
Inspirace
Pramáti velkých formátů
Když se mě někdo zeptá, jak dlouho se vlastně dlaždičkami živím, snažím se z odpovědi vykroutit. Když se to vysloví nahlas, nejenže to děsivě zní, ono už je to tak dlouho, že to až děsivé je! To máte jako s láskou – jakmile jednou vyslovíte, že jste zamilovaní, připouštíte (hlavně sami sobě), že ano, že jste lapeni a že vaše srdce bije hlavně (či spíš jen – jsme přece zamilovaní!) pro ni.
Hlavní výhoda spočívá v tom, že jsem už hodně viděla, hodně četla, hodně toho slyšela a – hodně si pamatuji. Jedna má kamarádka mi přezdívá juke box. Říká, že vždycky vidí, jak mi cvakne v hlavě, pomyslná přenoska jede po škatulkách vzpomínek, pak do jedné z nich zapluje a vytáhne přesně onu situaci, o které je řeč.
A tak když teď různé firmy tvrdí, že velké formáty dlaždic vymysleli oni, pro mne byla, je a vždycky bude pramatkou všech velkých formátů italská keramička Mirage. Já si ji totiž pamatuji ještě z dob, kdy byl nejprodávanějším italským obkladem v Čechách formát 20 x 25 cm, taková velmi nezdařená imitace mramoru v zelené, růžové a světle modré barvě, s barevně vyvedenými lekníny na dekorech. Oni už ale tehdy měli závěsné systémy na fasády a jejich mramory byly už v tu dobu nějakých 70 x 170 cm. A to bylo vážně NĚCO! A velmi dobře si vzpomínám, jak už tehdy jsem nad tím kroutila hlavou, protože jsem si hned představila pokládku a všechny ty komplikace, které mohou nastat, a to jsem ještě neměla ani zdaleka tušení, kam jednoho dne dojdeme.
Naštěstí už jsem letos žádný větší formát než 162 x 324 cm na veletrhu neviděla, všichni se spíš zaměřili na tu praktickou stránku věci. Tím nemyslím, že by pokládku nějak ulehčili, ono to ani při nejlepší vůli nejde. Ale na naše žehrání, že formát 120 x 240 cm je sice krásný, nicméně tak nízké stropy má málokdo, takže se to celé nakonec tak trochu míjí účinkem, což je vlastně hrozná škoda, zareagovali a jako novinku tedy vesměs všichni představili formát nový, který má na výšku 278 cm. A s tím už se pracovat přece jen dá.
Na letošním veletrhu Cersaie představili série Blue.S, HUB, Jurupa, Haiku a Esprit 2.0. a doplnili škálu formátů a barev série Jewel.
Bottega 225 – Walls with stories není pak ničím menším, než spojením designu, technologie, módních trendů a velkého formátu. Přáli byste si mít v obývacím pokoji třeba New York? Žádný problém, postačí vám pouhé dvě dlaždice. No, dlaždice…. Dvě desky 120 x 278 cm v tloušťce 6 mm. A – pozor – i když vypadají jako tapeta, není to tapeta, čili i co do údržby je to řešení veskrze praktické!
Prezentace série Hub začala poněkud netradičně otázkou: „Máš iphone?“ Steve Jobs totiž nepodcenil nikdy nic, co se jeho firmy týkalo, a tak i pro Apple story provedl selekci barev a povrchů dlažeb. Já jsem založením tak trochu skeptik, ale že nám nelhali, jsem přímo v srdci Bologni zjistila hned o dva dny později, kdy jsem do jednoho Apple storu vkročila. Nikoli ovšem kvůli novému modelu iphone X, za který by mnozí zaplatili i vlastní ledvinou (říkají ti ostatní, my víme, že je to kampaň!), ale proto, abych pozdravila, podřepla, prohlédla si dlažbu, vyfotila si ji a zase se s úsměvem na rtech rozloučila a odešla. Je tam!
Série Blue.S je inspirována kamenem Pierre Blue, který byste měli hledat na svých cestách Belgií. Jak už je u této keramičky zvykem, originálu se nejen vyrovná, ale řekla bych, že jej téměř předčí. Detaily fosílií, kterými je originál pověstný, jsou dokonalé.
Samostatnou kapitolu pak tvoří materiály v tloušťkách 12 a 20 mm, jejichž využití kuchyňskými pracovními deskami počínaje a deskami stolů konče je široké, až nepřeberné. Mirage, která vždycky měla technologie na výrobu a následné zpracování takovýchto materiálů, je pak schopna dodat desky v těchto tloušťkách už například s hranami opracovanými na tzv. kamenický roh (zbroušení na úhel 45°).
Jak už jsem předeslala v článku o veletrhu Cersaie jako takovém, pomalý návrat k nerektifikovaným formátům, „okousaným“ hranám (Bump Bordo právě od Mirage) či lamelám malých formátů v sériích imitujících dřeva, začíná znovu přinášet do našich domovů teplo domova. Protože jsou to právě ty drobné nedokonalosti, které dělají člověka člověkem, odlišují nás od ostatních a často bývají právě ony důvodem, proč jsme se – zamilovali.
P. S. Letošní podzim lásce evidentně přeje. Jak jsem říkala už v létě – je to romantika! I když kvůli počasí s ručením omezeným. Protože i tohle krásné babí léto jednoho dne skončí. Ale dokud trvá, užijte si ho!
Fotogalerie:
Zdroj: Mirage
You must be logged in to post a comment Login