Jak nejlépe využít kompost na zahradě

Bez nadsázky by se dalo konstatovat, že kompost je takovou imunitou zahrady. Nejen, že obsahuje pro rostliny spoustu prospěšných živin, ale také je schopný ničit patogeny, choroboplodné zárodky a toxické látky. A to jsou dostatečné důvody k tomu, abychom ho na zahradě využili co nejefektivněji.

Co je to kompost?

V zásadě jde o nashromážděný organický odpad, který se po delší době rozloží a promění v živou úrodnou hmotu – na živiny velmi bohatou zeminu. Taková zemina obsahuje mnoho výživných látek a zejména humus, jehož je zpravidla v často obhospodařované půdě nedostatek.

Vylepšování půdy kompostem je známé už od nepaměti. Zdroj: Pixabay

Surový nebo zralý kompost?

Surovým kompostem se rozumí ještě nedokonale rozložený bioodpad starý přibližně 3 až 6 měsíců. Takový se hodí například k mulčování keřů nebo stromů. Rozhodně není vhodné jej aplikovat k zelenině, květinám či sazenicím, jelikož by mohlo dojít k jejich spálení. Tento méně vyzrálý kompost lze také použít jako nastýlku, se kterou můžeme postupně ozdravovat půdu po sklizni. Nastýlka neboli rozprostření kompostu na povrch půdy totiž snižuje odpařování vody, potlačuje růst plevelů a vytváří dobrou strukturu půdy. Surový kompost najde uplatnění také při zazimování rostlin, a to třeba růží, které bude nejen chránit před mrazíky, ale také pozvolna hnojit.

Do kompostu patří i skořápky od vajíček, piliny či sedliny z kávy. Zdroj: Canstockphoto

Vyzrálý kompost poznáme tak, že má drobtovitou strukturu, takže pouhým okem nerozeznáme jeho jednotlivé složky. Rozhodně nijak nezapáchá, ale naopak příjemně voní jako zahradní prsť či lesní půda a má hnědou až tmavě hnědou barvu. Tento úplně zralý kompost má pak v zahradě mnohonásobné využití. Avšak ideálně by se měl používat od března do srpna, a to zejména z důvodu odplavení prospěšných látek z půdy během vegetačního klidu. To znamená, že například pro rostliny velmi důležitý dusík voda v zimě odplaví do podzemních vod, tudíž nebude možné, aby ho na jaře pěstované rostliny odebraly ve svůj prospěch.

Zralý kompost se vytvoří přibližně za jeden rok. V krytém kompostéru i za čtvrt roku. Zdroj: Pixabay

Využití vyzrálého kompostu je bez limitů

Kompost ocení ovocné stromy a keře, okrasné keře, květiny, užitkové plodiny i trávník. Můžete ho využít k mulčování, jako hnojivo i prostředek pro úpravu pH v půdě, jelikož působí proti aciditě, tedy kyselosti. Jeho aplikace však podléhá několika málo pravidlům. Zapamatujte si, že je důležité kompost do půdy zapracovat opatrně, pouze mělce a hlavně rovnoměrně. Ideální je aplikace sice v menších, ale pravidelně se opakujících dávkách.

Nikdy kompost neskladujte v uzavřených a nepropustných materiálech. Zdroj: Canstockphoto

Můžete jej použít například k vyhnojení intenzivně sečeného trávníku, kterému dodá potřebné živiny. Stačí kompost jen prosít a v množství 2 kg na 1 m² jej rozhodit na plochu trávníku. Je věrným pomocníkem také při výsadbě ovocných stromků i keřů, růží a květin (zejména cibulovin a trvalek), kdy se přimíchává, většinou v dávce 2 až 4 kg na 1 m², do vrchní vrstvy půdy k zahrnutí výsadbové jámy. Na jaře s ním můžete vylepšit celou plochu pro pěstování zeleniny, rovněž se může přidávat do rýh při výsevu. A v neposlední řadě vám poslouží k namíchání vhodného substrátu pro rostliny pěstované v nádobách, a to v poměru 1:1 – kompost a zahradní zemina.

Vyzrálý kompost můžete použít i k vyhnojení již rostoucích rostlin. Zdroj: Pixabay

Pomocí kompostu si jednoduše připravíte i skvělý výluh plný výživných látek. Stačí jen smíchat 0,5 kg kompostu s 5 l vody a nechat 14 dní odležet. Poté výluh zředíte s vodou přibližně v poměru 1:8. Vznikne vám listové hnojivo, kterým dodáte rostlinám rychlou zásobu živin.

Pěstování ve zrajícím kompostu

Okurky nebo cukety jsou vhodnou plodovou zeleninou, kterou můžeme směle v kompostu pěstovat. Avšak vyplatí se tyto druhy nepěstovat pouze v kompostu, ale jeho horní část překrýt vrstvou zeminy ze zahrady. Tím docílíte toho, že organický odpad bude tyto teplomilné sazenice zahřívat, ale nebude je zbytečně přetěžovat velkou dávkou živin.

Druhy jako jsou okurky a cukety se pro pěstování v kompostu hodí. Naopak se vyhněte dýním či patisonu, došlo by ke snížení jejich skladovatelnosti. Zdroj: Pixabay

Fotogalerie:

Jaké zvolit zahradní osvětlení?