Proč na Vánoce jíme smaženého kapra? Tato tradice nemá ani 100 let

Když se řekne štědrovečerní večeře, snad každému se vybaví kapr a bramborový salát. Jen málokdo však ví, že tento již tradiční pokrm nebyl v minulosti běžný. Proč tedy jíme zrovna kapra? A byla ryba vždy součástí štědrovečerní tabule?

Smažený kapr na sváteční tabuli má svou tradici až od druhé poloviny 20. století. Zdroj: Pixabay

Češi kapra milují

Jen málokdo si umí představit, že by tradičním vánočním pokrmem mělo být něco jiného než kapr. Patří totiž mezi ty nejznámější symboly Vánoc a je vůbec nejpopulárnější českou rybou. Z českých rybníku se ročně vyloví 20 tisíc tun ryb a 17 tisíc z nich jsou právě kapři. Z těch, kteří jsou určeni pro tuzemský trh, se jich 80 % zkonzumuje v prosinci. To ale především na Moravě. V Čechách už kapr o Vánocích ustupuje jiným rybám nebo klasickému řízku. Jak to ale všechno začalo?

Odsavač par Amica, který ovládáte mávnutím ruky

Štědrovečerní večeře jako postní jídlo

Kapr na štědrovečerní tabuli však nebyl vždy samozřejmostí. Protože je štědrovečerní večeře postním jídlem, na prostřeném stole se běžně objevovaly zcela jiné pokrmy než maso. Přestože byla jednotlivá jídla prostá a jednoduchá, měla symbolizovat hojnost a prosperitu. Až do raného novověku pak mezi nejčastější sváteční pokrmy patřila hrachová, zelná nebo houbová polévka, houbový Kuba, vánočka, cukroví nebo sušené ovoce.

Odsavač par, který zároveň vydezinfikuje vzduch v místnosti

Kde se vzala ryba na štědrovečerní tabuli

Popularita ryb stoupla okolo 16. století. V tomto období došlo k rozvoji českého rybníkářství a ryby se staly mnohem běžnější součástí prostřeného stolu. Jednalo se totiž o poměrně rozšířenou a levnou záležitost. Právě tehdy se začala formovat nová tradice. Štědrovečerní večeře sice stále zůstávala postním jídlem, ryba však byla povolena. Rybí maso se totiž nepovažovalo za maso v tradičním slova smyslu a o Vánocích tak mohlo být konzumováno. V 17. století však opět došlo k útlumu. Pytláctví se přísně trestalo, a tak se kapr na nějakou dobu zase stal pro chudší obyvatelstvo nedostupnou záležitostí a z vánočních tabulí na nějakou dobu úplně zmizel.

Začátky moderní tradice sahají do 19. století

Až v 19. století se kapr opět začal objevovat na sváteční tabuli. V této době byl však doménou spíše bohatších měšťanů. Pro chudší část obyvatelstva se stal tradicí až po první světové válce. Důvodem pro opětovný návrat kapra na sváteční menu byla jeho dostupnost a také dobová obliba ve smažených jídlech. Ne každý si ho však mohl dovolit.

Parní trouba Fagor – záruka zdravého vaření

Kapr na černo nebo na modro

Ani v období 19. století se však kapr nepřipravoval způsobem, jaký známe dnes. Vařil se totiž se švestkami, perníkem nebo ořechy. Připravoval se již tři dny před Štědrým dnem a díky své finální podobě pak získal své jméno. Kapr na černo nebo na modro má své kořeny již ve středověku a svého času byly tyto recepty velmi populární.

80% kaprů se v česku zkonzumuje právě v prosinci. Zdroj: Pexels

Tradiční bramborový salát a smažený kapr neslaví ani 100 let

Kde se tedy vzal kapr v trojobalu, rybí polévka nebo bramborový salát? Ke kořenům této tradice nemusíme jít daleko. To, co totiž dnes považujeme za již běžný sváteční pokrm, má svůj původ v docela nedávné minulosti. Štědrovečerní večeře, jak ji známe dnes, pochází od Magdaleny Dobromily Rettigové a recept na smaženého kapra se v první kuchařce objevil až v roce 1924. Trvalo to však až do druhé světové války, než tento pokrm v českých domácnostech zakořenil a stal se oblíbeným symbolem Vánoc.

Kapří šupina pod talířem

Kapr však nepředstavuje pouze lahodný vánoční pokrm. Podle tradice bychom měli jednu z jeho šupin umístit pod talíř každého strávníka. A z jakého důvodu? Šupina má přinést peníze a bohatství. Nezřídka ji proto lidé po vánocích přemístí ze stolu do své peněženky.

Kapr ve vaně? Pro cizince nejzvláštnější vánoční zvyk

I když se od této tradice již upouští, mnoho českých rodin si stále kupuje živého kapra.  V předvánočním období ho pak mají ve vaně jako mazlíčka a po Vánocích ho vypouští zpět do řeky. Tohle cizinci považují za jeden z nejzvláštnějších českých vánočních zvyků vůbec. A zvláštní to opravdu je. Kapr totiž po vypuštění ve volné přírodě velmi rychle umírá. Důvodem je velký teplotní šok a skutečnost, že během sádkování přichází o drtivou většinu své energie. Pokud proto kapra neplánujete na Vánoce konzumovat, raději se tomuto zvyku vyhněte.

Zdroj: Český kapr, Společnost pro výživu, Česko v datech, Visit Czechia