Zahrada

Permakulturní zahrady: Zábava pro všechny zahradníky

Od Michaela Procházková | 02.04.2023

Permakultura je inovativní a holistický přístup k zahradničení, který se zaměřuje na udržitelnost, biodiverzitu a efektivní využití zdrojů. Pro začátečníky představuje přitažlivou možnost, jak se zapojit do zahradničení, a zároveň tak přispět k ochraně životního prostředí. V tomto článku se podíváme na základní principy permakultury a nabídneme několik tipů, jak začít s permakulturní zahradou.

Základem permakulturní zahrady je vynechání chemie a jakýchkoliv nepřírodních zdrojů. Zdroj: Pixabay

Permakultura nabízí udržitelný a ekologicky šetrný přístup k zahradničení, který je vhodný i pro začátečníky. Aplikací základních principů a návrhových konceptů můžete vytvořit produktivní a zdravou zahradu, která podporuje biodiverzitu a efektivně využívá přírodní zdroje. Tímto způsobem přispíváte nejen k ochraně životního prostředí, ale také k zajištění udržitelných zdrojů potravin a vytváření zdravějšího životního prostoru pro sebe a svou okolní komunitu.

Vytvořením permakulturní zahrady nejenže přispíváte k udržitelnosti a ekologické rovnováze, ale také se stáváte součástí „globálního hnutí“, které usiluje o pozitivní změnu v našem vztahu k přírodě a způsobu, jakým zajišťujeme naše potřeby. Permakultura vás může naučit, jak pracovat s přírodou místo proti ní a jak vytvořit zahradu, která je nejen krásná, ale také smysluplná a udržitelná.

Základní principy permakultury

Permakultura se opírá o tři klíčové principy:

Péče o Zemi: Udržování a obnovování půdy, vody a ostatních přírodních zdrojů pro budoucí generace.

Péče o lidi: Zajištění potřeb jednotlivců a komunity prostřednictvím udržitelných zdrojů potravin a energie.

Komunitní sdílení: Rozdělení přebytků a zdrojů tak, aby byly dostupné pro všechny, a podpora sociální soudržnosti.

Design permakulturní zahrady

Permakulturní zahrady jsou navrženy tak, aby napodobovaly přirozené ekosystémy a efektivně využívaly veškeré zdroje jako vodu, slunce a půdu. Při navrhování zahrady zvažte následující aspekty. Sledujte přirozené procesy a vzory na vašem pozemku a zohledněte je při návrhu zahrady. Využijte vertikálního prostoru, například prostřednictvím šplhavých rostlin, a zvažte použití záhonů či zvýšených záhonků. Také rozdělte zahradu na zóny podle frekvence péče a potřeby zdrojů. Umístěte tedy často navštěvované a zavlažované oblasti blíže k domu.

I malá zahrádka může být vysoce rozmanitým ekosystémem. Zdroj: Pixabay

Biodiverzita

V permakulturní zahradě je důležité pěstovat různorodé druhy rostlin, které se vzájemně doplňují. Biodiverzita pomáhá zlepšovat půdní vitalitu. Rostliny vyžadují různé potřeby a také mají rozdílné výhody pro půdu, což pomáhá udržovat její zdraví a úrodnost. S biodiverzitou na zahradě také budete předcházet škůdcům a chorobám. Právě pestrost rostlin ztěžuje škůdcům a patogenům šíření a napadení celé zahrady. Rozmanité zahrady navíc přitahují opylovače, jako jsou včely, a predátory škůdců.

Zavlažování a zachycování dešťové vody

Efektivní zavlažování a využití dešťové vody jsou důležité pro udržitelnost permakulturní zahrady. Používejte kapkovou závlahu nebo jiné efektivní metody zavlažování, které minimalizují ztráty vody. Nabízí se také instalace nádrže na dešťovou vodu nebo vytvoření přírodního zadržovacího systému, aby se voda udržovala na pozemku a byla k dispozici pro zavlažování.

Nádrž na dešťovou vodu je skvělým doplňkem pro každou zahradu – i na monokulturní. Zdroj: Shutterstock

Permakulturní osivo

Je zřejmé, že moderní průmyslové odrůdy, které jsou dnes běžně dostupné v zahradnictvích a pro pěstitele, nejsou pro permakulturní zemědělství vhodné. Během dlouhých let šlechtění za pomoci chemických postřiků ztratily svou přirozenou odolnost. Bez použití postřiků by bylo téměř nemožné získat sklizeň. Je tedy nezbytné hledat staré, regionální odrůdy nebo odrůdy vyvinuté nezávislými šlechtiteli, kteří nespolupracují s velkými společnostmi. V České republice představuje řešení nezisková organizace Gengel, která se zaměřuje na semenářství. Kromě české genové banky je to jeden z mála zdrojů neprůmyslových odrůd, ze kterého lze získat vhodné osivo. Každý rok vydávají seznam starých, regionálních, netradičních plodin a odrůd, plevelů a dalších rostlin.