Nejčasnější poslové jara: Nejde zdaleka jen o sněženky

Už brzy je budeme moci vyhlížet; někde už dokonce „vystrkují hlavu“. Notoricky známými posly jara jsou sněženky, bledule, krokusy…Pojďme se podívat na ty mnohem méně známé, ale nikoliv mnohem méně krásné.

První květy…zimy

V případě první rostliny, o které se zmíníme, jsou úvahy o jaru opravdu značnou nadsázkou. Tento neuvěřitelný keř vykvétá v prosinci nebo počátkem ledna a svými květy dovede těšit až do března. Jen bohužel nevoní, i když název možná slibuje něco jiného. Jedná se o jasmín nahokvětý. Je to splněný sen každého zahrádkáře. Vždy vás spolehlivě potěší jako první, pne se už mnohdy mezi vánočními zahradními dekoracemi a zkrášluje scenérii svými jasně žlutými květy, složenými ze šesti okvětních lístků a trochu připomínající zlatici. Vysadíte-li ho například ke zdi k opoře v kombinaci s některou hodně tmavou odrůdou břečťanu, světlé květy nádherně vyniknou a rozbijí trochu jednotvárnou zeleň. Ani později během sezony vám nebude dělat ostudu, má drobné lístky svěže zelené barvy. Vyvázaná rostlina se pne i do tří metrů. Pěstování nahokvětého jasmínu je jednoduché. Bude se mu dařit na slunci i v polostínu.V kvalitní či přihnojované kůře dosáhnete kompaktnějšího vzhledu a bohatšího kvetení, ale přežije takřka všude. Jen nesnáší přemokření, pak hnije.

Nejraněji kvetoucí rostlina našich zahrad je jasmín nahokvětý

Zajímavý a netypický

Je-li výjimečně teplý únor, dokáže již v tomto měsíci vykvést devětsil bílý. Je to rostlina, která roste velmi hojně divoce, ale své umístění najde i v přírodních, prostorných, výše položených zahradách, imitujících horské skalky a prostředí. Někomu zapáchá, někdo ji má spojenu naopak s vůní hor. Její květenství připomíná bílý, kulovitý střapatý míč. Bylina je v době květu malá, později ale  může mít na výšku až  80 centimetrů a do šířky až metr. Dřívě se devětsily, bílý i lékařský, používaly jako léčivky, dnes už takřka ne.

Devětsily mají atraktivní květy

Nesmrdí

Navzdory svému nepěknému čemeřice smrdutá  jménu nesmrdí, naopak, umí i vonět. Jméno dostala podle rozmělněných listů, které páchnou a jsou jedovaté, takže pozor na malé děti a domácí zvířata. Její kvítky jsou nenápadně bledě zelené, ale zato velmi tvarově dekorativní a potěší nás už v únoru. Čemeřice dorůstá výšky 40–80 cm. Dařit se tomuto zdobnému poslu jara bude na slunci nebo v polostínu, ve vlhké a dobře propustné půdě vápenatého charakteru.  Hodí se i pod stromy a keře, které jsou ještě v době jejího největšího květu a růstu holé a poskytnou tedy rostlině dost světla. Nápadné a dekorativní listy budou pak zahradu zdobit celý rok. Rozmnožíte jí nejlépe dělením trsů.

Čemeřice smrdutá nesmrdí

Žluté krásky už kvetou

Talovíny zimní jsme už letos viděli kvést. Jsou to otužilé malé kytičky s krásnými, zářivě žlutými kvítky, připomínajícími sasanky. Teprve po odkvětu v dubnu se rostlinka olistí. Je drobounká, nedosahuje výšky víc než 10 cm, hodí se proto v popředí záhonků,u lemů skalek atd. Dařit se jim bude na plném slunci i v polostínu, půda musí být humózní. Talovíny jsou vyhledávanou první jarní hostinou pro včely, proto, jestli můžete, určitě jim najděte na zahradě místo.

Pozor, květy i listy talovínu zimního jsou jedovaté.

Fotogalerie: