřejným prostorem nebo přilehlou komunikací a soukromým pozemkem.

Zohlednění regulativů územního plánu obce

Má-li obec vypracovaný územní plán, jsou v jeho regulativech pro zástavbu definovány koeficienty zastavěnosti pozemků. Regulativy pro plochy s konkrétním způsobem využití jsou pro následný povolovací proces staveb závazná. Tento legislativní nástroj umožňuje chránit životní prostředí území obce, související krajinu i rozvojové tendence a žádoucí urbanistické uspořádání obce.

Foto: Master design

Respektování vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Pokud nemá obec platný územní plán, stavební úřad používá související ustanovení prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu č.501/2006 Sb. v aktuálním znění, kde jsou v § 21-Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci, odst.(3) stanoveny   poměry výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku.

Dodržování odstupových vzdáleností od hranic pozemku a staveb mezi sebou

Při umísťování rodinných domů na pozemku se musí dodržovat odstupové vzdálenosti  od hranic pozemku a sousedních staveb. Na odstupy staveb se vztahuje § 25 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v aktuálním znění, kde se mimo jiné v odst.(2) říká:

 (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.

Vliv polohy vstupu na pozemek na řešení funkčního uspořádání domu

Poloha domu i jeho funkční uspořádání je závislé na tom, z jaké světové strany je orientován vstup na pozemek. Při umísťování domu je třeba si uvědomit, že i zahrada je pobytovým místem a může být s obytnými prostory vhodně provázána. Nepravidelný pozemek může poskytnout prostory pro zajímavé uspořádání a využití pro různá zákoutí, zajímavé uskupení prvků přírody, pěstební plochy, sedací místa, prvků pro pohybové vyžití a pod.

U pozemku s nejnevýhodnějším vstupem tj. od jihu je vhodné zvolit západní stranu domu i zahrady pro denní provoz rodiny, případně pro její společenské využití a vymezit ji na zahradě větší plochu. Východní strana pak zůstává jako klidnější, soukromá a klidová pro spaní. Zadní severní strana domu zůstává stinnou, kam by se měly být orientovány nepobytové prostory, jako jsou hygienické provozy, skladovací a technické prostory. Ale také je vhodné sem umístit prostory pracovní a ateliery, vyžadující stabilní denní osvětlení.

U pozemků se vstupem ze severu a východu je uspořádání provozu domu možno řešit s mnohem větší variabilitou. Na tuto stranu lze umísťovat vstupní a technické místnosti, garáže, hygienické prostory a technické zázemí. U jižní nebo  jihovýchodní a jihozápadní strany lze orientovat obytné a společenské prostory. Na čistý východ je vhodné orientovat ložnice či pracovny. Západně pak prostory pro děti a další nezbytné funkce domu.