Kam uložit kompoty, zavařeniny nebo brambory, když nemáte sklep?

Nemáte sklep a nevíte, kam umístit zásoby kompotů, zavařenin a brambor? Nebojte se, existuje mnoho alternativních řešení, která vám pomohou uchovat potraviny čerstvé a chutné i bez chladného a tmavého sklepa. V tomto článku se dozvíte, jak na to.

Díky dobře uspořádané spíži získáte mnohem lepší přehled o zásobách. Zdroj: Blum

Skladujte zavařeniny, kompoty nebo brambory i bez sklepa

Zavařeniny, kompoty i brambory se mají uskladňovat v chladných a temných místnostech. Nemusí to být tedy nutně sklep, i když se nabízí jako první volba. Není se čemu divit. Obvykle v něm není příliš mnoho světla ani tepla, můžete tam bez obav uložit dostatek zpracovaných potravin a nikde vám to nepřekáží. Značka ideál. Jenže ne každý sklep má. Obvykle spíš starší zástavby, protože ani u nových domů už sklepy příliš často nejsou, jelikož jeho výstavba stojí dost peněz. Pokud tedy patříte k těm, který ho nevlastní a přesto byste chtěli něco uchovat, máme pro vás několik řešení.

• Spíž: Chladná a tmavá spíž bohatě nahradí sklepní prostory. Jde o ideální místo, protože obvykle je blízko kuchyně, přímo v ní nebo někde na chodbě. Každopádně nemusíte chodit až do sklepa. Důležité je, aby byla dobře větraná, potraviny chytře naskládány tak, abyste měli přehled. Pravděpodobně také musíte šetřit místo, proto si nechte vytvořit nějaké kvalitní a chytré policové řešení, abyste využili každý kout.
• Garáž: Není vždy ideálním místem, záleží na tom, jak ji máte umístěnou, jak velkou a jaká je v ní teplota. Na podzim a v zimě v ní ale kompoty i zavařeniny můžete nechat celkem bez obav.
• Skříňka pod umyvadlem: Řešení jen pro pár kousků. Obvykle je zde menší teplo než v ostatních skříňkách a na zavařeniny nebo kompoty se hodí dobře. Brambory už bychom dali jinam.
• Lednice a mrazák: Pro skladování kompotů a zavařenin se sice hodí i lednice, ale pravděpodobně tam nebude tolik místa. Pokud máte prostor, můžete koupit ještě jednu speciálně určenou na tento účel. Nastavíte si vhodnou teplotu a uchováte bez problémů, co budete potřebovat. Do mrazáku kompoty a zavařeniny nepatří, tam můžete umístit ovoce a zeleninu, ideálně v uzavíratelných pytlících, abyste si mohli vzít vždy jen tolik, kolik potřebujete.
• Vestavěné skříně na míru: Máte-li dostatek místa na nějaké chladnější chodbě, můžete si tam nechat vytvořit vestavěné skříně přesně na míru a skladovat tam. Pohlídejte si jen, aby tam bylo skutečně dostatečně temno a v místnosti netopte. Kompoty a zavařeniny vydrží klidně 10 °C, ovšem brambory potřebují teplotu nižší.
•  

Jak skrýt kuchyni?

Podívejte se na tipy pro správné skladování

Najít vhodné místo na skladování je důležité, ale stejně tak mít kompoty a džemy nebo cokoliv zavařeného správně připraveno pro uložení. V první řadě používejte kvalitní sklenice a víčka. Vždy důkladně sklenice umyjte a sterilizujte, aby v nich nezůstaly žádné nečistoty, jež by mohly obsah kontaminovat. Neukládejte nikam, kde svítí slunce a je teplo. Spotřebujte přibližně do jednoho roku, ale šikovné hospodyňky jsou schopné mít takto uschované skleničky i déle.

Před uložením také na každou sklenici nalepte štítek s názvem zavařeniny (meruňkový džem, broskvový džem apod.) a datum spotřeby. Tak se budete moci lépe orientovat a poskládat tak, abyste ty nejčerstvější výrobky měli vzadu a vpředu ty, které potřebujete spotřebovat rychleji. Zejména v prvních dnech a týdnech kontrolujte kompoty a zavařeniny častěji, zda se nekazí. Občas se objeví plíseň, změní barva, objeví pěna apod.

Kompoty i zavařeniny popište a nezapomeňte na datum výroby. Zdroj: Pexels

Máte zahradu? Postavte si krecht

O krechtu možná slyšíte úplně poprvé. Je to zaizolovaná jáma, kterou si dříve lidé kopali, když neměli lednice, spižírnu ani sklep. Jde o uložení potravin hluboko do země, kde se teplota nemění. V podstatě si takto vytvoříte provizorní sklep. Musíte ovšem zajistit, aby vám tam netekla žádná voda. Základem je díra o hloubce 120 cm a šířce 80 cm. Délka pak záleží na velikosti úrody. Šírka by měla být taková, abyste dobře dosáhli do všech jeho koutů. Na dno patří velké kameny, které slouží jako drenáž vody.

Kdyby tam voda zůstávala, brzy by začaly potraviny hnít. Na kameny pak patří sláma jako tepelná izolace. Na jámu pak patří ještě poklop, aby tam nešlo shora teplo nebo světlo. Na poklopu má být zase nějaká izolační vrstva, někdo dává slámu, jiný něco jiného. Je to na vás. Trochu vyšperkovat můžete krecht komínem se stříškou, aby mohl volně proudit vzduch a zároveň tam nepršelo. Do takto připravené jámy můžete uložit v bednách brambory, kořenovou zeleninu apod. Pokud se bojíte promrzání, zakryjte ještě senem. Otevírejte jen v nutných případech a odeberte větší množství, abyste zbytečně nenarušovali klima uvnitř.

Jak sladovali brambory naši předci? V zemi v jámě zvané krecht. Zdroj: Pixabay

Líbí se vám myšlenka krechtu, ale je pro vás jeho realizace příliš náročná? Můžete zkusit jen jámu asi do půl metru hloubky, kam dáte jako izolaci slámu. Do této izolace dejte nějakou nádobu, například dřevěnou bednu, starou malou ledničku apod., vložte brambory nebo něco jiného, znovu dejte slámu či piliny a zakryjte poklopem s izolací. Zasypává se ještě zeminou. Je pak ovšem trochu problém, když si chcete zeleninu vyndat ke spotřebě. Musíte všechno odhazovat stranou, když se chcete dostat dovnitř. 

Zdroje informací: Marmelády a kompoty, Zavařujeme a uchováváme úrody z naší zahrádky, Rady pro zahrádkáře, waitrose.com