Dřevostavba na pylonech: Otevřená dispozice, maximální pohodlí

Tento dřevěný domek patří k těm menším; zvláště když uvážíme, že se jedná o bungalov. Dispozice byla zvolena velmi otevřená, a tak se celá stavba zdá velmi prostorná. Kouzlo jí dodávají velké prosklené stěny, díky kterým může majitel žít doslova obklopen přírodou ze všech světových stran. 

Velkou devízou domu je, že je usazen v krásné krajině, ve které se netísní příliš mnoho dalších domů. Při bližším pohledu je jasně vidět, že architekti si nelámali hlavu s pravými úhly a vedli linie tak, jak jim přišlo praktické. Střecha je klasická sedlová, avšak sklon má mírný. Výrazným prvkem stavby je také schodiště, provedené ve výrazné bílé barvě a masivním duchu, což kontrastuje s určitou lehkostí dřevostavby. Jako by to bylo právě schodiště, které by dům, stojící na pylonech, připoutávalo pevně k zemi. 

Zvenku poměrně nenápadný dům je zasazen v krásné krajině. Zdroj: Carlos Castanheira Architects

Když zdání klame 

Ze strany vypadá dům velmi skromně, budí skoro dojem luxusnější prázdninové chaty, a teprve vevnitř lze zjistit, jak moc zdání klame. Bylo to i jedno z majitelových přání, aby dům zvenku nevypadal přímo okázale, a bylo architektem do puntíku splněno. Vnější obložení je realizováno z dřevěných prken tak, aby stavba co nejlépe zapadla do okolní krajiny. Jednoduchá skleněná okna při pohledu zvenčí odrážejí stromy a stávají se tak zajímavou ozdobou a zrcadlem přírody. 

Na okolním pozemku se nachází vzrostlé stromy. Zdroj: Carlos Castanheira Architects

Rozverná hra s okolojdoucími

Jedním z hlavních prvků architektova uměleckého vyjádření na této stavbě určitě je hra linií, nepravidelností. Střecha jako by na stavbě ležela „našikmo“, rohy a úhly stavby a střechy spolu vzájemně nekorespondují a rozehrávají tak dynamické divadlo, které nás zároveň fascinuje a také nás, spoutané konvenčním myšlením, nutí stát se v myšlenkách obry a vše narovnat „tak, jak to má být“. 

Se zemí spojuje dům masivní schodiště. Zdroj: Carlos Castanheira Architects

Ve stínu borovice 

Z tohoto úhlu vypadají okna doslova jako filmová plátna, promítající právě film o přírodě. V případě přebytku světla v interiéru jsou opatřena jednoduchými vnitřními roletami, které zajistí dokonalé soukromí. Zajímavým prvkem je i vyztužení střechy, které je přiznané a odspodu viditelné. Vysoká borovice, která se klene nad domem, vytváří na pozemku dostatek přirozeného stínu k posezení a část dne zastiňuje i dům a přispívá tak k lepšímu klimatu uvnitř stavby. 

Dominantním prvkem na fasádě jsou velká jednoduchá nedělená okna. Zdroj: Carlos Castanheira Architects

Uvnitř stavby vládne na první pohled trochu chaos; brzy však zjistíme, že je ten dojem způsoben pouze skutečností, že je dohromady propojeno mnoho různě funkčních prostor a vše, každý kout i kus nábytku, má svůj přesný účel a opodstatnění. Důraz je kladen na relaxační kouty ke čtení, na prostor k uložení knih, na kvalitní poslech hudby, na záliby a suvenýry. Hlavním materiálem prostoru, ve kterém se mohou činit múzy, je dřevo, sklo a kůže. Hrubé členění střechy, která přisedá rovnou na obytné prostory, kontrastuje s jemným a málo nápadným dřevěným vzorkem podlahy. Celek působí dokonale umělecky, harmonicky a pohodlně. 

Z interiéru je patrné, že majitelé mají mnoho zálib. Zdroj: Carlos Castanheira Architects

Když se venku stíny dlouží a zapadá slunce, dostává interiér v odstínech dřeva, hnědé a béžové dokonalý kontrast v podobě temně modré oblohy. K rozdělení prostoru na zóny, například jídelní, koridor nebo odpočinkovou, slouží sádrové polopříčky nebo například otevřená knihovna, plná nejen knih, ale i suvenýrů z cest. Právě velké otevřené police se často do interiérů nedoporučují kvůli prachu a stálému dojmu neuklizenosti; do málokterých interiérů se však hodí tak dobře, jako právě do tohoto. V obývacím koutu nás kromě rozdílných křesel a lavic zaujme třeba velká kožešina, sloužící místo kusového koberce. U jídelního stolu pro minimálně osm osob jsou rozestaveny různorodé židle. Velké okno po pravé straně lze celé otevřít a stolovat tak ještě blíž přírodě. Tak co, dali byste si říct? 

Velká okna nahrazují absenci obrazů. Zdroj: Carlos Castanheira Architects

Fotogalerie: