Nechte se inspirovat přírodou a dejte šanci kořenové čističce

Je všeobecně známo, že příroda je vždycky o několik kroků napřed než my lidé. Téměř všechno, co vymyslíme, v přírodě už dávno výborně funguje. Výjimkou není ani kořenová čistička odpadních vod, znáte ji?

Kde se vzala, tu se vzala

Kořenová čistička, jiným názvem vegetační či přírodní čistírna, funguje na stejném principu jako mokřadní systémy. V zásadě se jedná o uměle vytvořený mokřad, který k odstranění nečistot z vody využívá přirozené samočistící procesy. První snahy o vyzkoušení takového způsobu čištění odpadních vod proběhly už v polovině minulého století. Průkopníky bylo Německo a Nizozemí, avšak v současné době je jich nejvíce v provozu v Severní Americe. Na začátku milénia se Česká republika mohla pochlubit přibližně 150 takovými čističkami.

Rákos obecný dorůstá až 1,5 m a rychle se rozmnožuje. Zdroj: Pixabay

Co si ale představit pod pojmem „umělý mokřad“? Prakticky jen mělkou prohlubeň, která je osázená vhodnou vegetací a zaplavená vodou, tudíž se nápadně podobá tomu vytvořenému přírodou. Důležitou součástí je rovněž propustný substrát, v němž právě za pomoci přítomných mikroorganismů probíhají biologické samočistící procesy.

Pod povrchem

Základní princip kořenové čističky by se dal shrnout v jedné větě. Splašková voda je z jedné strany do čistírny přiváděna a z té druhé odchází už průzračně čistá. Je to ale trochu složitější. Odpadní voda, která je typicky plná mechanických nečistot musí nejdříve absolvovat takzvané hrubé předčištění, protože jinak by mohlo dojít k ucpání filtračního lože neboli kořenového filtru. K tomu běžně slouží klasický tří až čtyřkomorový septik, usazovací (sedimentační) nádrž či anaerobní separátor (filtr). Prostřednictvím potrubí předčištěná voda protéká kořenovým filtrem, kde dochází přibližně po dobu 10 dní k jejímu biologickému čištění. Následně je trativodem odváděna do sběrné šachty nebo třeba místní vodoteče.

Palice orobince budou kořenovou čistírnu zajímavě ozvláštňovat. Zdroj: Pixabay

Co nesmí chybět

Existuje několik nezbytností, bez kterých není kořenová čistička schopná správné funkce. Kromě potřebných nádrží a potrubí je nutné zajistit, aby nedocházelo k průsakům ještě nevyčištěné splaškové vody do vod podzemních. Takže je potřeba oddělit celou plochu čistírny od podloží. K tomu slouží nepropustná, zpravidla plastová fólie, která je z obou stran chráněna geotextilií. Bez povšimnutí nesmí zůstat ani samotné filtrační lože, jehož hloubka se pohybuje okolo 0,7 m. Sestává z propustného substrátu a nejčastěji se využívá praný štěrk, drcené kamenivo, kačírek menší frakce nebo písek.

Výsadbu rozzáří kyprej. Zdroj: Pixabay

Čistící procesy se neobejdou také bez mokřadní vegetace. Ta nejen, že má estetickou hodnotu, ale zároveň vytváří příjemné mikroklima, zabraňuje hlubokému promrzání půdy, odsává z čištěné vody živiny, a hlavně vytváří příznivé podmínky pro rozvoj užitečných mikroorganismů, jejichž zdrojem potravy jsou nečistoty. Mezi vhodné rostliny, které jsou typické velkou schopností adaptace, patří například známý rákos, orobinec, chrastice, dále zblochan, sítina, tužebník, vrbina nebo blatouch a další.

Blatouch je odolný a nevadí mu ani záplavy. Zdroj: Pixabay

Závěrem

Kořenové čistírny nacházejí v současné době uplatnění jak u rodinných domů, tak v rámci obcí, průmyslových objektů i částí měst. Jejich velikost většinou závisí na počtu obyvatel, zejména v případě domácností se uvádí přibližná velikost plochy 5 m² na jednoho člověka. U rodiny o čtyřech členech by tak mělo jít minimálně o plochu 20 m² , jejíž cena se pohybuje okolo 100 tisíc Kč. K realizaci je možné přistoupit svépomocí, ale lepší volbou je nechat to na odbornících.

Fotogalerie: