Dřevostavba k trvalému bydlení: zkušenosti těch, kteří v ní bydlí

Psát souhrnný materiál o dřevostavbách je takřka nemožné. Není dřevostavba jako dřevostavba a je obrovský rozdíl mezi tradiční roubenkou v moderním hávu, skeletovou dřevostavbou, či montovanými sendvičovými panely, stejně jako v stavbách difuzně uzavřených či otevřených. Stejně tak hraje u dřevostaveb obrovskou roli zvládnutí správné technologie výstavby. Svět stavebních firem i architektů je až na výjimky nesmiřitelně rozdělen na ty, co navrhují, staví a prodávají dřevostavby, a na ty, které živí domy zděné.

A tyto subjekty uvádí samozřejmě výhody i nevýhody materiálů a staveb tak, aby to konvenovalo jejich byznysu. Tedy většinou brojí proti druhému typu stavby. Nejrelevantnějšími se tak jeví zkušenosti těch, kteří už v dřevostavbách několik let žijí. Vyzpovídali jsme pět rodin, které si k trvalému bydlení vybrali dřevostavbu. Zastoupeny byly různé technologie i lokality. Vesměs šlo o mladé rodiny. S čím jsou spokojené a s čím naopak ne? Ke každé konkrétní zkušenosti, do kterých jsme nezasahovali, jsme připojili komentář redakce a případně i tipy, jak uvedené nedostatky zmírnit či klady podpořit. 

Budete-li dům užívat k celoročně, důsledně vyberte vhodný typ dřevostavby. na Zdroj: Canstockphoto

Různé typy dřevostaveb 

Lehký skelet

Kostra domu je z řeziva, doplněná deskovými materiály. Vše se připravuje na místě. Výhodou je také poměrně snadná budoucí úprava dispozic domu.

Těžký skelet

Kostra domu je tvořena sloupy a průvlaky masivních nebo složených průřezů, rovněž doplněna deskovým opláštěním. Stejně jako u lehkého skeletu je stavba do budoucna variabilní. Vzhledem k větší masivnosti skeletu se tento typ dřevostavby hodí i pro větší budovy.

Sendvičové panely

Celá stavba je smontována na místě z předem vyrobených panelů, v nichž je izolace uprostřed desek z různých materiálů. Jde o nejlevnější druh dřevostavby. Mezi nevýhody patří o něco vyšší hlučnost, mezi výhody rychlost stavby.

Masivní panely

Dům je předpřipraven rovněž v továrně, ale na rozdíl od sendvičových panelů jsou panely celodřevěné, izoluje se zvenčí. Dům je velmi pevný a má lepší zvukové vlastnosti; vzhledem k množství použitého vysoce kvalitního dřeva a jeho dopravy je ale drahý.

Roubenky, sruby a další méně zastoupené druhy 

Zdi se skládají ze silných, vodorovně kladených trámů či kulatiny. Trámy moderních roubenek mohou být lepené a technologicky zpracované tak, že nesesychají, takže lze bez problémů stavět i vícepodlažní roubenky. Moderní stavby si poradí i s izolací. Typ stavby se lépe hodí na venkov. V moderním pojetí má roubenka dobré zvukové a tepelné vlastnosti.

Difuzně uzavřené a difuzně otevřené stavby

Difuzně uzavřená je taková stěna, skrz kterou takřka neprojdou vodní páry; difuzně otevřená využívá k tepelné izolaci paropropustné hmoty a materiály, například minerální vatu či dřevitou vlnu. Každá technologie má své výhody a rizika. Difuzně otevřené konstrukce se však pro dřevostavby odborníky doporučují více, je zde menší riziko kondenzace par tam, kde nemají. Difuzně uzavřené konstrukce jsou velmi náročné na přesnost provedení a jakékoliv netěsnosti vzniklé během stavby nebo budoucími úpravami stavbu značně poškodí.

Léty prověřené roubenky jsou postavené z poctivého, dřevěného masivu. Zdroj: Pixabay

Zkušenost s hlukem

Moderní materiály a postupy by si měly se zvukovou izolací poradit poměrně dobře i v případě dřevostaveb. Zde ovšem zřejmě narážíme na to, že dokonale postavit dřevostavbu je náročnější na odbornost a postupy, proto se případy konkrétních, „nepapírových“ domů mohou od předpokladů dost lišit. Z pěti námi oslovených rodin nám čtyři potvrdily, že jejich dřevostavba ve srovnání s jiným, zděným bydlením hlučnější zkrátka je (pátý je majitel moderní roubenky). „Stěhovali jsme se ze starého, cihlového domu mých rodičů, kde jsme obývali přízemí a rodiče patro. Moji rodiče trpí nespavostí a často v noci nahoře chodili, ale my jsme je neslyšeli. A tady? Z patra je dolů slyšet každý krok, i když byla v projektu věnována pozornost kročejové izolaci a tato byla dle projektu provedena. Také, když hodně silně fouká, dům doslova „vrže“,“ uvádí stavitel, který si vybral dřevostavbu z lehkého skeletu.  „Obávala jsem se, že to bude horší, nepřipadáme si nějak obtěžováni hlukem. Je ovšem fakt, že zatímco když rukou udeříte do betonové zdi, nic neslyšíte o metr vedle, dřevostavba víc „duní“. Jsem zvědavá, co budeme říkat, až budou děti větší a hlučnější,“ uvádí majitelka sendvičové dřevostavby. Doporučení? Zajímejte se nejen o řešení na papíře, ale ideálně i v nějakém domě, který vámi vybraná firma už postavila. Seriózní firma vám takový dům předvede. Vezměte s sebou děti, pokud jich máte málo, nějaké si vypůjčte a vyžeňte je do patra nebo do vedlejší místnosti zahrát si na babu. A máte jasno. 

V ukázkovém domku nechte děti prověřit hlučnost stavby. Zdroj: Canstockphoto

Klima v dřevostavbě v létě a v zimě 

Princip, který všichni zúčastnění potvrzují, je jednoduchý. Dřevo neakumuluje teplo, prohřívá se a chladne tedy rychleji, i když samozřejmě celkové tepelné vlastnosti domu  jsou určovány především kvalitou jeho izolace. V zimě je výhoda, že je rychleji vytopeno. V létě se výhoda mění spíše v nevýhodu. Za parných letních dní, kdy je zkrátka vedro všude, bude (většinou, roli hraje mnoho veličin) nesnesitelněji v dřevěném domě, i když po vedrech, která trvají už mnoho dní, se rozdíly prakticky setřou, protože i zdivo se nakonec „natopí“ tak, že už nám pomůže jen účinná klimatizace. Zděný dům má výhodu za tropických dní a nocí, střídaných chladnějšími dny, protože dřív, než se stihne naplno rozehřát, zase chladne, kdežto v dřevostavbě už může být nepříjemně první den. Dřevostavba to však kompenzuje zase jinak, a to výhodou mezi dnem a nocí: „Zatímco byt ve starém zděném činžovním domě, kde jsme bydleli, byl v noci stejně horký jako ve dne, protože nahřáté zdivo zcela převážilo nevelký pokles venkovní teploty a větrání v noci přinášelo jen velmi málo úlevy, dřevostavba chladne rychleji a po západu slunce přehřátí interiéru alespoň částečně mizí,“ uvedla obyvatelka domu z montovaných sendvičových panelů. 

Dřevěný interiér poměrně rychle vychladne. Zdroj: Pixabay

Otázka životnosti 

„Při prodeji nám výrobce tvrdil, že životnost naší stavby je 100 let. Tomu ovšem moc nevěříme a s tímto nekalkulujeme, stačí se podívat, za kolik se prodávají již užívané domy a za kolik dřevostavby. Co nás trochu zklamalo, je to, že výměnou za předpokládanou nižší životnost domu jsme počítali také s nižší cenou. V projektu to tak také vypadalo, ale se všemi vícenáklady a změnami během stavby se dům nakonec vyšplhal na cenu zděného. Kdybych to věděl, asi bych stavěl z klasických cihel a ušetřil si obavy, zda firma zvládne do puntíku dodržet náročné postupy,“ uvedl majitel skeletové dřevostavby. A jak to vidíme my za redakci? Výrobci často argumentují tradičními stavbami, jako jsou roubenky, které přetrvaly staletí, ale je nutno si uvědomit, že poctivý dřevěný masiv je jiný materiál, než lepený sendvič z OSB desek. Každopádně je třeba dřevostavbu lépe udržovat a chránit před vodou. Lze potvrdit i zkušenost citovaného majitele s cenou dřevostaveb. Zatímco na západ od našich hranic jsou tyto domy výrazně levnější než zděné, u nás vychází cenově takřka nastejno. 

Při počítání ceny nezapomeňte na vícepráce, které se více-méně najdou vždycky. Zdroj: Canstockphoto

A co živly?

Strach z toho, že je dřevo hořlavým materiálem, můžeme u moderních dřevostaveb poměrně pustit z hlavy. Protipožární normy, které zahrnují například i dobu, která musí zůstat obyvatelům k evakuaci, musí dodržet všechny stavby k bydlení stejně. Opodstatněný je ale strach z vody.  Pokud si postavíte dům z betonových tvárnic a jednorázově vám zateče třeba proto, že vám špatně opláštili komín, nic moc se neděje. Praskne-li potrubí, bojler, nebo zjistíte, že dlouhodobě prosakuje odpad od pračky či vany, je to nepříjemné v zděném domě a čeká vás vysoušení a možná boj s plísněmi, ale v dřevostavbě bývá taková událost doslova katastrofou. Zejména dlouhodobé zatékání, o kterém nevíte, dovede „nahlodat“ dřevo takovým způsobem, že začne hnít, prolezou je houby a výrazně se narušuje celá statika domu.

Nutné je velmi pečlivě ohlídat zejména provedení koupelny – umyvadla, sprchového koutu, vany ad. Dlouhodobé zatékání může být nepříjemným a těžko řešitelným oříškem. Zdroj: Pixabay

Rychlost stavby a udržitelnost

„Miluju to spojení s přírodou a historií, který cítím z našeho domu,“ uvedl majitel, který se rozhodl pro moderní verzi roubenky na velkém venkovském pozemku. „Myslím, že dům z dřevěného masivu je věky prověřený a jeho modernizace pro současnou dobu zaručuje vysoký komfort bydlení. Bydlí se nám skvěle, stavba dokonale izoluje hluk a má perfektní tepelné vlastnosti,“ uvedl. Dodejme, že roubenka, ač nepochybně dřevostavbou je, je poměrně specifickým případem a chová se hodně odlišně, než dřevostavby skeletové a z montovaných panelů. I další lidé, často mladé páry a rodiny, si pochvalují voňavost a čistotu materiálu, který se svou povahou dobře hodí do přírody a krajiny. Rovněž jeho neproblematická likvidace v budoucnu láká. Doporučujeme se však zaměřit na přídavné látky, různá lepidla a podobně. Obzvláště u sendvičových materiálů nemusí být „přírodnost“ až tak jistá. Co však jisté je? Rychlost výstavby. Stavba nepotřebuje vymrzat, v případě panelů je vše již předpřipraveno, a tak vám dům doslova vyroste před očima. A to se v dnešní uspěchané době může hodit.

Dřevostavba vám doslova roste před očima. Zdroj: Pixabay

Fotogalerie: