Musím uklízet chodby a společné prostory, když je na mně řada?

Při přestěhování do bytového domu (častěji se to bude týkat třeba starších činžáků, kde jsou i obyvatelé vyššího věku) můžeme být ne úplně pozitivně překvapeni tím, že úklid společných prostor nevykonává externí firma, jak byste si přáli a byli ochotní platit, ale že, pěkně postaru, dostanete či na nástěnce uvidíte rozpis služeb a očekává se od vás, že v přidělené době popadnete mop a kýbl. Jestli jste na dovolené nebo třeba byt právě nevyužíváte, nikoho moc zajímat nebude. Pokud chodby nesetřete, stanete doslova „na pranýři“. Jak se na tuto otázku dívá právo?

K úklidu si vyberte pomůcky s pohodlnou obsluhou. Zdroj: Vileda

Úklid společných prostor v domě je podle zákona 67/2013 služba a službu poskytuje SVJ, jako vlastník bytového domu, tak, jako mnohé jiné. Zákon přímo říká, že „službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.“ 

S povinností úklidu byste museli souhlasit

Zákon už ovšem nespecifikuje, jak tyto služby mají být poskytovány. Takže základní otázka, jestli družstvo může zajistit úklid svépomocí jednotlivých členů společenství, nemá jasnou právní odpověď. Jisté tak je, že zajištění úklidu externí společností za peníze je méně spornou variantou. Horší je to v domě, kde doposud funguje starý systém a někdo s ním spokojený je (nechce se podílet na platbách externí firmě a úklid mu nevadí) a někdo ne (chce platit a nechce uklízet). Zatímco právo společenství úklid za peníze sjednat tak, jako jiné výše zmíněné služby, by se nemělo nutně opírat o souhlas všech vlastníků, protože např. § 1181 občanského zákoníku stanoví povinnost vlastníků k úhradě záloh na poskytované služby, u ukládání práce jednotlivým členům by mohl být právní výklad i na základě judikátů např. z Německa (u nás judikáty chybí) jiný. A to takový, že práci by šlo vymáhat, třeba i smluvními pokutami za neplnění, pouze v případě, kdyby s ní souhlasili všichni vlastníci, kterých se týká. Proti vůli vlastníka jednotky podle některých právních výkladů práci na společných prostorech domu uložit nelze.

U mopů zkontrolujte kloub u násady, abyste se snadno dostali i pod případný nábytek. Zdroj: Vileda

Za peníze je to jednodušší

Co z toho tedy vyplývá? Pokud se přikloníme k převažujícím právním výkladům, pak postihy za neprovedený nebo špatně provedený úklid v domě, kde panuje „nástěnkový“ systém, nehrozí, pokud se přímo všichni vlastníci souhlasně a písemně na úklidu a jeho rozsahu nedomluvili a k němu nezavázali. Úklid je vykonáván tedy ve většině případů vlastníky jednotek vlastně dobrovolně. Takový systém není protiprávní, ale může fungovat dobře či hůře. Většinou hůře a kromě toho přináší ustavičné spory vlastníků jednotek. Cesta zadání úklidu externí firmě nebo rozdělení služeb těm členům SVJ, kteří s úklidem souhlasí, ale za finanční odměnu, může být proto cestou výrazně jednodušší. 

Zdroje:

Občanský zákoník

Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty

Právní prostor