Kokedama – japonský trend, který doslova oživí každý interiér

Kde jinde by se mohl zrodit nový způsob pěstování rostlin než v Japonsku – v zemi plné neotřelých nápadů. Ukázkou takového nevšedního a velmi speciálního pěstování rostlin je i kokedama neboli mechová koule, jak zní doslovný překlad tohoto nezvyklého názvu. Vyrobit si ji můžete celkem snadno doma. Troufnete si?

Prapůvodcem, a hlavně inspirací kokedam jsou bonsaje, především nearai bonsaje, jež byly pěstovány tak, aby jejich kořenový systém vytvořil pevný kompaktní tvar, který zůstane nezměněný i po vyjmutí bonsaje z nádoby. U kokedam jde přímo o pěstování rostlin v balu zhotoveného ze směsi substrátu, uhněteného do tvaru koule, obaleného v mechu a zpevněného provázkem.

Výroba těchto mechových koulí není nic moc složitého, ale hodně záleží na správném namíchání substrátové směsi, jež musí být uzpůsobena potřebám pěstované rostliny. Základem substrátu je vždy japonský černý jíl – ketotsuchi, ten se většinou v různých poměrech míchá s dalšími složkami. Těmi je například zemina pro bonsaj nebo rašeliník, které výborně zadržují vodu, také živiny na sebe navazující zeolit, substrát odlehčující keramzit či perlit a živiny uvolňující granulované hnojivo. Složení směsi se vždy bude odvíjet od požadavků konkrétní rostliny, proto je důležité si její nároky nastudovat.

Vhodný je například sleziník.

Pro začátečníky je vhodné si pro výrobu kokedamy vybrat vlhkomilnou rostlinu, jako jsou kupříkladu kapradiny, konkrétně třeba ledviník (Nephrolepis exaltata) nebo sleziník (Asplenium nidus). Lépe se pak manipuluje a pracuje se substrátem, který je více lepivý, tudíž snadno vytvarujete kulovitý bal. Substrát pro vlhkomilné rostliny je většinou složený z japonského černého jílu, substrátu pro bonsaje, rovněž substrátu pro pokojové rostliny, zeolitu a keramzitu.

Hodí se vlhkomilné rostliny, jako například ledviník

Samotný proces zhotovení kokedamy je po výběru správného druhu a namíchání substrátu už hračkou. Kořenový systém rostliny opatrně zbavte původní zeminy z květináče, následně kořeny obalte vlhkým rašeliníkem, vytvarujte kulovitý bal z připravené směsi substrátu, který pak obalte mechem a zajistěte provázkem z umělých vláken. Hotové dílo můžete umístit na talířek, do misky nebo jej zavěsit.

Péče o takovou mechovou kouli, ať už koupenou či podomácku vyrobenou, není nic, co byste nezvládli. V zásadě jde jen o zálivku a občasné přihnojení. Kokedamu zaléváme dle potřeby rostliny a podmínek prostředí. Stačí ji na pár minut vložit do kbelíku s odstátou, nejlépe dešťovou či převařenou vodou, pouze tak mech ani po čase nezhnědne a udrží si svěží zelenou barvu. Se zálivkou se to nedoporučuje přehánět, protože by mohlo dojít k přemokření a hnití kořenů. Ideální je ji provádět přibližně jednou týdně. Během vegetace rostliny občas přihnojte přidáním tekutého hnojiva do zálivky.

Rady a tipy:

• Pro tento způsob pěstování se u nás zpravidla volí pokojové rostliny, například toulitka, asparágus, myrta, monstera, parožnatka, kapradiny či cykas. K venkovnímu použití může posloužit třeba zakrslá borovice.
• Mech v tomto případě slouží jako přírodní květináč, jež pomáhá zadržovat vodu a svou funkci plní i když zhnědne. Není nutné jej hned kupovat, mech si můžete nasbírat v lese, oplatí se vybírat takový, který je maximálně 3 cm vysoký.
• Pokud je mikroklima u vás v bytě spíše suché a teplé bude nutné kokedamy zalévat častěji.

Zkuste třeba i parožnatku.

Fotogalerie: