První adventní neděle letos připadá na 3.12. a je to tak správně. Víte proč?

Tradiční období před Vánoci, plné zdobení, pečení a radosti, to je advent. Jde o období čtyř neděl před 25. prosincem. Je to pohyblivý svátek, proto se každý rok koná v jinou dobu. Víte, jak se počítá a proč bude letošní rok speciální?

Pečení cukroví je krásnou vánoční tradicí. Zdroj: Pixabay

Advent (z lat. adventus neboli příchod) označuje začátek liturgického roku, což je období čtyř neděl před 25. prosincem. Jde o duchovní přípravy na Vánoce, očekávání příchodu Spasitele, dobu rozjímání a dobročinnosti. V historii byla tato doba zároveň i postní. Nepořádaly se žádné zábavy, svatby a hodování. Západní tradice vedli lidi dřív ke zklidnění, což odpovídalo životnímu stylu předků. Vzhledem k tomu, že tvrdě pracovali od jara do podzimu, mohli si v zimě konečně trochu odpočinout a dělaly se takové práce jako draní peří, vyšívání, opravy nábytku, látek apod. Dnes jde hlavně o období zdobení, pečení perníčků a těšení se na Vánoce. Různé tradice a zvyky ale žijí pořád.

Odsavač par, který vzduch v místnosti také dezinfikuje

Kdy letos začíná adventní čas?

Přesné datum první adventní neděle není stanoveno. Vymezuje se čtyřmi adventními nedělemi. Ač bylo mnoho lidí přesvědčeno, že letos začíná advent 26.11., není tomu tak. Ta první může být mezi daty 27. 11. a 3. 12. Čtvrtá adventní neděle předchází Slavnosti Narození Páně (25. 12.). Může tedy připadnou na 24.12., což se děje i letos.

Mimo neděle jsou významnými dny v liturgickém kalendáři i svátek sv. Barbory (4. 12.), sv. Mikuláše (6.12.), Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie (8.12.) a svátek sv. Lucie (13.12.).

• 1. adventní neděle: v letošním roce vychází na 3. prosince. Na adventním věnci si zapálíte první svíčku neboli svíčku proroků. Připomínáme si tím proroky, kteří předpovídali narození Ježíše. Označuje se také jako železná neděle.
• 2. adventní neděle: připadá na 10.12. a rozsvítíme betlémskou nebo také druhou svíčku na věnci. Má vyjadřovat lásku a značit Ježíškovy jesličky. Říká se jí bronzová neděle.
• 3. adventní neděle: na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou. Vyjadřuje radost a těšení se na konec postního období. Adventní čas má více slavnostní ráz. Také se značí jako stříbrná neděle.
• 4. adventní neděle: letos vychází čtvrtá a poslední adventní neděle na 24.12. Zapálíme si poslední, andělskou svíčku, která charakterizuje mír a pokoj. V současném pojetí ji označujeme jako zlatou neděli.

Tip: Svíčky mají být tradičně uspořádané rovnoměrně v kruhu. Tři fialové a jedna růžová. Zapalují se proti směru hodinových ručiček.

Adventní svíčky mají mít své typické barvy. Zdroj: Canstockphoto

Zvyky, které provází adventní období

Mimo adventních věnců se vily i věnečky bez svící jen z rostlin. Ty měly vždy nějaký symbolický význam a jejich úkolem bylo zajistit svému majiteli štěstí, zdraví, lásku a bohatství. Dnes už nejsou stejné jako dřív, ale stále mají činit radost, vyjádřit klid a očekávání. Na svátek sv. Barbory lidé řezají tzv. barborky, tj. větvičky jakýchkoli stromů a keřů, aby do Vánoc rozkvetly. Tím přinesly do domu štěstí a děvčatům ve věku na vdávání předpovídaly svatbu. Obvykle se řezají větvičky ovocných stromů, kaštanu apod. Svatá Barbora přinášela, podobně jako svatý Mikuláš, různé dárky pro hodné děti a kárala ty zlobivé. Chodila vždy večer 3. 12. Dnes se tato tradice stále dochovává, i když už v menší míře. Chodí, obvykle děti, oblečené v bílé jako Barborky a dávají balíčky.

Vánoční stromeček je zvyk, o kterém jsme přesvědčeni, že už jej máme dávno. Opak je ale pravdou, protože do české kultury začal pronikat až ve druhé polovině 19. století.

Den před svátkem sv. Mikuláše (5.12.), obchází podle pověr sv. Mikuláš ve společnosti anděla a čerta rodiny s dětmi. Hodné děti dostávají sladkosti a jiné dárky, zlobivé pokárání a uhlí od čerta. Někdy také brambory a jiné ne moc přitažlivé věci.

V době adventu si lidé zdobí domovy jmelím, větvičkami jehličnanu, různými ozdobami apod. Jmelí přináší do domu požehnání a štěstí, podle Keltů i plodnost. Polibek pod větvičkou jmelí zajistí vzájemnou lásku až do příštích Vánoc. Tam, kde ještě dodržují Keltské tradice, je adventní čas spojen i s cesmínou a břečťanem, které chrání domov před čarodějnicemi a zlými duchy.

Jmelí patří ke klasickým zvyklostem Vánoc. Polibek pod ním znamená lásku i na další rok. Zdroj: Pixabay

K dalším českým zvykům patří ještě:

• svatoondřejské věštění, které má uhádnout ženicha,
• mikulášské trhy, kde se peklo zvláštní pečivo,
• společné předení lnu, konopí a draní peří,
• velký úklid, pečení cukroví, nákupy dárečků, dobročinnost,
• stavba betlémů,
• výroba adventního věnce a zdobení vánočního stromečku.

Zdroj info: České tradice, Tradiční Vánoce, Vánoční zvyky a pověry

Adventní věnec si můžete vyrobit snadno doma. Zdroj: Canstockphoto

Látky ve stylu glamour vnesou do domova šarm a eleganci. Víme, kam pro ně