Místo betonu vzrostlá zahrada za sedm dní

Realizace zahrady, také předzahrádky, u rodinné vily v Praze na Hanspaulce proběhla před rokem na přelomu jara a léta. Na zahradě čekalo zahradníky několik nástrah, kterých se ale nezalekli. Nakonec vše dobře dopadlo, a dnes patří zahrada v této čtvrti k těm nejzelenějším.

Prales a beton

Původní rodinná zahrada připomínala spíše než zahradu zarostlý prales. Byl zde vysoký vzrostlý smrk, který svým stavem ohrožoval vilu. Také živý plot ze zeravů, široký asi tři metry, jež zabíral obrovský kus prostoru samotné zahrady. Místo trávníku byl mech, a na konci zahrady posezení s dlaždicemi zalitými v betonu. Navíc přístup na pozemek byl omezený, tudíž bylo nutné všechny práce provádět bez větší techniky a ručně.

Obrovská hmota zeleně dělala z málo prostorné zahrady ještě menší. Proto došlo k odstranění zbytečných dřevin.

První fáze je nejtěžší

Nejdříve se přistoupilo ke kácení dřevin. Vzhledem k tomu, že muselo dojít k odstranění vzrostlého smrku, bylo nutné zažádat o povolení a přislíbit, za jeden pokácený strom, výsadbu dvou nových. Potřebné bylo také pozemek kompletně vyčistit. Nakonec se odvezlo asi třicet metrů krychlových rostlinného odpadu.

Obrovský smrk svou nestabilitou ohrožoval samotnou vilu. K pokácení bylo potřeba povolení.

Následovala třídenní dřina čtyř lidí, a to ve smyslu rozbití a uklizení zbytků zpevněné plochy. Dlaždice, které plochu tvořily, byly uloženy asi ve dvaceti centimetrech betonu, takže bylo nutné použít sbíječky a pěti tunový odpad poté odklidit ručně. To se samozřejmě podepsalo i na navýšení ceny za celou realizaci. Pak už přišla řada na půdní frézu, která terén nakypřila, a na frézu pařezovou, jež si zase poradila s veškerými zbylými kořeny. Nezapomnělo se ani na závěrečné urovnání terénu.

Bourání bývalého posezení dalo všem zabrat. Odpad se nosil ručně. Na místo betonu přijde zeleň.

Pokračovalo se podle projektu

Základním požadavkem, se kterým se muselo v návrhu počítat, byla co nejméně údržbová zahrada. Samotná realizace začala vytýčením trvalkových záhonů, jejich výsadbou a zamulčováním kůrou. Výběr trvalek podléhal přání celoročně kvetoucího záhonu, jarní aspekt proto zařídily cibuloviny. K vymezení záhonů byly použity neviditelné obrubníky, které navíc slouží právě k jejich oddělení od trávníku, tak aby travní drn neprorůstal do zamulčované plochy. Proběhla i výsadba keřů, živého plotu a dvou slíbených stromů. Centrální plochu zahrady tvoří trávník zhotovený z travních koberců. Prostor bylo nutné před pokládkou vylepšit vylehčeným travním substrátem s neutrálním pH, aby došlo ke zmírnění kyselosti půdy.

Na čistém a urovnaném pozemku se začalo s vytyčováním záhonů. K oddělení se použil neviditelný obrubník.

Po vzrostlých jalovcích degradovaný prostor předzahrádky nahradily nové trvalkové záhony, které byly zamulčovány opět kůrou. Dominantu u vstupu vytváří magnolie, která krásně kvete začátkem jara a po zbytek vegetace vytváří zelenou hmotu, jež rozbíjí větší plochu před domem. Součástí předzahrádky měla být i květnatá louka, od jejíž realizace ale majitelé upustili.

Travní koberce zajistí rychlý efekt, zejména proto jsou u klientů velmi oblíbené. Jediný původní strom, který zůstal je kultivar borovice na konci zahrady. Pro živý plot byl vybrán habr obecný.

Jak to všechno dopadlo?

Celá realizace zabrala týmu pouze jeden týden. Za tu dobu došlo k neuvěřitelné proměně jedné zaplevelené rodinné zahrady, ve které se nedalo moc pobývat. Dnes je takovou zelenou oázou klidu ve velkém městě. V současné době se jezdí na pravidelné údržby a pokračuje se v rozvojové péči. Dochází ke stříhání odkvetlých částí, sestřihu rostlin a keřů, výchovným řezům stromů, přihnojování a vertikutaci trávníku. Zahradě se daří také díky pravidelné zálivce od majitelů.

Zahrada rozhodně prokoukla. Je prostornější a za několik let ji obohatí i mírně zastíní koruny stromů – javoru babyky a svitelu latnatého.

Fotogalerie:

Autor projektu včetně realizace: Bc. Petr Blažek, DiS., bp-garden.cz