Kam smíme postavit zahradní domek na pozemku

Zahradničení se vrací do módy jako koníček, který svou fyzickou náročností a pohybem na čerstvém vzduchu tvoří vítanou protiváhu kancelářské, psychicky náročné práci. Kdo však zahradničí, potřebuje spoustu náčiní a dalších věcí, a vzniká problém s jejich uskladněním. Řešením je zahradní domek. Co musíte vědět, než se pustíte do jeho stavby?

Zahrady jen s tújemi a trávníkem, který stačí jen posekat a sekačka se vejde do garáže, už tolik neletí. Přibývá lidí, kteří chtějí zahradu rozkvetlou. Ti začali chápat, že ovocné stromy dávají užitek a stín a že zelenina, třeba v nádobách, přináší chutnější plody než ty z obchodu a její pěstování baví a vzdělává děti. Jenže jakmile začnete brát zahradní práce vážněji, garáž většinou přestane stačit, protože byste v ní brzy pro samé zahradní nářadí, postřiky, hnojiva, substráty a podobně nezaparkovali auto.  Pak přijde na řadu nutnost postavit to, co dříve bývalo samozřejmé – zahradní domek, kam vše potřebné uložíte.

Než začnete uvažovat, kam domek umístíte, musíte zvážit, co o takovém počínání říká zákon. Jako první je třeba rozhodnout, zda je třeba si na stavebním úřadě vyřídit rozhodnutí o umístění stavby či zjednodušený územní souhlas, a dále pak zda bude potřeba ohlášení stavby nebo dokonce stavební povolení. Závisí to zejména na velikosti stavby a jejím využití.

Jde to i bez papírů

§ 79 stavebního zákona říká v odstavci 2, že rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují mimo jiné: „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.„

Dále je v § 103 stavebního zákona uvedeno, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují mimo jiné stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2.

Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že pokud splňujete přesně všechny uvedené podmínky, nemusíte před stavbou domku na úřadě vyřídit nic a můžete rovnou začít svépomocí či s firmou stavět.

Pokud nesplňujete podmínky, na úřad budete muset

Porušení odstupu jen na výjimku

Velké potíže často činí nutná odstupová vzdálenost 2 metry od společných hranic pozemků. Tato vzdálenost je kromě zmínky ve stavebním zákonu v souvislosti s nutnými povoleními zejména zakotvena v §25 odst.5 vyhl.501/2006, kde se píše, že “Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.” Znamená to tedy, že stavba zahradního domku blíže než 2 metry od plotu sousedů není povolena.

Jenže pokud máte pozemek okolo 300 m², nebo dokonce menší, většinu vám zabírá dům s garáží a máte jedinou malou souvislou plochu zahrady pro rekreaci, podmínku odstupu stavby 2 metry od plotů sousedů těžko dodržíte, leda byste si nářaďový domek postavili uprostřed zahrádky. Řešení této situace ale naštěstí existuje, jedná se o výjimku, jejíž udělení samotná vyhláška povoluje.

Zajděte za sousedy

Pokud chcete stavět blízko plotu sousedů, počítejte s tím, že budete potřebovat jejich souhlas a budete muset splnit podmínku, abyste je neobtěžovali například nadměrným stíněním nebo stékáním dešťové vody na jejich pozemek. Řešením tedy je naplánovat umístění stavby poblíž plotu těch sousedů, se kterými máte dobré vztahy a vše s nimi předem domluvit a nechat si podepsat příslušný formulář. Pokud budete mít souhlas sousedů vyřešený a rozmyšleno, jak se vyvarujete obtěžování sousedů výše uvedeným způsobem, požádáte si na stavebním úřadě řízení o výjimce z odstupových vzdáleností (§25odst.5 vyhl.501/2006). Stavební úřad tuto výjimku většinou udělí, pokud uzná oprávněnost odůvodnění (např. malý pozemek, kde nelze jiné rozumné umístění domku realizovat) a pokud mu v tom nebude bránit některá závažná skutečnost.

Fotogalerie:

Čím si na zahradě nebo v domku posvítit?