Popínavé rostliny, které zkrášlí vaši pergolu

Pnoucí rostliny do zahrady zkrátka patří – mají schopnost ozelenit celkem velkou plochu za krátký čas, zakrýt nehezké kouty a jsou atraktivní nejen svými květy, ale často i listy. Skvěle doplní a ozvláštní pergoly, a to tak, že posezení na zahradě bude hned o něco příjemnější. Vsaďte třeba na tyto.

Netradiční podražec

Podražec velkolistý, latinským názvem Aristolochia macrophylla, je ovíjivá liána dorůstající až do 10 m výšky, kterou je možné s velkým úspěchem pěstovat i u nás. Jde o popínavou rostlinu, jež upoutá zejména svými robustními a až 20 cm širokými opadavými listy. Ty mají srdčitý tvar a při růstu vytváří mohutné olistění připomínající střechu. Jejich květy jsou nenápadné, většinou krémové až hnědavé barvy a podobají se květům masožravé rostliny.

Podražec vám bez problémů vytvoří nepropustnou zelenou clonu. Zdroj: Pinterest

Dařit se mu bude především v polostínu. Podražec je možné pěstovat rovněž na slunci, ale v tomto případě vyžaduje větší péči, jelikož pak často trpí sviluškami. Vyhovuje mu hlubší, humózní a vlhčí půda, naopak do úplné krásy se nevyvine na suchém stanovišti. Má rád nižší nadmořské výšky a teplejší klima. Ke svému růstu potřebuje pevnou oporu, po které se bude ovíjet, ideálně třeba právě pergolu, loubí, sloup či strom. Můžete ho situovat i ke zdi, kterou opatříte dostatečně silným drátem nebo kovovou mříží.

V České republice byl poprvé vysazen v pražské Stromovce již začátkem 19. století. Zdroj: Pinterest

Podražec se po výsadbě vyplatí takzvaně zakrátit, aby se začal lépe rozvětvovat od země. Tento řez zopakujte i následující dva roky. Dospělou rostlinu zpravidla řežeme po odkvětu a starší jedince před rašením. Prvních pár let po vysazení poroste sice pomaleji, ale poté co přivykne podmínkám stanoviště bude jeho růst znatelnější – za jednu vegetační sezonu je schopný vyrůst minimálně o jeden metr.

Okouzlující „čokoládové víno“ aneb akébie

Akébie pětičetná (Akebia quinata) je na pěstování nenáročná a rychle rostoucí ovíjivá liána, která dorůstá do 10 m výšky a je za jeden jediný rok schopná vyrůst o 1,5 až 2 m. Má dělené pětičetné listy, jež raší ve stejné době, kdy kvetou květy – v květnu. Samotné květy jsou drobné, příjemně voní po vanilce a ty samičí jsou na rozdíl od těch samčích větší. Plody dozrávají v září a jsou jedlé, ovšem jde o druh jednodomý, takže pro jejich vývoj je potřeba vzájemného opylování mezi rostlinami.

Akébie má domovinu v Číně, Japonsku a Korei, kde se používá v tradiční medicíně i při přípravě pokrmů a čaje. Zdroj: Pinterest

Tato méně známá popínavka má ráda slunce i polostín, avšak na přímém úpalu či v úplném stínu se jí dařit nebude. Vyhovují ji zejména stanoviště s východní a severní expozicí. Na půdu je nenáročná a v pohodě snese i sušší prostředí a nezastraší ji ani opakující se přemokření. Rovněž lze akébii pěstovat ve vyšších nadmořských výškách s chladnějším klimatem.

Nespornou výhodou je také, že akébie netrpí příliš na škůdce. Zdroj: Pinterest

Mladá rostlina vyžaduje radikálnější jarní řez. U dospělé pak odstraňujeme spíše jen poškozené části nebo omezujeme nekoordinovaný růst. Akébie se výborně hodí k popínání plotů, bran, altánů, loubí a samozřejmě také pergol. Do zahrady vnáší exotickou atmosféru.

Impozantní vistárie

Vistárie, u nás nejčastěji používaná Wisteria sinensis nebo Wisteria floribunda, je opravdu dlouhověká liána rovněž s ovíjivými kmeny a větvemi, jež dorůstá často 12 m výšky a 10 m šířky. Má svěže zelené listy, díky kterým je rostlina velmi atraktivní, i když zrovna nekvete. Její dominantou jsou ale někdy až 70 cm dlouhé hrozny fialových, růžových či bílých motýlkovitých květů lákající na svůj nektar včely.

Záplava krásných květů vás bude těšit, dle druhu, na jaře nebo v létě. Zdroj: Pixabay

Vistárie si libují na teplejších a před větrem chráněných místech na slunci, ale bez problémů snesou i polostín. Vyhovuje jim propustná, živná a hlinitá půda, ideálně vylepšená kompostem či vylehčená pískem. Jde o velmi efektivní popínavku, která najde uplatnění především na zajímavých místech. Skvěle bude vypadat u pergoly, ale i u vchodu či na balkoně. Vyžaduje pevné nosné konstrukce, jelikož disponuje těžkými větvemi a tlustými kmeny.

Vistárii řežeme dvakrát v roce, a to v předjaří, kdy zkracujeme postranní výhony, a v létě. Zdroj: Pixabay

Pro tuto pnoucí rostlinu a její bezchybný vývin je důležitý řez. Vistárii řežeme dvakrát v roce, a to v předjaří, kdy zkracujeme postranní výhony, a v létě. V letních měsících, nejdříve v květnu a následně i v srpnu, zaštipujeme výhony. Tím podpoříme bohaté kvetení a rovnoměrnou tvorbu květů – nebudou se vytvářet jen ve středu větví.

Fotogalerie:

Kam pro zahradní osvětlení?