Rozvodové drama: Kdo zůstane v bytě?

Při rozvodu se kromě majetku a dohod ohledně dětí musí řešit i uspořádání bytových potřeb manželů. Rozvodem totiž zaniká právo bydlení manželů a je velmi důležité, aby se ujasnilo, kdo bude v bytě nebo domě dále bydlet.

Při rozvodu se musí řešit právo na bydlení. Zdroj: PIxabay

Podle zákona

Občanský zákon říká: Pokud zaniklo manželství rozvodem a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil.

Pokud manželé měli právo společné, pak se jednalo buďto o vlastnictví nemovitosti, právo na stavbu a nebo ošetřené věcné břemeno. Jednat se ale může také o nájem obou manželů, nebo zapůjčení peněz na byt či dům. 

Bydlet hned teď? S modulárními domy je to hračka

Děti hrají velkou roli

Při rozvodu se také nahlíží na to, komu byly svěřeny společné nezletilé děti do péče. V zákoně je totiž zakotvena ochrana slabšího z rozvedeného páru – tedy toho, kdo se o děti bude starat. Pokud tedy do péče získá děti matka, bude otec ten, který by se měl odstěhovat. V tomto případě ale může ten z rozvedeného manželství, který má povinnost byt nebo dům opustit, zůstat bydlet ve společné domácnosti do té doby, dokud si nezajistí jiné bydlení, nebo dokud mu náhradní bydlení nezajistí ten druhý z rozvedeného manželství. Tato lhůta ale může trvat maximálně rok.

Ten, který má povinnost se odstěhovat a ve společné domácnosti bude ještě nějakou dobu setrvávat, musí druhému z manželů, který má v nemovitosti právo bydlet platit srovnatelné nájemné, které by zaplatil v obdobném bytě či domě. 

V potaz se bere i to, kdo má dítě v péči. Zdroj: Pixabay

Náhrady spojené s vystěhováním

Soud v některých případech může tomu z manželů, kterému právo na bydlení zaniklo, přiznat určitou peněžní náhradu. Ta je většinou jednorázová, ale může být i opakovaná. Částka pak odpovídá výši práva manžela a zároveň i nákladům, které má manžel, jenž se musí odstěhovat, spojeným s celým procesem stěhování. 

Ustanovení § 769 občanského zákoníku upravuje případ, kdy manželé mají nestejné právo k bytu nebo domu, ať už závazkové, či věcné. Byt nebo dům může být např. ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, jeden z manželů může mít výlučné oprávnění užívat byt nebo dům, ať už z titulu svého spoluvlastnického práva, služebnosti, práva stavby nebo závazkového práva.

Pokud nastane případ, kdy manželé nemají společné právo na nemovitost, a nebo se ohledně bydlení nedohodnou, přichází opět na řadu soud. Toho osloví jeden z manželů, který podá návrh a soud bude muset rozhodnout. Jestliže některý z manželů měl právo odvozené od toho druhého, může tento manžel žádat o vystěhování z bytu i toho druhého a situace se opět bude muset řešit za pomoci soudu. 

Zdroj: iDnes.cz, Občanský zákoník

Jak správně osvětlit dětský pokoj? Kde vám správně poradí?