Nejčastější choroby a škůdci košťálové a kořenové zeleniny: Jak jim předejít?

Největší hrozbou užitkové zahrady jsou právě choroby a škůdci, jež se mnohdy umí postarat o pořádnou kalamitu. Člověku pak při pohledu na jeho úrodu zbydou jen oči pro pláč. Předejděte takové zkušenosti a naučte se rozpoznat a ochránit svoji úrodu ještě včas. Přinášíme základní přehled chorob a škůdců zpravidla se vyskytujících na košťálové a kořenové zelenině. 

Košťálová zelenina

Při vysokých teplotách a vydatných srážkách se mohou na okrajích listů košťálové zeleniny objevit světle hnědé skvrny ve tvaru písmene V, které se později začnou zvětšovat a cévní svazky na listech až černat. Takhle se projevuje bakteriální skvrnitost košťálové zeleniny, jež se přenáší osivem a v půdě se udržuje kvůli rostlinným zbytkům. Tomuto onemocnění lze velmi dobře předejít používáním kvalitního, zdravého osiva a střídáním pěstitelských ploch. Chemická ochrana se většinou neprovádí, v případě potřeby je ale možné aplikovat měďnatý fungicid. 

Okrouhlé světle hnědé skvrny, na kterých se později mohou objevit tmavě hnědé povlaky zase značí alternariovou skvrnitost košťálovin vznikající v důsledku deštivého počasí. Nejčastěji se s touto chorobou můžeme setkat u čínského zelí. Ochrana se však provádí jen ve výjimečných případech. Předejít této skvrnitosti lze výběrem vhodného stanoviště, dodržováním sponu či mořením osiva. Pomůže i rovnoměrná výživa.

Dodržováním správných sponů lze předejít některým chorobám. Zdroj: Pixabay

Nádorovitost košťálovin je možné pozorovat tam, kde jsou těžké a kyselé půdy. Poškozené rostliny zaostávají v růstu, žloutnou a na konec i odumírají. Původce této choroby zůstává v půdě ve formě spor 4 až 6 let. Za správnou ochranu se považuje střídání plodin na stanovišti, pravidelné odplevelování a aplikace vápenatých hnojiv či dusíkatého vápna pro zvýšení půdní reakce na neutrální. 

Markýzu, nebo pergolu? Co je pro vás lepší a proč?

Žluté a zkroucené listy zpravidla znamenají výskyt mšice zelné. Hned po zjištění je nejlepší volbou postřik. Pokud se však v přítomnosti mšice objevuje i užitečný hmyz jako je například zlatoočko obecné nebo slunéčko sedmitečné, je potřeba aplikovat přípravky, které tyto organismy neohrozí. 

Jisté ohrožení úrody představuje i bělásek zelný, respektive housenky běláska zelného, jež si pochutnávají na starších listech napadené rostliny. Škůdce lze eliminovat vhodnými přípravky, ale i pravidelnými kontrolami rostliny a postupným odstraňováním vajíček i housenek.  

Hrozbu představují i housenky běláska zelného. Zbavit se jich jde bez chemie. Zdroj: Pixabay

K nejvážnějším škůdcům zcela bezpochyby patří můra zelná, jejíž housenky se zavrtávají do hlávek a úplně je znehodnocují. Za účinnou ochranu proti tomuto škůdci se považují pravidelné kontroly napadených rostlin a likvidace vajíček a mladých housenek, a to ještě předtím než se stihnou ukrýt v hlávkách. Rovněž je možné aplikovat insekticidy, přípravky na bázi Bacillus thuringiensis nebo třeba parazitoidy, v tomto případě drobněnky rodu Trichogramma.

Kořenová zelenina

Drobné tmavě hnědé skvrny na listech, které se postupně zvětšují až postihnou celou nať, jsou obvykle znakem alternariové skvrnitosti. Ta vzniká následkem deštivého počasí a příliš hustých porostů. Nejčastěji ji můžeme pozorovat ve druhé polovině vegetačního období. Jako vhodná ochrana se jeví udržování řidších sponů, střídání pěstitelských ploch, volba vhodného (slunečného) stanoviště a odstraňování rostlinných zbytků.

Jistou podobnost s alternariovou skvrnitostí má cerkosporová skvrnitost listů. Ta má ale, na rozdíl od první zmíněné choroby, skvrny ostře ohraničené a světlejší. Rovněž se velmi dobře šíří za deštivého počasí a v hustých porostech. Ochrana probíhá stejně jako u alternariové skvrnitosti.

Listy zejména mrkve ohrožuje alternariová a cerkosporová skvrnitost. Zdroj: Pixabay

Především u kořenů mrkve se můžeme setkat s různými druhy hniloby, jmenovitě například s hnilobou bakteriální, sklerociniovou, alternariovou (černou) či hnilobou rizoktoniovou, které se projevují pokaždé trochu jinými hnilobnými ložisky na kořenech. Co se týká ochrany, tak nejvíce pomůže pravidelné střídání pěstitelských ploch a vyvážená výživa, jelikož jedním z důvodů náchylnosti kořenů ke hnilobám je vydatné hnojení rostlin dusíkem.

Plíseň bělostná ohrožuje především ředkvičky a ředkve, a to zejména ve velmi vlhkých podmínkách. Za vhodnou ochranu se proto považuje pěstování těchto druhů zeleniny na dostatečně vzdušném stanovišti a v řidším sponu. 

Plody kořenové zeleniny mohou napadnout hálkotvorná háďátka, která pronikají do tenkých kořínků a vytváří nádory. Rostliny napadené těmito háďátky je nutné zlikvidovat. Za vhodnou ochranu se považuje také správné střídání plodin na pěstitelských plochách. 

Pravidelná zálivka ochrání ředkvičky před dřepčíkem. Zdroj: Pixabay

Kořeny především mrkve mohou ohrozit i mšice a merule. Oba škůdci způsobují zejména kadeření listů a mšice také jejich žloutnutí a přenos virových chorob. Chemická ochrana se většinou neprovádí, případně je možné aplikovat povolené insekticidní přípravky.

Drobné dírky například na listech ředkviček mohou značit výskyt dřepčíka polního nebo dřepčíka černého, jejichž škodlivost je znatelnější za suchého a velmi teplého počasí. Úrodu ředkviček je tak možné ochránit pravidelnou zálivkou, v případě nutnosti pak aplikací chemických přípravků.

Zdroj info: Zeleninová zahrada, Rady pro chytrého zahradníka, Česká zahrada

Fotogalerie:

Kam pro potahové látky? Dopřejte si díky nim novou pohovku, křeslo nebo židli