Zahrada
Popel z krbu jako přírodní poklad pro vaši zahradu
Když v zimě přikládáme do kamen nebo krbu, málokdo z nás přemýšlí o tom, že popel, který po vyhasnutí zůstane, nemusí nutně končit v popelnici. Ve skutečnosti jde o nečekaně cennou surovinu, která dokáže zahradě prospět mnoha způsoby. Pokud topíte čistě dřevem bez chemických úprav, po spálení vám zůstává drobný poklad: směs minerálů, kterou ocení nejeden záhon, trávník i kompost. Když se do věci pustíte správně, pomůžete svým rostlinám posílit kořenový systém, lépe růst a odolávat škůdcům. Stačí vědět, kdy a jak popel použít.
Hodnotné minerály ukryté v obyčejném popelu
Možná vás překvapí, kolik vzácných živin v takovém popelu najdete. Spálené tvrdé dřevo, jako je dub nebo buk, uvolňuje do popela vápník, draslík, fosfor, hořčík a řadu dalších prvků. Rostliny je z popela dokážou velmi snadno vstřebat, což výrazně podpoří jejich celkové zdraví. Pokud váš záhon není tak výživný, jak by mohl být, nebo jste zaznamenali, že některým rostlinám na zahradě něco chybí, jemně rozprostřená vrstvička popela jim dodá potřebnou vzpruhu. Nezapomínejte ale na to, že všeho moc škodí. I s popelem je dobré nakládat umírněně a sledovat, jak zahrada na tuto novou péči reaguje. Důležitou podmínkou ale je, že popel pochází z čistého, chemicky neošetřeného dřeva. Pokud tedy pravidelně topíte v kamnech dubovými polínky nebo bukem, máte k dispozici kvalitní materiál. Naopak popel ze dřeva natřeného barvami, laky či z překližky plné pojiv rozhodně do záhonů ani do kompostu nepatří.
Úprava pH půdy a podpora růstu rostlin
Možná už jste slyšeli, že popel zvyšuje pH půdy. To je skvělá zpráva, pokud máte zeminu příliš kyselou. Některým rostlinám, jako jsou rajčata, papriky nebo růže, bude mírně zásadité prostředí lépe vyhovovat. Stačí na záhon jemně rozhodit tenkou vrstvu prosátého popela a lehce ho zapracovat do horní vrstvy půdy. Dávejte ale pozor na míru. Příliš silná vrstva může půdu zbytečně převápnit a narušit její rovnováhu. Řiďte se pravidlem, že méně znamená více: pro začátek postačí několik hrstí na pár metrů čtverečních, a pokud se rostlinám bude dařit, můžete dávku po nějaké době zlehka zopakovat.
Pozor na kyselomilné druhy
Ne všechny rostliny zvýšení pH ocení. Jestliže pěstujete borůvky, rododendrony nebo azalky, na popel raději zapomeňte. Tyto kyselomilné rostliny mají rády kyselejší půdu a přidání popela by jim spíš uškodilo. Totéž platí pro místa, kde už máte pH půdy příznivé. Než začnete popel rozhazovat, vyplatí se znát aspoň přibližné vlastnosti vaší zeminy. Pokud si nejste jistí, investujte do jednoduchého půdního testu, který vám pomůže odhalit pH i nedostatky v obsahu živin.
Vylepšení kompostu
Chystáte pravidelně zahradní kompost, abyste měli na jaře vlastní výživnou půdu pro záhony? Pak určitě stojí za to přidat do něj i malé množství popela. Ten dokáže vyvážit kyselé prostředí, které v kompostu často vzniká, a dodat mu draslík a další cenné prvky. Přidávejte však popel pozvolna, po tenkých vrstvách, prokládejte jej organickým materiálem a vždy jej pečlivě promíchejte s ostatní hmotou. Pokud byste to přehnali, mohli byste výsledný kompost udělat až příliš zásaditým, čímž byste si uškodili. Vše je o rovnováze a postupném testování.
Přirozená ochrana proti škůdcům
Slimáci patří k nezvaným hostům na zahradě a dokážou napáchat nemalé škody. S popelovou bariérou můžete ztížit jejich postup k mladým a křehkým sazeničkám. Stačí kolem ohrožených rostlin nasypat tenký prstenec z jemně prosátého popela. Tento materiál je pro plže nepříjemný na dotek a znesnadňuje jim pohyb. Nejde o stoprocentní ochranu, ale pokud ji zkombinujete s jinými metodami, může vám pomoci udržet rostliny v lepším stavu bez chemie. Jen se připravte na to, že po dešti či zalévání bude nutné popelový pás obnovit, protože mokrý popel ztrácí svůj odstrašující efekt.
Podpora trávníku
Trápí vás mech nebo přílišná kyselost půdy na trávníku? I v tomto případě vám může popel podat pomocnou ruku. Pokud váš trávník není v kondici a převažuje v něm mechová vrstva, přidáním tenké vrstvy prosátého popela lze zmírnit kyselost půdy a postupně zlepšit růst travních stébel. Ideální je rozhodit popel na podzim nebo brzy na jaře, když trávník ještě není v plné vegetační síle. Nečekejte ovšem zázraky ze dne na den. Jedná se spíše o pozvolný proces, který můžete kombinovat s dalším vylepšováním půdy, provzdušňováním či doséváním nových travních semen.
Zdroj info: Zahrádkářská poradna, Přírodní zahrady, Tradiční zahrádka
You must be logged in to post a comment Login