Mohou klienti pobytových sociálních služeb dostat příspěvek na bydlení?

Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch klientky pobytových sociálních služeb, která žádala o příspěvek na bydlení. Tento případ může přinést změny pro všechny, kdo využívají podobné služby. Co soudní spor znamená a jak může ovlivnit ostatní klienty sociálních služeb?

Příspěvek na bydlení a pobytové služby

V současné době se otázka, zda lidé pobývající v pobytových sociálních službách mohou dostat příspěvek na bydlení, řeší u soudů. Spor se rozhořel poté, co Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce zamítly žádost o příspěvek s tím, že smlouva o poskytování sociálních služeb nemá náležitosti nájemní smlouvy. Nejvyšší správní soud (NSS) však v září tohoto roku rozhodl jinak a vrátil věc zpět Krajskému soudu v Brně, aby ji posoudil znovu.

Pobytové služby nejsou v současnosti označovány za byt. Zdroj: Canstockphoto

Jaké bylo původní rozhodnutí a proč bylo napadeno?

Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce zamítly žádost o příspěvek na bydlení klientky pobytových sociálních služeb s tím, že smlouva, kterou má uzavřenou, nesplňuje podmínky nájemního vztahu. Podle zákona o státní sociální podpoře lze příspěvek na bydlení poskytnout pouze v případě, že existuje právní vztah k bytu, a to ve formě vlastnictví, nájmu nebo podnájmu.

Klientka však s tímto rozhodnutím nesouhlasila a podala žalobu. Krajský soud její žalobu zamítl, což vedlo k podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. NSS dal stěžovatelce za pravdu a věc nařídil znovu projednat, protože původní rozhodnutí označil za nedostatečně odůvodněné.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu: Co přináší?

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že smlouva o poskytování sociálních služeb může obsahovat prvky nájemního vztahu. V konkrétním případě smlouva zahrnovala poskytování ubytování v zařízení sociálních služeb. To lze považovat za přenechání bytové jednotky k užívání za úplatu. Klientka by se tak mohla zařadit do kategorie osob, které mají nárok na příspěvek na bydlení.

Rozhodnutí NSS tak znamená, že právní vztah mezi klientem a poskytovatelem sociálních služeb by mohl být považován za nájemní vztah, což otevírá dveře k případnému přiznání příspěvku. Klíčovou otázkou však zůstává, zda lze obytné jednotky v pobytových sociálních zařízeních označit za byty ve smyslu zákona.

Příspěvek na bydlení by seniorům pomohl. Zdroj: Canstockphoto

Co bude dál? Úloha Krajského soudu

NSS vrátil případ zpět Krajskému soudu v Brně. Soud musí nyní rozhodnout, zda prostor, který klientka obývá, splňuje definici bytu podle zákona. Verdikt Krajského soudu ovlivní všechny klienty pobytových sociálních služeb, kteří mají zájem o příspěvek na bydlení.

Pokud soud potvrdí, že tyto prostory lze považovat za byt, změní to praxi Úřadu práce. Dosud klientů sociálních služeb zamítány byly kvůli chybějícímu právnímu vztahu k nemovitosti. Rozhodnutí může přinést nové povinnosti poskytovatelů sociálních služeb. Například splnit standardy nutné pro uznání prostoru jako bytu.

Možné dopady na klienty sociálních služeb

Rozhodnutí soudu by mohlo mít dalekosáhlé dopady. Pokud bude potvrzeno, že smlouvy v pobytových sociálních službách mohou splňovat podmínky nájemního vztahu, mohlo by to výrazně zlepšit finanční situaci klientů, kteří využívají tyto služby. Příspěvek na bydlení by mohl pomoci pokrýt část nákladů na pobyt. A ulevit tak finančnímu tlaku na zranitelné skupiny obyvatel.

Jedná se však o složitou právní otázku, která bude vyžadovat přesné posouzení jednotlivých smluvních podmínek a toho, zda obývané prostory definují byt. Podle současného stavu není možné jednoznačně odpovědět, zda na základě rozhodnutí NSS vzniká automaticky nárok na příspěvek. Finální rozhodnutí bude muset učinit Krajský soud.

Zdroj info: Právo, Sousede.cz, Občanský zákoník