Inspirace

Pašijový týden začal: Jaké jsou velikonoční tradice?

Od Hana Sittová | 03.04.2023

Velikonoce pro křesťany představují nejvýznamnější svátky v roce. V tomto období si totiž připomínáme zmrtvýchvstání Ježíše Krista. A ať už jste věřící, či nikoliv, Velikonoce pro každého z nás znamenají určité zvyky a tradice. A jaký je vlastně jejich význam?

Zdroj: Canstockphoto

Svatý týden

Neboli Pašijový týden je období, kdy si křesťané připomínají poslední dny života Ježíše Krista, následné ukřižování a poté zmrtvýchvstání.

Květná neděle – tento den se zahajují Velikonoce a patří mezi poslední neděli čtyřicetidenního půstu. V tento den si připomínáme příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Podle tradic do kostela přinášíme větvičky, které se nechávají posvětit.
Modré pondělí – tento ten dokončujeme velikonoční výzdobu a soustředíme se na úklid domácnosti.
Šedivé úterý – i tento den pokračujeme s úklidem domácnosti a snažíme se vymést všechny pavučiny z domu.
Škaredá středa – ve středu zradil Jidáš Ježíše. Říká se, že kdo se mračí tento den, bude se mračit celý další rok. Na Škaredou středu vymetáme saze z komína.
Zelený čtvrtek – pro křesťany je tento den dnem odpuštění. Ve čtvrtek přestávají zvonit zvony a odlétají do Říma pro požehnání. Zpět se vracejí v sobotu večer. Jejich zvuk mezitím nahrazují řehtačky. Na zelený čtvrtek bychom měli jíst zelené, pestré jídlo. Kromě toho se ale pečou i jidáše a ráno se lidé omývají rosou, která zajistí krásu.
Velký pátek – v tento den byl ukřižován Ježíš Kristus. Na Velký pátek nesmíme prát prádlo, které by se podle tradic pralo v krvi Ježíše, ale zároveň si nic nepůjčujeme a nepracujeme na zahradě. Po celý den se Křesťané postí.
Bílá sobota – v sobotu končí půst a začínají oslavy jara. Dívky barví vajíčka a chlapci pletou pomlázky. V tento den také pečeme mazance a beránky.
Velikonoční neděle – neboli Boží hod je nejvýznamnějším dnem celého týdne. V neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých a proto se tomuto dnu říká také Den Páně. V neděli se nechávají světit všechny velikonoční pochoutky a oblékáme si slavnostní oblečení.
Velikonoční pondělí – hned ráno chlapci vyráží s pomlázkou na koledu. Navštěvují děvčata, která díky vyšlehání omlazují a přidávají jim na kráse. Na oplátku dostanou barevná vajíčka, či jinou odměnu.

Jak proměnit už okoukané polštáře, záclony, závěsy a další textilní dekorace?

Barvení vajíček

K Velikonocům neodmyslitelně patří barvení vajíček, neboli kraslic. Na Velikonoce nádherně ozdobí sváteční stůl a v pondělí s nimi obdarováváme koledníky. Vajíčka symbolizují plodnost a zrození. K barvení vajíček odpradávna používáme nejrůznější techniky a zdobení a děvčata se předhánějí, která z nich má vajíčka nejhezčí.

Barvení vajíček patří mezi hlavní tradice. Zdroj: Pixabay

Pečení

Na Velikonoce pečeme Jidáše v podobě zamotaného válečku, který připomíná provaz, na kterém se Jidáš oběsil po zradě Ježíše. Na stole nesmí chybět ani tradiční mazanec, který připravujeme na Bílou sobotu z vánočkového těsta v podobě bochánku. Do mazance se přidávají rozinky, nebo mandle. Kromě toho se peče i velikonoční beránek dozdobený mašlí. Symbolizuje poslušnost, nevinnost a čistotu.

Jaké doplňky do dřezu, aby práce šla od ruky?

Koledování

Chlapci o Velikonocích pletou pomlázky z pružných, mladých proutků, které mají při šlehání děvčat předávat mládí, krásu a zdraví. V pondělí tak chlapci obchází děvčata v sousedství a děvčata spolu s odříkanou básničkou šlehají. Na oplátku od děvčat dostávají kraslice, sladkosti, barevné stuhy na pomlázku, nebo alkohol. Někde se ještě dívky polévají studenou vodou.

Chlapci pletou pomlázky a chodí vyšupat děvčata. Zdroj: Pixabay

Hledání pokladu

Podle tradic se o Velikonocích otevírají hory a země ukazuje skryté poklady. Říká se tak že ti, co něco ztratili, toto najdou během velikonočních svátků a k tomu najdou i něco navíc. V dnešní době je tento zvyk spojen spíše jako zábava s dětmi. Na zahradě ukrýváme vajíčka, nebo sladkosti a děti je hledají.