Správná vzdálenost garáže od hranice pozemku zajistí pohodu. A od sousedů přestanou létat shnilá rajčata

Aby bylo možno si udělat reálnou představu o možnostech garážování u rodinných domů, je třeba se trochu seznámit  s platnou legislativou.  Na odstupy staveb se vztahuje zejména aktualizovaná vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.

S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. Zdroj: Iveta Kopicová

Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území se mimo jiné v § 25 říká:

Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany,  bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická a jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu.

Kam pro světla (nejen) do garáže?

Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.

 Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.

S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

Situování garáže

Z hlediska legislativy by měl mít rodinný dům nejméně jedno garážové stání na jeden byt. Není-li možné garážové stání situovat v domě nebo stavebním napojením na něj, musí být vymezena odpovídající plocha na pozemku. Řešení garáže zároveň s domem je zásadně ovlivněno velikostí, orientací a tvarem pozemku ke světovým stranám, jeho napojením na přístupovou komunikaci a také jeho svažitostí. Umístění garáže, t.j. zakomponování do řešení domu, či jako samostatně stojící objekt, musí vycházet z celkové koncepce řešení domu, z jeho uspořádání, konstrukce a i jeho architektury.

Pokud se rozhodneme řešit garáž jako součást domu v nadzemním podlaží, musíme si uvědomit, že nám může ubírat z domu obytný prostor. Vhodnější je umístění garáže do přístavby k domu, nebo řešit garáž jako samostatný objekt. Svou roli hraje otázka, zda se bude jednat o vytápěnou či nevytápěnou místnost. U nízkoenergetických a pasivních budov může prostor  garáže narušit celistvost tepelné izolace stavby.

Jiná je situace u domů na svahu a umístěním garáže se řeší využití podzemního podlaží. Zde však musíme mít na mysli sklon příjezdové cesty do suterénní garáže o 25^o, což  představuje při výšce podlaží 250 cm  10 metrů délky.

Podmínky výstavby pro daný pozemek či lokalitu dále blíže specifikuje územní plán či regulační plán obce. Stanovuje  regulativy, které jsou dané touto územně plánovací dokumentací závazné, a sdělí vám je buď odbor územního rozvoje, či stavební odbor příslušného stavebního úřadu.

Zdroj info: Stavení zákon, Ateliér 3

Venkovní dlažba se pokládá na terče. Víme, jak na to