Nízkoenergetický dům, který jen tak nepřehlédnete

Jednoznačným přáním klienta bylo vytvořit výjimečný luxusní dům. Takový, který by nikde jinde nebyl k vidění. Zároveň bylo třeba respektovat rozpočet na stavbu. A s těmito požadavky se před čtyřmi lety začala plánovat rodinná vila se zastavěnou plochou 218 m². Podlahová plocha má rozlohu 205 m²  a dispozičně je dům navržen pro čtyřčlennou rodinu jako 5 + 1.

Mírně svažitý pozemek vykazuje uspokojivé geometrické proporce, oplývá nebývale atraktivními výhledy (takřka po celém obvodu řešené parcely) a současně je dokonale předpřipraven pro stavební záměr (inženýrské sítě, dopravní napojení…). Jediný handicap tak obstarává příjezdová komunikace. Ta je umístěna při západní hranici pozemku a vynucuje si poměrně markantní odstup domu od uliční čáry. Tento manévr má za následek maximálně uvolněnou západní zahradu a relativní volnost ve smyslu perforace západní fasády.

Jednoduchý kvádr

Dům je řešen poměrně standardně – v rámci jednotlivých plošných výměr. Dům je tedy jednoduchý kvádr bez zbytečných složitostí. Hlavní službu zde dělají předsazené konstrukce dotvářející unikátní vzhled domu. Dům je zastřešen kombinací plochých a pultových střech.

Filozofie domu

Kompozice představovaného domu je do značné míry udána snahou o kompaktnost, jednoduchost a maximálně zřejmé rozdělení zón. Výsledný návrh sestává z takřka triviální kombinace přízemní a patrové části. Zatímco jednopodlažní segment disponuje zcela zřetelně technickou náplní (garáž, sklad, technická místnost, pracovna), dvoupodlažní hmota je i zásluhou maximálního prosklení vyhrazena čistě obytné funkci (společenské přízemí, klidové patro).

Významně je do tváře domu vepsán prvek fasádního lemu, který má v podstatě trojí funkci: stínicí (před sluncem), ochrannou (před deštěm) a estetickou (křivolaký lem svazuje soubor hmot do jednoho „dynamického balíčku“). Lokace domu při východní hranici pozemku pasuje dům do pozice „sochy na terénním podstavci“.

Co se skrývá za pojmem nízkoenergetický dům?

Pojem nízkoenergetický dům je definován limitem pro množství spotřebovaného tepla při vytápění.Odborně řečeno měrná potřeba tepla je 15- 50 kWh/(m2a). Vše, co je v tomto limitu, je nízkoenergetický dům. Níže je to už pasivní dům. Pro běžný provoz domu ale nálepka nízkoenergetického domu není zas tak důležitá. Při výpočtu norma totiž výrazně počítá s tvarem budovy (přízemní domy jsou na tom hůře než patrové), nebo se zdrojem vytápění (krb výrazně papírově pohorší celému výpočtu – i když jej pro vytápění nepoužíváte).  Jestli je dům nízkoenergetický se zjistí výpočtem a vypracováním PENB – průkazu energetické náročnosti budovy. Ten rozdělí domy do příslušných kategorií.

Pokud chcete mít nízkoenergetický dům, je potřeba stavbu dobře zateplit, zvolit kompaktní tvar a nepoužívat například velká prosklení na severní stranu. Na vytápění použijte úsporný zdroj, například tepelné čerpadlo, a nepoužijte krb. Pro běžný provoz domu a život v něm vidím však jiné priority, než aby dům spadal do kategorie nízkoenergetického domu. Kvalitní zateplení, okna a akumulační zdivo jsou základ, aby se dům v létě nepřehříval, kvalitní zdroj vytápění je nutný, aby nebylo nutné pořád řešit nějaké opravy. Je už skoro jedno, jestli jde o plynový kotel, nebo tepelné čerpadlo. Jedna technologie je levnější na pořízení a jiná zase levnější na provoz. V časovém horizontu 15 let se často stává, že absolutní investice se u různých zdrojů vytápění vyrovnávají.