Jak se dívá stavební zákon na hranice pozemku

Hranicemi pozemků a jejich případným vytýčením se začínáme většinou zabývat tehdy, když plánujeme koupit nebo prodat pozemek, nebo je potřeba zjistit jeho skutečnou velikost či je nejasný průběh hranice. Anebo chceme pozemek oplotit.

Parcelou je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě konkrétního katastrálního území, označen parcelním číslem a je evidován v Katastru nemovitostí. Pozemek, který lze označit jako část zemského povrchu vymezeného určitou hranicí, může být složen z více parcel.

Evidují se dva druhy parcel, a to:

–  stavebními parcelami jsou zastavěná plocha a nádvoří

– pozemkovými parcelami jsou ostatní pozemky, které nejsou stavebními parcelami

Pokud chceme na pozemku vybudovat rodinný domek, garáž  nebo jiný objekt pro bydlení, vstupuje do hry prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 501/2006 Sb. v aktuálním znění, která jasně stanoví mimo jiné vzdálenosti staveb od hranic pozemků.

Hranice  pozemku se geodeticky vyměřují. Tyto údaje se pak zapisují do katastru nemovitostí. Vytýčení vlastnických hranic pozemků vychází ze současné legislativy, a to z § 49 zákona č. 256/2013 Sb. – Katastrální zákon a z § 87 až 90 vyhlášky č. 357/2013 Sb.- Katastrální vyhláška.

Pokud chceme na pozemku vybudovat rodinný domek, garáž  nebo jiný objekt pro bydlení, vstupuje do hry prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 501/2006 Sb. v aktuálním znění, která jasně stanoví mimo jiné vzdálenosti staveb od hranic pozemků.

V § 25 této vyhlášky, se k hranicím pozemků vztahují tato ustanovení:

 (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.

 (5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.

(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

(7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

Co další najdete ve vyhlášce

Vyhláška ohledně hranic pozemků také stanovuje, že stavba a žádná její část, nesmí přesahovat na sousední pozemek a také umístěním nebo změnou stavby nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. Dále také ve vyhlášce stanovená minimální vzdálenost 2 m od okraje pozemku se nedá většinou využít v případě, kdy je sousední pozemek dosud nezastavěný. A to proto, že se vzdálenost 7 m mezi domy, stanovená §25 odst.(2) vyhlášky, musí spravedlivě dělit mezi oba sousední stavebníky. Vyhláška dále pamatuje na zvlášť stísněné podmínky, kdy může být vzdálenost mezi dvěma rodinnými domy zmenšena až na 4 m. Pak platí, že v žádné z protilehlých stěn domů nebudou situována okna obytných místností. Nebo se také pro zachování urbanistických hodnot související zástavby připouští možnost umístit stavbu nebo garáž až na vlastní hranici pozemku. Pak ovšem na fasádách nesmí být žádná okna a větrací či jiné otvory. Také se musí zamezit odvodu dešťových vod a sněhu ze stavby na sousední pozemek.

Všechna tato omezení a pravidla však nabudou konkrétních obrysů až po kontaktování příslušného stavebního úřadu a stanovení jeho podmínek k povolovacímu procesu.