Zahrada
Posviťte si na okurky. Znáte choroby a škůdce, které je ohrožují?
Hlavně plísně, ale i škůdci se mohou na naší úrodě okurek neblaze podepsat. Víte, jak je rozpoznat, kdy zakročit, nebo jak jim předejít? Nabízíme přehled všeho, co by vás mohlo u okurek během vegetační sezóny překvapit.
Začneme tím největším strašákem všech nadšených pěstitelů okurek – plísní okurkovou, se kterou se můžeme setkat i u melounů. Výskyt a další šíření plísně podporuje deštivé počasí, ale i časté zavlažování prováděné na list. Správné není ani pěstování okurek na zastíněném stanovišti. Plíseň snadno poznáme podle žlutých skvrn na horní straně listů a šedohnědých skvrn na jejich rubu. Listy postupem času hnědnou a celá nať usychá. Proti plísni můžeme bojovat už samotnou volbou slunečného a vzdušného stanoviště i pěstováním okurek na různých konstrukcích, díky kterým nebudou listy po dešti usychat tak dlouho. Co se týká chemické ochrany, lze ji provádět preventivně už od poloviny června, a to přibližně v 7 denních intervalech.
Tak jako většinu druhů zeleniny i okurky ohrožuje bakteriální skvrnitost, jež se projevuje žlutohnědými ohraničenými skvrnami se stříbrným povlakem (viditelný především za vlhkého počasí) na listech i plodech. Bakteriální skvrnitost se nejčastěji objevuje v návaznosti na velmi deštivé počasí či až příliš vydatnou zálivku. Okurky můžeme před tímto onemocněním ochránit už samotným výběrem kvalitního a zdravého osiva. Pomůže i postřik měďnatými přípravky.
Bílý moučnatý povlak na listech okurek zpravidla značí padlí. Najít ho můžeme na jejich horní i spodní straně. Listy postupně ztrácejí schopnost dalšího růstu a zasychají. Pomoci může preventivní ošetření chemickými přípravky prováděné od poloviny července a v maximálně 10 denních intervalech.
Okurkám se, bohužel, nevyhýbají ani virózy. K těm nejčastěji se vyskytujícím patří virus mozaiky okurky, jehož přenašečem jsou mšice. Identifikovat ho můžeme na základě mozaikovitých skvrn na listech, případně velmi nepravidelných skvrn na plodech. Rostlina po napadení vadne, zaostává v růstu a někdy až odumírá. Vhodnou ochranu představuje pravidelné odstraňování plevele, kde mohou sídlit přenašeči, a všeobecně zásahy proti mšicím.
Kromě přenosu virových chorob, škodí mšice i sáním rostlinných šťáv. Na okurkách zpravidla najdeme mšici bavlníkovou, jejíž řádění poznáme podle zdeformovaných mladých listů a později také výskytem na jejich spodní straně. S bojem proti mšicím je dobré začít ihned po jejich objevení. Avšak přednost dáváme přípravkům, které neohrozí užitečný hmyz.
Stejně jako mšice, mohou okurkám sáním a přenosem viróz škodit rovněž třásněnky. Ty většinou sídlí na rubu listů, kde po sobě nechávají černé tečky – trus. Odchytit je můžeme pomocí modrých lepových desek. Sání rostlinných šťáv není cizí ani pro klopušky, po nichž zůstávají na listech různě velké dírky a trhliny. Ochrana zpravidla není nutná, v případě potřeby lze sáhnout po insekticidních přípravcích.
Úrodu okurek mohou ohrozit také roztoči, především sviluška chmelová, jejíž výskyt je podmíněn teplým a suchým vegetačním obdobím. Na přítomnost svilušky nás mohou upozornit žloutnoucí a postupně usychající listy. U silně napadených rostlin lze pozorovat rovněž velmi jemné pavučinky. Přirozeným nepřítelem svilušky jsou draví roztoči z čeledi Phytoseidae, možná je také aplikace akaricidů či přípravků na přírodní bázi.
Na vině poškození okurek může být i samotné počasí. Různé deformace plodů jsou obvykle způsobeny teplotními výkyvy. Určitou roli ale může hrát také nedostatečná zálivka v období sucha, proto je důležité na zavlažování dbát. Překvapit nás může i sluneční úpal. K tomu dochází zejména při náhlé změně počasí, respektive, když najednou dojde k radikálnímu zvýšení intenzity slunečního záření. Sluneční úpal tak může poškodit listy i plody. Pomůže stínění porostů během letních veder.
Zdroj info: zahradní architektka Alexandra Kuklová, Česká zahrada, Zeleninová zahrada
Fotogalerie:
You must be logged in to post a comment Login