Těmito trvale popínavými rostlinami si uděláte hezčí fasádu, plot, pergolu nebo zídku

Pokud se vám už nelíbí plot nebo zídka, nechte je zarůst zelení. Popínavých rostlin je víc než dost a o ty trvalé se navíc musíte starat minimálně.

Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquenfolia) vyrůstá až do výšky 15 metrů, listy jsou bronzově zelené s krémovým žilkováním, na podzim listy zčervenají, později opadají a zůstane jen síť výhonů. Na zdi se přidržují pomocí přísavných terčíků. Orientace výsadby západní, ale roste i na severní straně, snáší slunce, polostín i stín. Ve stejných podmínkách se daří i přísavníku trojcípému /divoké víno/ (Parthenocissus tricuspidata), který dorůstá do výšky 15 metrů. Plody jsou nepoživatelné, slouží jako potrava pro ptactvo.

Břečťan obecný (Hedera helix) je stálezelená rostlina, která dorůstá do výšky 20 metrů, panašované, tedy pestrolisté variety, pak do 10 metrů. Na zdi se přidržuje příčepnými kořínky. Orientace výsadby severní, snáší polostín a stín, vyžaduje vlhkou humozní půdu. Barva květu je nenápadná. Půdopokryvná rostlina, vhodná k popínání po starých kamenech, skalkách. Rostlina je jedovatá.

Zimolez (Lonicera periclymenum) má délku výhonů 3-4 metry a je opadavý. Nejvhodnější orientace výsadby je východní nebo západní. Kvete na slunci i v polostínu. V červnu a červenci jej zdobí voňavé červenobílé květy, z nichž se později vytvoří červené bobule. Rostlina potřebuje oporu,  je tedy vhodná k pokrytí treláží a loubí, kterých se přichytává ovíjivými stonky. Lze ji pěstovat i v nádobách. Řez není nutný. Rostlina je jedovatá s jedovatými plody.

Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) dosahuje délky až 25 metrů, kvete bílými plochými květy v období června a července. Rostlina je opadavá, vhodná k pokrytí skal či starých stěn, kterých se přichytává příčepnými kořínky, je samopnoucí. Vhodná je severní orientace výsadby s dostatkem slunce. Lze zapěstovat jako stromek.

Ozdobte zelení i pergoly

Tradiční rostlinou pro popnutí pergol, treláží a loubí je réva (Vitis), jejíž výhony dorůstají délky 10  metrů. Rostlina se přichytává stonkovými úponky, které se ovinou kolem jakékoli opory. Nevýrazný květ nahradí tmavé hrozny, listy mají krásné podzimní zbarvení. Nejvhodnější je jižní orientace výsadby. Rostlina je opadavá.

Další vhodnou rostlinou pro pnutí po pergolách, která však musí být velmi masivní, je vistárie čínská (Wistaria sinensis), která dosahuje délky výhonů až 10 metrů. Rostlina není vhodná do malých zahrádek. Tato ovíjivá opadavá rostlina patří k nejkrásněji kvetoucím a pyšní se dlouhými převislými hrozny modrofialových, růžových či bílých květů, které se objevují od května do června. Nejvhodnější stanoviště je slunné s orientací na západ, chráněné před větrem. Lze zapěstovat jako stromek. Rostlina je jedovatá.

Brslen fortuneův (Euonymus fortunei) je pomalu rostoucí stálezelená dřevina, která nepotřebuje k pnutí oporu, přichytává se příčepnými kořínky. Je to nenáročná rostlina, která vyžaduje propustnou půdu v polostínu až stínu. Brslen je zajímavý panašovaným listem buď žlutozeleným nebo bílozeleným. Na zimu je vhodné brslen přikrýt, pokud dojde k namrznutí, dobře obrůstá. Dorůstá do výšky 1 až 4 metrů dle kultivaru. Rostlina je jedovatá.

Plamének (Clematis) je opadavá rostlina, která se pyšní nepřebernou škálou barev svých květů, které mohou být velkokvěté, plnokvěté či dvoubarevné. Vhodné stanoviště se různí dle kultivaru, vyžaduje oporu, které se přichytává stonkovými úponky. Rostlina se uchytí jen na opoře o průměru nejvýše 2,5 cm. Na pergolách a altáncích jej tedy musíme vyvazovat. Plamének nesnáší přímé oslunění kořenového krčku, nicméně vyžaduje prosluněné, před větrem chráněné místo. Rostlinu je tedy nutné ve spodní části přistínit například nižší neopadavou rostlinou a také je důležitá stále vlhká půda. Severní poloha je vhodná pro velkokvěté plaménky (C. macropetala), východní poloha pro plamének horský (C. Montana) a západní poloha pro plaménky kvetoucí v létě.

Trubač (Campsis) je bohatě kvetoucí opadavý keř, dorůstající až do výšky 6 metrů vyžadující slunné stanoviště s orientací na jih nebo západ. Není nutná opora, rostlina se přichytává příčepnými kořínky. Tento keř je atraktivními pro své trubkovité květy v barvě oranžové, oranžovočervené, červené a žluté.

Růže pnoucí (Rosa) je opadavý keř, který obvykle dosahuje délky výhonů okolo 3-4 metrů dle kultivaru. Růže patří mezi vzpěrné rostliny, které musíme k opoře přivazovat či do ní zaklesnout, neboť rostlina se k opoře sama není schopna přichytit. Nejvhodnější stanoviště je prosluněné a provzdušněné, vyhneme se tedy výsadbě pod stromy nebo do koutů. U pnoucích růží stříháme pouze namrzlé výhony a provádíme prosvětlovací řez. Po přibližně 4-5 letech postupně odstraňujeme nejstarší výhony, zabráníme tak vyholování spodní části rostlin a rostlinu řezem zmladíme.