Jarní, nebo omlazovací řez? Víte, kdy použít správnou metodu?

Jakmile se objeví první skutečně hřejivé paprsky, většina zahrádkářů touží vyběhnout ven s nůžkami a pilkou. Jaro totiž není jenom doba výsevů a sázení, ale i skvělá příležitost pro péči o okrasné keře a ovocné stromy. Možná však váháte, zda vašim rostlinám postačí jen nenápadné zastřižení, nebo jestli nastal čas na pořádné omlazení. V několika následujících řádcích najdete doporučení, jak zjistit, která metoda pro váš plot či sad přijde vhod.

Kmenové a kořenové výmladky neboli vlky okolo míst řezu odstraňujte neprodleně, protože stromu odčerpávají živiny. Zdroj: Pixabay

Proč se vůbec pouštět do řezu

Pravidelné zkracování větví je základem pro dlouhodobou kondici většiny dřevin. Jakmile odstraníte nadbytečné, poškozené nebo stárnoucí části, rostlina získá prostor a energii k tvorbě nových výhonů a zachová si přirozený tvar. Pokud pěstujete okrasné keře, odmění se vám za tuto péči bohatším kvetením. Ovocné stromy zase ocení lepší přístup světla a čerstvého vzduchu, což se odrazí na kvalitě sklizně. Pokud řez zanedbáte, může dojít k přerůstání dřevin a jejich oslabení, takže pak snáz podléhají chorobám či škůdcům.

Jarní řez a jeho načasování

Jarní řez se obvykle provádí brzy na jaře, ještě před plným narašením poupat. Toto období je vhodné zejména pro druhy kvetoucí na novém dřevě, jako jsou například některé odrůdy růží, komule (tzv. motýlí keř), nebo letně kvetoucí hortenzie. Díky řezu v rané fázi rostlina vynaloží více energie na produkci čerstvých výhonů, které později vykvetou v plné parádě. Přesto je třeba postupovat opatrně. Pokud teploty stále klesají pod bod mrazu, je rozumné chvíli posečkat a vyhnout se zbytečnému riziku namrzání čerstvě ošetřených ran.

V tomto období prořežte rybíz. Zdroj: Canstockphoto

Kdy se pustit do omlazovacího řezu

Omlazovací řez se používá hlavně u starších či zanedbaných dřevin, které již nepřinášejí dostatek květů či plodů a jejichž tvar je nápadně řídký s mnohočetnými holými úseky větví. Tato razantnější metoda spočívá ve snížení koruny, odstranění větví, jež ztrácejí vitalitu, a ponechání mladších, perspektivních výhonů. U některých keřů (např. tavolníků či dřínů) lze takto postupovat každých několik let, aby se zachovala bujná a hustá koruna. Staré a nemocné větve je vhodné odstranit až u samotné báze, čímž se vytvoří prostor pro růst nových letorostů.

Jak postupovat, abyste rostlině neublížili

Vždy pracujte s dokonale nabroušenými a čistými nástroji, aby řezné rány byly co nejhladší a snadno se hojily. Při zkracování silnějších větví nadvakrát nejprve odřízněte spodní část, teprve poté vrchní, abyste předešli nechtěnému odlomení. U mladých keřů či stromků v rané fázi vývoje stačí seříznout jen poškozené či křížící se větvičky, čímž podpoříte správné větvení a zdravý růst. Pokud si nejste jistí, zda už je čas na omlazovací zásah, zkuste rostlinu sledovat v průběhu roku. Když vidíte, že kvete méně a její větve hustě dřevnatí, máte signál, že je čas k razantnějšímu řezu.

V případě většího poškození se nebojte být radikální u řezu. Zdroj: Pixabay

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout

Mnozí zahrádkáři se obávají, že při razantnějším řezu napáchají více škody než užitku, a tak jej raději oddalují. Výsledkem bývá postupné chátrání rostliny a nedostatek síly pro tvorbu nových výhonů. Dalším nešvarem je řez v nevhodnou dobu: pozdní jaro či začátek léta může u některých dřevin vést k nebezpečnému vysilování. Nesprávné postupy se projeví i u ovocných stromů – příliš hustá koruna bez kvalitního prořezání přináší menší a méně chutné plody. Pamatujte, že pečlivé pozorování vlastní zahrady a pravidelná údržba jsou klíčem k úspěchu.

Zdroj info: Zahradnický kalendář, Přírodní zahrady