Architektura a design
Když máme na vlastním pozemku vedení inženýrských sítí, které nejsou naším vlastnictvím
Jde o problematiku, která vychází z takzvané služebnosti. Vlastník nemovitosti je takto vázán nekonáním či strpěním nějaké činnosti někoho jiného nebo zdržením se vlastní činnosti, ke které by jinak byl oprávněn. Pasivní povinnost vlastníka zatížené nemovitosti, se nazývá služebnost. Služebností se zabývá Nový občanský zákoník, platný od roku 2014.
Zřízením této služebnosti dává vlastník pozemku souhlas k tomu, aby majitel či provozovatel vodovodní, kanalizační, plynovodní nebo energetické sítě umístil na jeho pozemek vedení sítí a dává souhlas k tomu, aby měl provozovatel možnost zajistit jejich údržbu a případné opravy. Provozovatel má pro umístění sítí oporu v platné legislativě, zejména v energetickém zákoně, zákoně o elektronických komunikacích a dalších.
Avšak naproti tomu vlastník břemenem zatěžovaného pozemku nemá pro případné odmítnutí služebnosti zákonnou oporu. Služebnost může být rozhodnuta orgánem veřejné moci t.j. vyvlastněna. Při zřízení služebnosti naopak bude mít vlastník předmětného pozemku povinnost k vybudované síti se chovat ohleduplně, nesmí ji nijak ohrožovat, poškozovat a v případě potřeby musí strpět na svém pozemku její údržbu a opravy.
Informace o existenci věcného břemene na pozemku je uvedena v listu vlastnictví Katastru nemovitostí u konkrétní nemovitosti, avšak úplná informace o břemeni je podrobněji uvedena až v detailu kompletního listu vlastnictví na katastru.
Služebnost na strpění inženýrských sítí na soukromém pozemku je možno mimo jiné nabýt podle §1267 a násl. Nového občanského zákoníku, a to jako úplatné, tak i jako bezúplatné. Pokud si tedy ve smlouvě o zřízení břemene úplatu dohodnete, pak na ní nárok máte. Pokud však břemeno bude dohodnuto jako bezúplatné, pak nárok nemáte.
You must be logged in to post a comment Login