Krásky z Jižní Ameriky

Přemýšlíte, co letos zasadit do okenního truhlíku? Máme pro vás dva druhy rostlin, které si můžete namnožit a vypěstovat sami. Není to sice žádná neznámá exotika, ale pokud jim poskytnete dobrou péči, pak se zaručeně na tu vaši terasu či balkón každý se zalíbením podívá.

Fuchsie

Fuchsie množíme řízkováním, nejlépe v únoru, březnu a srpnu. Vrcholové řízky by měly být dlouhé 5-8 cm bez poupat a květů, ty zapícháme do směsi písku a rašeliny v malých květináčcích a necháme zakořenit při teplotě 20 °C. Abychom dosáhli husté a kompaktní rostliny, zaštípneme špičku řízku, až bude 15-20 cm dlouhý, stejně tak zaštípneme všechny nové výhony, až dosáhnou 15-20 cm délky. Přezimující rostliny v polovině března sestříhneme. Slabé větvičky zkrátíme, poškozené odstraníme. V době plného růstu dostatečně zaléváme a přihnojujeme každých 14 dní. V říjnu rostliny zazimujeme, teplota při skladování by neměla klesnout pod -7 °C.

U nás nedostatečně zimovzdorný keř je nepřekonatelný svou schopností a vytrvalostí kvést. Kdyby mohl, kvetl by celoročně. Fuchsie jsou totiž rostliny dlouhého dne, potřebují tedy ke kvetení denní osvětlení v délce alespoň 12 hodin a teplota se musí pohybovat nad 13 °C. U nás fuchsie kvetou 5-6 měsíců, od května (vysazujeme v druhé půlce měsíce) do října.

Po kom je fuchsie pojmenovaná?

Skutečná historie této rostliny, i když v Evropě se fuchsie pěstovaly již dříve, začala v roce 1820, kdy byl z Chile dovezen nový druh Fuchsia magellanica. Tento druh byl poměrně dobře zimovzdorný a především schopný křížit se s ostatními divoce rostoucími druhy fuchsií Střední a Jižní Ameriky a také Nového Zélandu. Rostliny prošly mnohým šlechtěním a křížením, takže dnes si pěstitelé mohou vybírat téměř z dvou tisíc druhů. Zahradní fuchsie, které krášlí naše letní terasy a balkóny, se dnes pramálo podobají původním druhům, z nichž některé jsou velmi choulostivé na chlad, a proto se musí pěstovat pouze ve skleníku. Tyto rostliny jsou oblíbené pro barevnost svých květů. Barevná paleta postupuje od bílé, světle růžové až po tmavě červenou, také kalich, korunka a blizna se mohou barevně lišit.Tvar květů je rovněž velmi rozličný, od úzkých, trubičkovitých a dlouhých po boubelaté, jakoby s načechranými sukýnkami a zvonkovité, s plnými i jednoduchými květy. Konečně i vzrůst rostlin může být odlišný.

Odrůdy s dlouhými výhony lze vyvazovat na opěrné konstrukce, fuchsie s převislým růstem jsou určeny pro pěstování v balkónových truhlících. Zkuste si zapěstovat i malý stromek, není to nic složitého. Vybereme si jeden rovný výhon, k němuž přiděláme oporu. Odstraňujeme postranní výhony, a až výhon dosáhne požadované výšky, odstraníme jeho špičku. Z nejvyšších pupenů necháme vyrůst postranní větve, které vytvoří korunku. Věřím, že profesor botaniky Leonard Fuchs, jehož jméno tato rostlina nese, by, ač ji nikdy za svého života neviděl, propadl kouzlu této krásné květiny stejně jako mnoho dnešních obdivovatelů.

Petúnie

Semínka petúnií vyséváme od února do truhlíčků a pěstujeme při teplotě vyšší než 15 °C. Po vytvoření druhého lístku musíme semenáčky přepíchat do malých květináčků s dobrou zeminou.
Před výsadbou je otužujeme a v druhé polovině května je můžeme vysadit do venkovních nádob nebo do záhonu. Samozřejmě můžeme petúnie při výsadbě kombinovat s jinými balkónovými rostlinami. Stejně tak kombinace dvou odlišných barev dá vyniknout plně jejich kráse.
Rostliny kvetou po celé léto až do příchodu prvních mrazíků. Nezapomeneme je pravidelně každé dva týdny přihnojit a také odstraňovat odkvetlé květy. Zabráníme tak tvoření semen a rostlina bude lépe kvést a rozrůstat se.

Pěstuje se u nás jako typická letnička, i když ve své domovině – Brazílii, je to rostlina víceletá. Nejčastěji se pěstuje v truhlících, mísách a závěsných nádobách. Od roku 1823, kdy byl objeven první druh petúnie, bylo vyšlechtěno nepřeberné množství kultivarů. Květy se liší svou velikostí a barvou, která může být bílá, žlutá, růžová, červená, fialová, modrá, purpurová a také dvoubarevná. Květy mohou být jednoduché, nebo plné a také s ozdobným okrajem.

Odrůdy petúnií, které se nejčastěji pěstují, můžeme rozdělit do 4 skupin:

„Multiflora“ – rostliny vysoké 15-30 cm s jednoduchými nebo poloplnými květy, které snáší i nepříznivé počasí
„Grandiflora“ – mají méně květů o šířce 7-10 cm, poměrně špatně snáší déšť a vítr
„Nana compacta“ – rostliny vysoké 15-30 cm s květy 5-8 cm širokými, které jsou odolné vůči počasí
„Pendula“ – rostliny mají dlouhé převislé stonky, bohatě kvetoucí, které odolávají dešti i letnímu úpalu.